Zobrazují se příspěvky se štítkemZáklady stupidologie. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemZáklady stupidologie. Zobrazit všechny příspěvky

Klameme sebe i ostatní, abychom na světě nemuseli pokud možno nic měnit. Ďábel, kterého lidé znají, jim připadá méně hrozivý než ten, kterého neznají.

Praha - Metelescu blesku.....
František Koukolík: Jak si zamilovat systém a být spokojený

Klameme sebe i ostatní, abychom na světě nemuseli pokud možno nic měnit.
A to i v případě, kdy vinou stavu světa trpíme, říká ve svém textu František Koukolík. Naše záliba v zachování stavu věcí je však podle něj stejně škodlivá, jako těžko potlačitelná.
Po celém světě najdeme lidi, kteří sami sobě škodí.
 Volí kandidáty, kteří je připraví o živobytí, podporují diktátory, kteří šlapou po jejich svobodách, do úmoru pracují pro firmy, kterým na nich nezáleží. Chovají se jako hrdina románu George Orwella 1984 Winston Smith, který překonal sám sebe a začal mít rád svého ničitele Velkého bratra.

Panorama šílenství a bludu "Stát vypadá … jako panorama šílenství a bludu, hodné Hieronyma Bosche: statní dělničtí patrioti recitující Slib věrnosti vlajce Spojeným státům americkým, zatímco rdousí své životní možnosti …
Drobní farmáři, kteří se tím koho volí, zbavují půdy. Oddaní otcové a matky pečlivě dohlížející, aby jejich děti nikdy nemohly navštěvovat univerzitu a nemohly si dovolit odpovídající zdravotní péči. Hoši z dělnické třídy středozápadních měst jásající nad tím jak drtivé volební vítězství dopřáli kandidátovi, jehož politika ukončí jejich způsob života, oblast, kde žijí, změní na pás rzi a lidi, jako jsou oni, rozdrtí úderem, z něhož se nikdy nevzpamatují."

Thomas Frank : O co jde v Kansasu?, 2004  Proč se tak vysoký podíl lidí chová proti svým základním zájmům a podporuje systém, který je poškozuje? Proč je něco tak paradoxního tak dokonale funkční? Protože to v mnoha ohledech vyhovuje naší přirozenosti, nabízí neveselou odpověď současné evoluční a sociální psychologie i neurovědy. Hlavně když to klape!  Na začátek bychom se měli seznámit s teorií kognitivní disonance, jednou z nejrobustnějších teorií sociální psychologie v posledních šedesáti letech.
Současní neurovědci vám dokonce přímo ukážou, které části vašeho mozku za to mohou (stejně jako vám mohou ukázat jiné části mozku, které v nás vytváří za specificky lidský druh ochraňující stupidity, jemuž se říká optimismus).  Samotná teorie je elegantně prostá: jestliže máme v hlavě dvě protichůdné myšlenky, které se vzájemně vylučují, není nám dobře. A budeme se proto snažit, aby se nám udělalo lépe.  Rozporné myšlenky se přitom mohou týkat čehokoliv. Našich postojů, víry, našeho vlastního chování, faktů, které jsou v rozporu s tím, co si myslíme, jak se chováme, co nebo koho máme rádi. Uděláme možné a nemožné, abychom se svého nepříjemného pocitu zbavili, takže změníme své postoje, prožívání i chování tak, abychom se dostali - bez ohledu na skutečnost - do rovnováhy, chcete-li do harmonie sami se sebou.

Právě proto naprosté selhání předpovědi, která plyne z libovolného druhu víry, u velkého podílu věřících víru posílí (a to tím víc, čím byla víra hlubší). Proto na lidi čemukoli hluboce věřící neplatí jakkoli racionální argumentace. Říká se tomu racionalizace. Je květem v ohromné zahradě neformálních logických klamů, jimiž šidíme a zavádíme jak sebe sami, tak své bližní.  Stejné je to i s naším přesvědčením o společnosti. Jsme rádi, když je nám po většinu dne a noci dobře, jsme neradi, jestliže je tomu opačně. Ospravedlňování systému lidem privilegovaným i neprivilegovaným sníží míru úzkosti a nejistoty a přispěje k lepší náladě, neboť konejší.

Vaši chudí vás milují! Osvědčeným prostředkem k odhalení paradoxů lidského chování je satira. Díky ní nesoulady vyniknou, jak dokazuje tento nedávný příklad, který paroduje především projevy amerických konzervativních politiků, ale nejen jich: "Spojenectví mezi nepatrnou skupinkou na vrcholu pyramidy a hemžícími se masami lidí, kteří žijí z ruky do úst a tvoří její základnu, nebylo nikdy pevnější.

Vzájemně si rozumíme - oni a my. Pomáhají nám zůstat bohatými, my jim na oplátku pomáháme, aby zůstali chudí.

 Bez ohledu na to, co si mohou myslet negativisté, systém funguje."

 The Onion, 2004  Počet lidí "dole", kteří brání systém, jenž jim objektivně ubližuje, je snad proto podstatně vyšší, než by se zdálo. Tito zastánci vlastního neštěstí se chovají na pohled nelogicky: často favorizují příslušníky favorizovaných skupin, které považují za "lepší".  V porovnání s kritiky systémů z neprivilegovaných skupin mívají jeho zastánci nižší míru sebeúcty a jejich vztah k příslušníkům vlastní skupiny bývá ambivalentní. Příslušníci privilegovaných skupin ovšem jejich preferenci nesdílejí a dávají přednost příslušníkům vlastních skupin.  Lidé tak nejen rádi věří, že je systém, v němž žijí, spravedlivý a legitimní. Lidé chtějí věřit, že je takový, a to bez ohledu na jeho do očí bijící selhání. Mohou si za to sami  Víru ve spravedlivý svět, křiklavě zpochybněnou každodenní skutečnosti, posiluje obviňování nebo zlehčování obětí nespravedlnosti: "Vždyť si za to můžou sami!"

