 |
| Jan Saudek |
Dítě, které se chystalo na svět se zeptalo Boha: “Řekni mi, Bože, když mě zítra posíláš na svět a já jsem takové malé a bezmocné, co si tam počnu?”
A Bůh řekl: “Mezi mnoha anděly jsem pro tebe vybral jednoho z nich. Bude na tebe čekat a starat, abys mělo vše. A neopustí tě dokud nebudeš všechno umět!”
A dítě řeklo: “Ale já tady v nebi celý den slyším zpěv, vidím úsměvy, to mi stačí abych bylo šťastné. Neumím chodit, ani neznám jazyk, kterým mluví lidé!”
“Hm, tvůj anděl ti bude říkat nejkrásnější a nejsladší slova. A s velikou trpělivostí a péčí tě bude učit mluvit i chodit. Časem poznáš všechno!”
“A kdo mě bude na světě chránit před zlými lidmi?”
“Tvůj anděl tě bude chránit i kdyby měl riskovat svůj vlastní život. Neboj se!”
A zazněla hudba, zvonečky se rozezněly a dítě poznalo, že se musí s Bohem rozloučit a tak se ještě na odchodu zeptalo: “A řekni mi, prosím, andělovo jméno!”
“Jméno anděla je bezvýznamné, když ho budeš chtít přivolat, stačí zavolat: Maminko!”