Lidé často "sockám" přisuzují záporné vlastnosti právě proto, aby odvrátili vinu od systému. Ti, kteří "uspěli a jsou za vodou" jsou lidé správní. Lidé, kteří neuspěli, si za to mohou sami. Tyhle rozšířené představy jsou doplňkem mýtů "chudý, leč šťastný" nebo "chudý, ale poctivý".
Podle psychologických studií konzervativci vykládají sociální problémy (zločin, bída, nebo tragikomická epidemie obezity) obvykle nedostatkem osobní odpovědnosti a kontroly, nízkou inteligencí a malou schopností zvládat problémy. Stejně jako literární postavy představující zlé boháče ospravedlňují systém obviňováním obětí.  Dodejme, že liberálové se chovají podobně schematicky, jen do jisté míry opačně. Bývají přesvědčeni, že za vznik a udržování bídy odpovídají sociální vztahy a jsou přesvědčeni, že lidé je nejsou s to kontrolovat, stejně jako nejsou schopni kontrolovat prostředí, s nímž se potýkají. Oběti neobviňují, víru v legitimitu systému si udržují vymýšlením "strategií", které by ho měly vylepšit.  Obě skupiny mají něco společné: za správných okolností jsou ochotni bránit systém. U liberálů a centristů ochota k tomuto chování rostla, když byli vystaveni komplementárnímu stereotypu "chudý, leč šťastný / bohatý, leč ničemný". Vliv nedoplňujících se stereotypů "chudý a nešťastný" ji neovlivnil.  U konzervativců to bylo naopak: míra, se kterou systém bránili, stoupla, jakmile byli vystaveni stereotypům "chudý a nešťastný", respektive "bohatý a šťastný". Vidíme to jednoduše!  Stereotypy nám v našem hledání smíření se světem vůbec velmi pomáhají. Podle vědců jsou druhem přesvědčení o vlastnostech a chování lidských skupin včetně představ o tom, jak a proč tyto vlastnosti vznikly i jak se uplatňují a projevují. Jsou to naše představy skutečných i iluzorních, kladně i záporně vyznívajících rozdílů mezi jednotlivými lidmi a lidskými skupinami.

Máte strach z revoluce? Zkuste s naprostou upřímností sami za sebe říci, jaký je váš postoj ke každému z následujících výroků. Udělejte si např. pětičlennou stupnici v pořadí : výrazně nesouhlasím, nesouhlasím, jsem neutrální, souhlasím, výrazně souhlasím. Odpovědím přidělte následující hodnoty ve stejném pořadí: -2, -1, 0, +1, +2. Po zodpovězení si body sečtěte. Nyní výroky: Dávám přednost prostředí, které je řádné, dobře strukturované, jednoznačné, rád(a) se rozhoduji rychle a svých rozhodnutí se držím. Dávám přednost tvořivosti, zvědavosti, pružnosti, rád(a) vyhledávám vzrušující situace, mám rád(a) nové události, vztahy, souvislosti, skutečnosti, změnu a rozmanitost. Jsem zvýšeně citlivý(á) na možná nebezpečí v sociálním prostředí včetně hrozby násilí, zločinu, terorismu a ničivosti. Vím, že jednou umřu, mám z toho strach, budí to ve mně úzkost. Mám pocit ohrožení legitimity sociálního, ekonomického a politického systému, obávám se symbolického nebo skutečného útoku na status quo. Čím větší počet kladných bodů získáte, tím je pravděpodobnější, že budete obhajovat systém, v němž žijete, bez ohledu na to o jaký systém jde. Najdete v něm něco dobrého, přes jeho chyby si ho zdůvodníte a ospravedlníte a bude vám docela dobře. Hájíte status quo s ohledem na pocit bezpečí.  Jejich existence má svou logiku. Stereotypy zjednodušují zpracovávání informací, například tím, že je automatizují. Šetří tím duševní námahu. Naše stereotypní reakce jsou nevědomé, automatické, spotřeba energie minimální. Díky stereotypům můžeme snáz dosáhnout kýženého klidu.  Lze to ukázat i názorně. Jestliže jsou lidé vystaveni komplementárním stereotypům "chudý, nicméně šťastný" a "bohatý, nicméně nešťastný", respektive "chudý, ale poctivý" a "bohatý, leč nepoctivý", pak roste míra, se kterou ospravedlňují systém. Vše je v pořádku, účastnící pokusu se projevují spokojeně.  Jestliže jsou vystaveni nekomplementárním stereotypům typu "chudý a nešťastný" a "bohatý a šťastný", mají lidé pocit, že to je se spravedlností systému nahnuté. Objeví se pocit, že je něco v nepořádku, a lidé jsou tedy nespokojení. Myšlení, které neužívá stereotypy je daleko namáhavější než myšlení, které si jimi pomáhá. Blud rozumu a vzdělání  K našemu nepochopení přispívá i přesvědčení, že člověk je tvor racionální. Získali jsme jej díky antické tradici a je to omyl stejně tragický jako komický. Podobá se osvícenskému bludu tvrdícímu, že lidé budou lepší, budou-li vzdělanější. Vzdělání může učinit lidi vzdělanější. Lepší však jen někdy, jindy je udělá horší.  Ve skutečnosti je člověk bytost vysoce citová. Myslí magicky a v rámci jeho emotivity mu lze do mysli vložit téměř cokoli (cynici užívají pojem nabulíkovat). Nedokáže například racionálně vážit rizika.

Ďábel, kterého lidé znají, jim připadá méně hrozivý než ten, kterého neznají.  

Nemůžeme dnes například ospravedlňování systému, pocit bezmoci a otupělou lhostejnost vysvětlovat masovou stupiditou (což je něco docela jiného než hloupost) a kombinací hédonismu, vtloukaného do lidí reklamou a propagandou s následným strachem z nezaměstnanosti, navíc při vysoké a masové zadluženosti díky půjčkám a hypotékám "splňujícím sny" (teď a hned!)?  Spolehlivou oporou není ani paměť. Zpracovávání i výklad informací ovlivňují i cíle, o které nám jde, dejme tomu představa "spravedlivé a přehledné společnosti s jasnými pravidly chování". Jde o fenomén tzv. výběrové paměti. Lépe si pamatujeme a vybavujeme informace, které vyhovují naší snaze o ospravedlnění systému než informace opačné.  Bez ohledu na skutečnost považují lidé hájící status quo alespoň některé představitele moci za lidi vysoce inteligentní a odpovědné. Experiment ukázal, jak si lidé, vedení snahou obhájit současný stav věcí, vybavují důvody nerovnosti jako přesvědčivější, než bylo zadání. "Vybaví si" legitimní zdůvodnění i tam, kde žádné důvody uvedeny nebyly, nebo byly uvedeny důvody liché. Nám se to líbí  Některým také nespravedlnost vyhovuje.

Ve společnosti je asi jedno procento plně vyvinutých psychopatů Hareovy klasifikace. Ještě podstatně větší je podíl deprivantů, čili psychopatů "neúplných", "nekriminálních". V tom smyslu, že se za své činy dostávají do vězení jen vzácně. Častou jsou mocensky a ekonomicky vysoce úspěšní.  Podíl těchto lidí, jejichž životní alfou a omegou je moc, je ve špičkách všech mocenských hierarchií vyšší než v populacích kontrolních.

"Jestliže se narodí psychopat v nižší socioekonomické vrstvě, nastupuje do vězení. Jestliže se narodí ve vyšší, nastupuje na práva nebo business school," praví okřídlený výrok.

 Velmi nespravedlivý systém časem skončí. Někdy za lidsky nepředstavitelnou cenu, vzácně sametově vznikne jiný systém, jehož distribuce moci a majetku je podobně nebo více nespravedlivá. Přitom se nový systém (někdy) může technicky a vědecky rozvinout do větší dokonalosti a složitosti než ten předchozí.  Pak máme pocit pokroku. Nicméně těžiště problému, to znamená příliš nerovnoměrná distribuce moci a majetku, zůstane. Proč lidé nedokážou svůj systém změnit na něco rovnoměrnějšího (ale ne zcela), spravedlivějšího a méně nebezpečného? Odpověď je zdánlivě prostá: protože uchování statu quo je niterný cíl, vědomý i nevědomý. Jakmile se nějaký sociální systém ustaví a upevní, lidé ho chrání.  Stará zkušenost říká: jakoukoli krutovládu lidé snášejí lépe než anarchii. Krutovláda, která není zcela iracionální, dává pocit "pravidel". Budu-li je respektovat, přežiji. Prožívání statu quo, který si lidé dokáží niterně ospravedlnit, jim dá daleko menší duševní námahu než prožívání nejistoty.  Opět je to evolučně pochopitelné. Naděje na přežití sevřených lidských skupin byla vyšší než u skupin volnějších. Platí-li tato úvaha, pak máme za předpokladu převažujícího vlivu mužů v lidských skupinách hierarchické mocenské schéma společnosti "v genech".  Dostaneme se z toho - jako druh, nebo aspoň jako skupina, dejme tomu národ - vůbec někdy? Možné to je. Lidé nejsou jen hříčky fyzikálních sil, mohou myslet a jednat.  Pravda, fakta biologické evoluce nezmění. Teoreticky však mohou nejdřív pochopit a pak věci změnit k lepšímu. To však chce odvahu a schopnost altruisticky trestat: to znamená potrestat parazity ve jménu svých bližních za cenu vlastní oběti.  Komu se do toho chce? Čekají všichni, až to za ně někdo zařídí?  Je tohle chování důsledkem negativního výběru genů - mozků - osobností, který v této zemi probíhá dejme tomu od 18. 1. 1409, tedy dne vydání Dekretu kutnohorského?

Dokázali byste milovat Velkého bratra? Zde je deset výroků:

1. Lidskou morální povinností je tvrdě pracovat a vyhýbat se zábavám ve volném čase. Tvrdá práce je ctnost a je odměnou sama o sobě.
2. Systém odměňuje jedincovu motivaci a schopnosti, úspěch je tedy indikátorem toho, co si lidé zaslouží.
3. Tržní mechanismy a výsledky jsou efektivní, svou podstatou správné, legitimní a spravedlivé.
4. Ekonomická nerovnost je přirozená, nevyhnutelná a legitimní; ekonomické výsledky jsou spravedlivé a zasloužené.
5. Lidem se obvykle dostane, co si zaslouží, a zaslouží si, co se jim dostane. Co do výsledků platí: co "je" je to co "být má".
6. Nerovnost je přirozená a žádoucí vlastnost sociálního řádu. Velké mocenské rozdíly jsou přijatelné a legitimní.
7. Některé lidské skupiny jsou nadřazené skupinám jiným. Skupinová hierarchie je dobrá.
8. Růst sociální a ekonomické rovnosti je nedosažitelný a nežádoucí. Pro společnost by byl škodlivý.  9. Lidé by měli uznávat konvenční tradice a ustavenou autoritu, blokovat rebelantské myšlenky.
10. Ve společnosti je nutné uchovat tradiční instituce. Sociální a ekonomická nerovnost je přijatelná a přirozená.  Jak hodnotit?

  Zkuste na otázky odpovědět. Znovu si udělejte stupnici, např. pětičlennou: výrazně nesouhlasím, nesouhlasím, jsem neutrální, souhlasím, výrazně souhlasím. Stupňům znovu přidělte body (-2, -1, 0, +1, +2). Body za odpovědi sečtěte.  Čím vyšší počet kladných bodů, tím větší jste obhájci sociálního systému, ve kterém žijete, lhostejno zda kapitalistického, tzv. komunistického, apartheidu nebo radikálního islámu.  Jestliže náhodou žijete v tzv. komunistickém nebo náboženském státě, propaganda a sebeklam budou mluvit o rovnosti lidí.

Na vrcholu sociálního žebříčku tu (stejně jako v jiných systémech) bude však nevelká lidská skupina, která bude před lidmi nebo Bohem rovnější než rovná. Její díl moci a majetku bude podstatně větší než díl moci a majetku zbytku společnosti.

Zdroj: technet.idnes.cz


Poznámka: pan profesor je vědec a tak pokud po prvním přečtení neporozumíte - vraťte se později = se slovníkem! Nazdar přátelé myšlenky.....




Komunizmus vzal lidem svobodu i víru. Jedinečné lidská individualita se musela podřídit mase.

Hra na demokracii

Geniální zamyšlení, klobouk dolů 


Bohumil Řeřicha:
Naprosto souhlasím, že komunizmus nejen byl ale i je zločinná ideologie, stejně tak jako byl nacizmus a stejně tak jako je v současné době islámský fundamentalizmus, který násilím a strachem drží v područí miliony moderátních muslimů. Nejenom události na Ukrajině ale i v pásmu Gazy, v Iráku a v Sýrii jsou počátkem frontálního útoku na "dekadentní a prohnilý Západ". Hlavním hybatelem je velkorusko-nacionalistické Putinovo Rusko, které též drží ve tmářství a strachu většinu obyčejných Rusů včetně k tomuto účelu zneužitého pravoslaví. Dovolím si říci, že Rusko se stává fašistické. Již na počátku VŘSR nesmrtelný I.P.Pavlov vmetl ruským bolševikům, "že před nimi v Evropě fašizmus nebyl a že z lidí udělali zvířata, ale udělat z nich opět lidi trvá dlouho a je to těžké". Měl pravdu, po té co vyzbrojen "leninovými myšlenkami" zavedl fašizmus v Itálii i Benito Mussolini.

 Komunizmus vzal především lidem svobodu i víru/nejen tu náboženskou/. Jedinečné lidská individualita se musela podřídit mase, v případě komunizmu teorii třídního boje a v případě nacizmu teorii vyvolené rasy.

 Tyto obě zločinecké ideologie společnosti animalizovali. Je zajímavé, že ještě v roce 1923-24 prohlašoval Goebbels, pozdější největší nacistický demagog, že on je komunistou a vzorem pro něho je Velká francouzská revoluce. Podle mého názoru právě tato revoluce se stala přes nacionalizmus 19.století podhoubím obou zločineckých ideologií, které stály desítky milionů nevinných lidských životů. Bohužel obě tyto ideologie si z hesla této revoluce "Svoboda/volnost/, rovnost, bratrství" vybrali jen tu rovnost, kterou naprosto zneužili.

Stále se ukazuje, že myšlenky obou ideologií nejsou mrtvé a přitahují miliony lidí. Nakonec po kolikáté v novodobé historii opět zesiluje antiamerikanizmus, antikapitalizmus a antisemitizmus.

V každé zemi jsou dvě třetiny lidí napříč společenským spektrem, kteří v normálních civilních dobách jsou poslušní což vyžaduje "autorita". Lidé poslechnou přestože vědí, že jejich poslušnost bude mít pro jiné lidi ničivé, katastrofální důsledky/ Dr.František Koukolík/. A právě poslušnost a také strach využívají lidé jako je V.Putin, turecký min.předseda J.R.Erdogan, Viktor Orbán, předseda maďarské vlády a nakonec i kapitalisticko-komunistické čínské vedení, náboženský stát v Iránu a pod............... Nakonec si dovolím zamyšlení našeho předního odborníka na výzkum mozku Dr.Františka Koukolíka :

" Nejjednoduší definice moci říká, že je možností přinutit někoho, aby udělal něco proti své vůli. Problémem je "patologická"moc/ pozn.pisatele jak se projevuje u zmíněných státníků ale i u mnoha našich politiků/, samoúčel, který se může projevovat syndromem mocenské pýchy. Nadto si lze představit vznik závislosti na moci, která se podobá závislosti na alkoholu. Kombinace mocenské pýchy s mocenskou závislostí se může stát mocenskou posedlostí. Čím vyšší je míra mocenské závislosti tím vyšší je potřeba omezit v soutěži o zdroje vliv jiných mocenských elit/ pozn. jak příznačné pro současné Rusko/ stejně jako té části populace, jejíž podíl na moci je malý / pozn. což jsme my ta většina-neelity/.

 Obojí se dělá debilizací, kterou podléhá většina společnosti /pozn. a kterou dlouhodobě na př. v České republice debilizují nejen politici, ale i média/...

Sociální příčiny iracionality Definice irracionality Skupinová hloupost

 Scan LIFE Google (prohlížejte ve zvětšení)
Příčiny iracionality:
  • Omyl plynoucí z prvního dojmu
  • sociální příčiny - poslušnost - konformita - příslušnost ke skupině - groupthink (skupinová hloupost)
  • Stereotypy
  • Organizace
  • Past
  • Chybné užití odměn a trestů
  • Emoce
  • Myšlenkové chyby
Stupidita co zde popisuji je sice hloupost, ale není to:
  • mentální retardace (duševní zpozdilost) podle psychiatrie
  • nevědomost - nejsou informace, nebo nejsou vnímány
  • omyl - informace jsou, ale mylně zpracované
  • nadávka nebo posměšné označení.
Groupthink je způsob myšlení jednotlivců, úmyslně nastavující zachování shody ve skupině. Skupinové myšlení v zájmu shody skupiny potlačuje nezávislost rozhodování jedince a jeho samostatnost, dochází k tlaku na uniformitu a sebecenzuře. Soudržnost a solidarita ve skupině se stává důležitějším než reálné zvažování faktů. Groupthink může způsobit, že skupina (typicky výbor nebo velká organizace) učiní špatná nebo nerozumná rozhodnutí, o kterých by každý člen mohl individuálně usoudit a zvážit, že nejsou moudrá.

Osm symptomů (příznaků) svědčících o groupthinku:
  1. Iluze nezranitelnosti
  2. Nepochybná víra ve vlastní morálku skupiny
  3. Racionalizace, kolektivní odůvodnění rozhodnutí skupiny
  4. Sdílené stereotypy a pohledy zvláště na oponenty, vnímání oponenta jako slabého, neschopného
  5. Self-cenzura; členové odepřou kritiky, žádný se neozve na protest, protože se všichni tváří, že souhlasí
  6. Iluze jednomyslnosti (vidět falešnou shodu), to že nikdo neodporuje - podporuje rozhodnutí skupiny
  7. Směrovat tlak na ostatní, aby se přizpůsobili
  8. Samozvaní jedinci chrání skupinu před negativními informacemi
Sedm příznaků rozhodnutí ovlivněného groupthink:
  1. Neúplný přehled alternativ
  2. Neúplný přehled cílů
  3. Opomenutí prozkoumat rizika přednostního výběru
  4. Opomenutí znovu hodnotit zpočátku zamítnuté alternativy
  5. Slabé vyhledávání informací
  6. Výběrová zaujatost ve zpracování dostupných informací
  7. Opomenutí přijít na náhradní plány
Zdroj: JANIS, IL. Groupthink : Psychological studies of policy. Decision and fiascos. Boston: Houghton Mifflin, 1983


Zlo s hloupými manipuluje samo blbec nemá kritické myšlení, je to prosťáček...

UKÁZKA Z CESTY DO íRÁNU - Abyaneh
....zlo je zakořeněno v lidech, je potřeba říkat ne všemu a všem, co zlo chtějí využít k nějakému vzdálenému dobrému cíli (konci).

Kolik milionů mrtvých si vyžádala revoluce v Rusku ve jménu vznešené myšlenky. Moc byla zneužita.
Lidé vždy zneužijí všechno, co se zneužít dá.
Tedy i tu "demokracii". Je potřeba hlídat jeden druhého.
A ten komunismus má ještě jednu věc. Tam nikomu nic nepatří. Výrobní prostředky jsou tzv. společné. proto se motor ekonomiky v každé pravé marxisticko-leninské společnosti nakonec zastaví. Těm lidem je to jedno. Žádný direktivní mechanismus tomu nezabrání. Čína je komunistická jen podle jména. Tam je dovoleno soukromé vlastnictví výrobních prostředků, což je jasný odklon od marxismu-leninismu.

Demokracie se taky dá dobře zneužívat. Prostě všechno, co se nehlídá, se zneužije.
Já si myslím, že nakonec tomu všemu budou ekonomicky vládnout velké korporace. Tam se to moc uhlídat nedá. Oni ti, co mají moc, už ale mají zkušenost tu, že nenechají v masovém měřítku lidi natolik vykořisťovat, protože té revoluce se bojí. Oni lidem předhodí nějaký žvanec, ale u moci zůstanou.

Zdroj: Ladislav M., sociální sítě G+

Poznámka: Zlo s hloupými manipuluje samo. Blbec nemá kritické myšlení, je to prosťáček...poškozená osobnost psychopat deprivant a s hlupáky šikovně manipuluje. 

Rozlišujte mezi zdravými a normálními a poruchami osobnosti s deprivací...jen tak volíte dobro a životní štěstí.

 

Zlatý zákon teorie stupidity

Stupidní člověk je ten, který způsobí ztráty jinému člověku, nebo skupině osob, aniž z toho má jakýkoliv užitek; dokonce může i sám utrpět ztrátu.

Skvělá práce s hudbou u řeky
Toto je tzv. Zlatý, stěžejní zákon, klíčový aspekt teorie stupidity, který je velice obtížné akceptovat, protože všichni předpokládáme, že lidé v podstatě jednají rozumně.
Praxe každodenního života nás ale utvrzuje o pravém opaku. Denně ztrácíme energii, zdraví, náladu a peníze (někdy i život) kvůli kreaturám, které nám toto vše způsobují bez jakéhokoliv rozumného důvodu, jen proto, že jsou jednoduše stupidní.

A jak se proti tomu bránit?

 Asi tak jako proti zlu. Postup je přibližně stejný. Aktivně i pasivně. Výběrem volby...a tady nebudu pokračovat. Chybějící návod má doplnit vlastní myšlení pokud je funkční. Pokračujte v odkazu - tam je kompletní zákon....teď kliknout je třeba!

Cipollovy zákony stupidity.

Vzpoura deprivantů video přednášky o lidské socio a psychopatii

Prof. MUDr František Koukolík DrSc

 Pro lepší pochopení politické a jiné scény pomocí vědecké analýzy poškozených (deprivantů).
 Máte-li trpělivost - shlédněte přednášku...jinak více se dozvíte při hledání ve vyhledávači

 na stránkách autora.

Královské dobrodiní (Beneficium regale)

Jaké je společenské řešení problémů a jak stát podporuje a dotuje sociopathie a lidem z dobrých rodin není jíné, než osobní rozhodnutí. Svobodná volba odchodu ze světa a málo individuálního přátelství a pomoci. Herci jsou v osamění do konce života. Syndrom vyhoření a nemoci?

Requiescat.In.Pace.
Martin Štěpánek mezi herci
Martin Štěpánek
BENE VIXIT IS, QUI POTUIT, CUM VOLUIT MORI /Publilius Syrus, Myšlenky/
Dobře žil, kdo mohl zemřít, když sám chtěl
Myšlenka je blízká stoické filosofii, která m.j. doporučovala dobrovolnou smrt, bylo-li záhodno nebo nutné vyhnout se zlu.

Je potupné, žijí -li špatně lidé dobrého původu (Walther)
BENE NATIS TURPE EST MALE VIVERE

Svobodný svět je jiný věří v Boha i lékaře a zdraví si dobře platí. Není to povinnost lékařů řídit zdraví v Česku.

Barack Obama je Američan

Sami vidíte, kam dospěla morálka a uvědomění našich představitelů. A to mají být vzorem pro český národ.

  Není to povinnost lékařů řídit zdraví v Česku.

Kdo to sledujeme, víme, jaký je přístup ke zdravotnictví ve světě, zejména v Americe. Američané věří v Boha a milují svou vlast.

Rady lékařů si váží a respektují je, nic není zadarmo, ani zdravotní péče. Všechno stojí peníze.

V Česku zůstal sociální přístup, zvaný Zadarmo. Poškozené vědomí a manipulace nedovolí svobodnému rozvoji myšlení, přijmutí rad lékařů a dehonestují medicinu na službu zadarmo, a neznáme ani děkuji.
Hlavně, že nedáme 30 korun. Ale dáme příležitost civilizačním chorobám. Všichni pak zaplatíme jejich léčbu v tisících i milionech korun. Věčné sváření nesvobodných, nesvéprávných, malinkých Čechů. 
Prodejme katedrálu, na co víra v Boha, neplatí a nedá 30 korun. Na co láska k vlasti, sebereme bohatým budeme se mít dobře, máme rádi sebe, svoje břicho, svoje supermarkety, pivo a hokej. Někteří jistě  čekají na Ilju Muromce, ten vše vyřeší. Blaničtí rytíři fuj, to je šlechta - dávno znárodněná pro potřeby strany. Jan Hus je pravda? Ne, jen manipulace a cílená dezinformace totality pro hlupáky co ovládáme.

Komentuji: co je zdarma, stojí v očích člověka za nic, nemá to žádnou hodnotu. Lenin a Marx vám to jistě vysvětlí. 

Čekáte na Blanické rytíře, Ilju Muromce nebo Legendy Divokého Západu?

Ilja Muromec nebo jiný bojovník na koni
 Přátelé probuďte se

- lidská morálka, slušnost, moudrost českých lidí je v krizi. Nechme ekonomiku ekonomům, ale sledujme je a vychovejme si je. Co se potom s nimi stane, když jsou většinou (a to je hloupý dav) zvoleni do funkcí vysoko, v parlamentě, senátu a tak dále... Sledujme naše úředníky u moci a sledujme jejich jednání s lidmi (někdy je adekvátní a odraz na chování lidí k nim) Jednejme sami slušně a vyhněme se situacím, které tak přiléhavě a s emocí zpívá autor básnických textů českého národa Karel Kryl.

Přece Gott je jen náhražka pro davy normalizace, nebo to necítíte, nevíte? Zeptejte se, ale ne v hospodě u piva. Tam moudrost vymizela. Zůstala deprese, rozčarování a bída neúspěšných. Propad situaci a závist neúspěšných ...ovšem citlivě rozlišujme kdo upadl sám a kdo je zátěží (přítěží) ve stylu seberte bohatství úspěšným a revoluční změny ve stylu úspěšní, dejte všechno co máte hlupákům, my už si to rozdělíme.!

>>>   Žiješ Karle Kryle, ano, stále nacházíme neznámá videa i písničky - objevují se nové na webu YouTube. Lidé komentují, citují tvoje texty a přemýšlí. Vždyť jen se podívejme na obrazovku, co za lidi se tam mezi dobrými (dobro) a zlými (zlo) presentuje.
 Už vím, proč na internetu někteří uživatelé zvrací pod diskuzemi (alespoň přes smajlíky)

Přidejme se do diskuze (politické - chybíte tam) vy i vy, co jste slušní, stateční, dobří. Po vašich zádech právě lezou a šlapou deprivanti.
Přirozeně ti jsou ze samé podstaty svého postižení aktivní. Tak se vetřou všude a škodí i lidem, co jsou prostí (nízké IQ) a nevědomí (chtějí mít klid). Stojíte stranou od dění v politice a nevolíte s rozvahou?
Čekejte útisk, bídu a šikanu.
Podlehli jste právě propagandě a manipulaci? Jak se v tom jen vyznat, co je dobro a co zlo?

Zdání správnosti nás klame....věříte expertům?  



O moudrosti, Bohu, Lásce i rozumu a fantasii Člověka. Je nemožné být rozumný a milovat.

Stoleté 
CUM AMES, NON SAPIAS, AUT CUM SAPIAS, NON AMES (Publilius Syrus, Myšlenky C32)
Je nemožné být rozumný a milovat.

Je den bláznů Valentýna a jak je to tedy s láskou a moudrostí? Věřím, že se nevylučuje navzájem. Pokud to dočtete do konce a myšlence porozumíte, za odměnu čeká neznámá píseň a video Sedm prázdných dnů. V citátech si mnozí doplnili "nemůže ani Bůh" ti co to na internet pověsili pro zábavu Googlebota nejsou ti moudří, ale neznalí fantastové. Tolik poznámka autora.

Bůh může být rozumný i milovat zároveň, o tom nelze pochybovat ve vaší fantasii a představě. Pokud Boha vidíte v sobě, cítíte ve své duši a ne na nebesích.
Karel Čapek: Kniha Apokryfů
Agathon čili o moudrosti

Boiotší akademikové pozvali z Athén filozofa Agathona, aby jim přednášel o filozofii. Ačkoliv Agathon nebyl vynikajícím řečníkem přece přijal pozvání, aby dle svých sil přispěl k propagaci filozofie, jež dle slov dějepisce "zdála se upadati". V ustanovený den přijel do Boiotie, ale bylo ještě časně; i procházel se Agathon za soumraku kolem města a těšil se z letu vlaštovek nad jeho krovy.

Úderem osmé odebral se do přednáškové síně, ale našel ji skoro prázdnou; jen pět šest mužů sedělo v lavicích. Agathon usedl u katedry a rozhodl se počkati trochu, až se sejde větší množství posluchačů; zatím otevřel svitek, ze kterého chtěl čísti, a pohřížil se do něho.

Tento svitek obsahoval všechny základní otázky filozofie; počínal teorií poznání, definoval pravdu, odbyl drtivou kritikou bludné názory, to jest všechny filozofie světa krom Agathonovy, a podával nárys nejvyšších idejí. Když Agathon dospěl až sem, zvedl očí; viděl, že všech posluchačů je devět, i popadl ho hněv a lítost a on, uhodiv svitkem o stůl, začal takto:

"Dámy a pánové,či spíše andres Boiótikoi, nezdá se, že by vaše město mělo veliký zájem o vznešené otázky, které máme na programu. Vím, mužové boiotští, že vás právě zaměstnávají volby do místní bulé a že v takové chvíli není místa pro moudrost, ba ani pro rozum; volby jsou příležitost chytráků."

Tu se Agathon trochu zarazil a přemýšlel trochu. "Počkejme," začal opět, "právě mně vyklouzlo z úst něco, o čem jsem dosud neuvažoval. Řekl jsem tři slova: chytrost - rozum - moudrost. Řekl jsem je v hněvu. Všechna tři znamenají jakousi schopnost intelektu; cítím, že mají docela různý smysl, ale stěží bych dovedl říci, čím se liší. Odpusťte, hned se vrátím k programu; jen ta tři slovíčka si musím drobet objasnit.

"To je jasné," pokračoval po chvíli, "protiva chytrosti je hloupost, kdežto protiva rozumu je bláznivost. Ale co je protiva moudrostí?
Jsou myšlenky, pánové, jež nejsou ani chytré, neboť jsou příliš prosté, ani nejsou rozumné, ježto se podobají bláznovství, a přece jsou moudré. Moudrost se nepodobá ani chytrosti, ani rozumu. 
Mužové boiotští, v běžném životě se ani za mák, jak po řecku říkáme, nestaráte o definice pojmu, a přece je přesně odlišujete. Řeknete o někom, že je chytrý zloděj; nikdy se však neříká , rozumný zloděj nebo dokonce "moudrý zloděj". Chválíte svého krejčího, že rozumné ceny, ale neřeknete, že má ceny moudré, je tu zřejmě jakýsi rozdíl, který vám brání mísiti slova.

Řeknete-li o někom, že je chytrý sedlák, myslíte tím patrně, že umí dobře prodat na trhu; pravíte-li, že to je rozumný sedlák, chcete tím asi říci, že umí vůbec dobře hospodařit; ale nazvete-li ho moudrým sedlákem, tu to snad znamená, že dohře žije, že mnoho ví a dovede ti poradit vážně a s účastí.

Nebo, dejme tomu, chytrý politik může býti docela dobře taškář a škůdce republiky; ale rozumným politikem nazveš jen toho, kdo dovede řídit věci k obecnému užitku a chvályhodně; kdežto moudrý politik, pánové, to jistě cítíte všichni, zkrátka takovému se říká otec vlasti nebo podobně; z toho je vidět, že má moudrost něco zvlášť srdečného.

Když o někom řeknu, že je chytrý, myslím tím pozoruhodnou zvláštnost; je to, jako bych třeba řekl, že včela má žihadlo nebo slon chobot. Docela jinak řeknu, že včela je pracovitá nebo že slon je silný náramně; v tom už je uznání, vážím si té síly, ale nevážím si chobotu. Stejně vážně říkám o někom, že je rozumný. Ale řeknu-li, je moudrý, to je, holenku, jiná věc; to je, jako bych řekl, že ho mám rád. Zkrátka chytrost je dar nebo talent; rozum je přednost čili síla, ale moudrost je ctnost.

A teď už vím, jaký je rozdíl v těch třech slovech. Chytrost je obyčejně krutá, zlomyslná a sobecká; vyhledává na bližním jeho slabost a dovede jí využíti k svému zisku; vede k úspěchu.

Rozum bývá krutý k člověku, ale je spravedlivý k účelům; hledá zisk obecný; najde-li na bližním slabost nebo zpozdilost, hledí ji odstraniti poučením nebo kázní; vede k nápravě.

Moudrost nemůže býti krutá, neboť je sama blahovůle a sympatie; nehledá už ani obecný zisk, neboť příliš miluje lidi, než aby mohla milovat nějaký další účel; najde-li slabost či ubohost bližního, odpouští jí a miluje ji; vede k harmonii.

Mužové boiotští, slyšeli jste někdy, že by se dávalo jméno ,moudrý` člověku nešťastnému? nebo šprýmaři? nebo člověku žlučovitému a zklamanému? Povězte, proč je zvykem, aspoň v životě nefilozofickém, nazývati člověkem moudrým muže takového, který chová nejméně nenávisti a který si se světem dobře rozumí? Řekněte si pro sebe mnohokrát a mnohokrát slovo, moudrost; řekněte si to slovo, když jste v radosti nebo v žalu, unaveni, rozhořčeni a netrpěliví; budete v něm slyšeti smutek, ale už usmířený, radost, ale stále jemně opakovanou, únavu, ale plnou pobídek, trpělivost a odpuštění bez konce; a to vše, přátelé, je zvuk rozkošný a teskný, hlas, kterým zvučí moudrost.

Ano, moudrost je tesknota jakási. Rozum svůj může člověk cele vložit do svého díla, může jej uskutečnit svou prací. Avšak moudrost vždy zůstane nad každým dílem. Moudrý člověk je jako zahradník, který mrví záhon nebo přivazuje růže k tyčím, a při tom myslí třeba na boha. Jeho dílo nikdy neobsáhne ani neztělesní jeho moudrost. Rozum je v činu, ale moudrost je v prožití.

Avšak moudří básníci a umělci dovedou i toto prožití vložit do svého díla; nepodávají svou moudrost ve skutcích, nýbrž přímo v prožití. To pak jest obzvláštní cena umění, a nic ve světě se jí nevyrovná.
Hleďte, odchýlil jsem se již docela od svého programu. Ale co mohu ještě říci? Je-li moudrost v prožití a nikoli v myšlenkách, je zbytečno, abych předčítal svůj svitek."

Doktor je doktor většinou lékař anebo advokát či právník NE rychlovka cedulka

TAKY DOKTOR?

Kdekdo se snaží titulovat sám sebe. 



Jak to dopadá potom si přiblížíme v souvislosti s aférou. Jak by to bylo snadné, přeběhnout chodbou fakulty, čichnout k atmosféře a být doktorem. Podivné tituly Dr. vidíme na dveřích některých škol, a známe podivné ...

Rozhodnutí Strany Doktorem = titul RSDr. z doby nesvobody.

Filutové v demokracii využívají dovedně mezery ve starých zákonech a právník (některý fikaný) jim na katedře umožní "být doktorem" Je to jen šikovný nepořádek, nebo chytré právnické nabourání mezery v zákoně? Proč utíkají lékaři do politiky? Je tam málo skutečných doktorů a hodně doktorů rychlovka cedulka taky doktor právník. Peníze už  má, funkci taky...tak ještě ten titul jej udělá váženým člověkem.
Jaké doktorské tituly máme:
V lidové mluvě je slovo doktor používáno zejména ve významu lékař. Často však jde též o zkráceninu některého z akademických titulů:

PhDr. – Doktor filosofie
JUDr. – Doktor obojího práva
MUDr. – Doktor všeobecného lékařství
MVDr. – Doktor veterinárního lékařství, zvěrolékař
MDDr. – Doktor zubního lékařství ...nahrazeno za socialismu MUDr.
PharmDr. – Doktor farmacie
ThDr. – Doktor teologie
RNDr. – Doktor přírodních věd
PaedDr. – starší titul znamenající Doktor pedagogiky
RSDr. – starší titul znamenající Doktor sociálních věd vydávaný komunistickou stranou při absolvování Vysoké školy politické
RCDr. – starší titul znamenající Doktor obchodních věd (Doctor rerum commercialium)
Dr. – doktor
DrSc. – doktor věd
Ph.D. – Philosophiae Doctor
Th.D. – Theologiae Doctor
V medicíně je popularita jiná. Například Dr.House v seriálu je doktor představen jako hlava nadupaná informacemi a diagnostický počítač.
V medicině titul nelze ukrást a léčit. Vědu nelze (i přes občasné pokusy) ošidit okrást napodobit bez smíchu a frašky (to umí jen Vlasta Burian)
Nevíme u nás o lékařích, vědcích a dříčích medicíny. Jsou skromní slušní a udření vědou výzkumem prací publikováním, pro nemocné obětují se cele. Kde jsou? Proč je media nevyhledávají, neumí to, nebo je to malý bulvár? Je to nechutné jak hlupáci a jakoby zasloužilí jsou obtěžkáváni medailemi před odchodem z hradu monarchy a opravdoví hrdinové na to nečekají i umírají včas před zneuctěním nespravedlností volenou senilní strukturou nezralé demokracie. Skandalizovat lékaře co se napije, media umí. To je jasné bulvární téma. Unavený lékař je také jen člověk a vyhoří, má slabou chvilku, ale je na očích, není uctíván, děkován tak si do něho, když je mu nejhůře kopnu. Že potřebuje podepřít v té bídě pro samé svoje i cizí závistivé oči nevidí hlupák člověk. Nevidí na svou špičku nosu, neboť se připravuje o kvalitní zdravotní péči (nezájem kvalitních studentů o medicinu, odchod do zahraničí atp) Lékaři se snad drží jen ve špičkových týmech z čirého fanatismu k medicÍnskému povolání.

My tupci si sledujme ty seriály z lékařského prostředí, naštěstí jsou občas poučné....všechno odveze rychlá, té se nadávat neodvážíme, nanejvýš nakopat doktory v opilosti, to by nám šlo a je nás tolik, že ty chytré doktory převezeme, my jim to ukážeme, my jsme ten svět a ne vědomosti a titul.
Připomeňme si jak to tedy je: Phaedrus, Bajky nám říká toto....

Učený člověk má vždy bohatství v sobě ....dodávám tedy, že mu ho nikdo nevezme, ani soused ani ideologie ani závist a ta umí zuřit!
Latinsky: Doctus in se semper divitias habet

Jak se nebezpečně stárne a ještě o dalších věcech

Kdo to je? A co si o nás myslí?
De omni re scibili et quibusdam aliis
O všem, co lze poznat, a ještě o některých dalších věcech...

V 15. stol. uveřejnil italský učenec Giovanni Pico della Mirandola 900 tezí o všech oblastech vědění. V XI. tezi tvrdil, že pomocí čísel může objasnit všechno, co lze poznat. Odtud pochází výraz "de omni re scibili"; jízlivý dodatek "a ještě o dalších věcech" je přisuzován Voltairovi.
Stud a hanba po přidělování ocenění a státních vyznamenání českého nejmenovaného monarchy polepila všechno lidské. Jak je oceněna odvaha hrdinů před pokročilým stářím a blížící se smrtí v kontrastu s pofiderními jedinci co zazpívali vždy správně a přeskočili překážky na koni. Vždyť se musí cítit trapně i ten kůň, žokej to nepozná, přes vnitřní údiv. Stádo bude potěšeno? Nevěřme, že i prostý je hloupý a údivem nenadskočí.

Přemýšlivý pravdivý slušný člověk se nediví. Scéna je propadliště a dějiny to prezentují a nerovnají to ani řečnické přednesy co jim nelze uvěřit.

Na světě není nic senzačnějšího než doba, ve které člověk žije! Egon Ervín Kisch

Pozor! Humor a fotbal.
Jak se mají chovat ženatí muži
Procellae quanto plus habent virium, tanto minus temporis.
Čím prudší je bouře, tím kratší má trvání. (Seneca Mladší, Otázky přírodní filosofie)
Jako malej kluk, jsem četl všechno, co mi přišlo pod ruku. Co bylo dostupné v té době. Časopisy, knihy socializmu. Generál Dovator, Brusky, Parta brusiče Karhana a jiné hovadiny. Co se kde válelo a patřičně jsem z toho byl na větvi.
Přesto i v této hrůzné době nepředložených činů a nebezpečné ideologie po válce, existovala v knihovnách kvalitní literatura. Měl jsem srovnání se světem daleko na západ. Zatímco se budovaly rudé krajiny a oraly meze lidských přístupů ve společnosti, četl jsem romány. Nejen Verneovky a Mayovky. I náročnou literaturu. Pro foro interno (Pro vnitřní potřebu, pro sebe)
Zaujalo mě toto rčení od E. E. Kische ......Kdybyste si mohli vybrat jiný život (ze zamíchaných karet), vybrali byste si jiný, nebo byste si nechali ten svůj?
Pro lepší absorpci publikovaného textu se nalaďte videem zpracovaným programem AshampooClipFinder HD Karel Hašler: Čí je ta Praha, Naše!



Akupunktura v lékařství Medicina a pavědy Laická Diagnostika a šarlatánství

Foto Dr. House
Toto je upoutávka na články o alternativní medicině, akupunktuře i tzv. pavědách lidově řečeno nevědeckých (šarlatánských) postupech v léčitelství.
Úvodem:
Sdělení v článku prof. MUDr. Jiřího Heřta Dr.Sc, především používající vědecké poznatky a principy.
Cituji jeho myšlenky z publikovaných článků. Klasická, celotělová akupunktura je metodou užitečnou, která během tisíciletí prokázala své oprávnění a právem je zařazována mezi účinné, pomocné lékařské metody. Jiné je to s jejími variacemi.

Akupunktura vznikla před dvěma, třemi, podle některých autorů snad před deseti tisíci lety v Číně. Je to metoda empirická, vyvolávající drážděním nebo pícháním do kůže obrannou reakci, která může přispět k vyléčení nemocného. K nám se dostala teprve před 30 lety a byla brzy akceptována. Dnes se používá široce, její základnou je Česká akupunkturistická společnost, která vydává svůj časopis.

Základní principy akupunktury
I když akupunktura byla původně lidovou, zcela empirickou metodou, zhruba už před tisícem, možná více lety, se na ni začaly aplikovat mystické kosmologické představy čínských taoistických, později konfucianistických filosofů. Tato filosofie spočívá na několika základních principech.

Podle prvního z nich řídí všechno v našem světě jedna základní síla, nazývaná čchi, nebo také qi, event. qui. Je to analogie éteru, fluidu, manny či indické prány. Čchi má několik různých forem – obecné čchi, výživné čchi, čchi jako duch, čchi jako krev a další. Existuje v celém vesmíru, prostupuje naše tělo, kterým proudí, a z těla opět vystupuje ven. Čchi vyrovnává dva protichůdné elementy, jang a jin, které představují pozitivum/negativum, mužský/ženský prvek, ano/ne a jakékoli jiné dvě polární kategorie. Na jangové a jinové lze členit i potraviny, jak to dělá makrobiotika, nebo orgány lidského těla a akupunkturní dráhy. Čínská monáda ukazuje, že za normální situace jsou oba principy v rovnováze a že jangový princip v sobě obsahuje vždy kousek jinu, jin kousek jangu. Někdy může převažovat jang, jindy jin, ale nikdy nemůže existovat jeden princip samostatně. Vše je neustále v pohybu, stále se vše mění, všechno proudí.

Orgány se dělí na jangové a jinové, ale ani zdaleka to tak jednoduché není. Existuje něco jako větší jin, absolutní jin apod., jednotlivé orgány mají k těmto vrcholům nestejně blízko a často nejsou definovány jednoznačně jako jangové a jinové. I lidské tělo se takto dělí: pravá půlka je jangová, levá jinová. Např. v paži je přední plocha (anterior) mediálně jinová, laterálně jangová. Můžeme zde najít šest segmentů různého charakteru (větší jin, absolutní jin, menší jin, jang „slunečního světla“, menší jang a větší jang), v nichž probíhá podélně několik akupunkturních drah, jangových nebo jinových.

Dalším důležitým principem je princip pěti prvků, resp. elementů. Jsou to země, kov, voda, dřevo a oheň. Těchto pět základních elementů opět lze aplikovat na vše. Můžeme jimi popsat i vlastní city a emoce a jednotlivým elementům můžeme přisoudit tělesné orgány. K ohni např. patří srdce a tenké střevo. Jednotlivé prvky se navzájem ovlivňují pozitivně (země a kov, kov a voda atd.) nebo negativně (země a voda, voda a oheň atd.). jejich vzájemné vztahy jsou však nesmírně složité a řídí se celou řadou dalších zákonů, např. zákonem sedmi emocí, šesti elementárních principů, osmi základních prvků aj. Je to celá série různých mystických principů, z nichž další ukazuje, že se energie čchi v jednotlivých orgánech mění a dosahuje vrcholu v různých denních dobách. Uplatňují se i astrologické principy, které se však v běžných učebnicích akupunktury nepopisují. Je samozřejmé, že žádný z uvedených principů nemá reálný podklad a že to jsou jen mystické představy, proti kterým bychom nemuseli mít námitky, kdyby sloužily jen k výkladu působení akupunktury. Ve skutečnosti však představují návod pro léčbu, složitý a pro lékaře západního světa, který nerozumí symbolice čínských termínů a názvů, nesrozumitelný. Podle těchto, a také mnoha dalších principů, jako je například dvojice matka–syn, poledne–půlnoc apod., se léčba údajně vybírá.

Výše uvedený popis odpovídá tzv. tradiční čínské akupunktuře, která se praktikuje u nás. Název je to však zavádějící, protože neodpovídá čínským tradicím. Akupunktura v Číně existovala v nekonečném množství lokálních forem v různých čínských provinciích, v nichž každý terapeut zdůrazňoval jiné principy. Z Číny kromě toho divergovala akupunktura do Japonska, Koreje, Tchaj-wanu, do Vietnamu a ve všech těchto zemích nabývala zvláštních forem. Jednotná doktrína byla uměle vytvořena v padesátých letech, v době kritického nedostatku léků v Číně, kdy bylo třeba najít nějakou novou lacinou medicínu. Tou se stala akupunktura, která byla do té doby od dvacátých let v Číně zakázána. O její masivní vzestup se zasadil sám Mao Ce-tung. Tehdy byl uměle vytvořen systém představující ve skutečnosti jen vybrané, marxistické filosofii vyhovující torzo, které bylo nazváno Tradiční čínskou akupunkturou (TCA). V samotné Číně se jí říká Nová akupunktura.

Další málo známá skutečnost je, že akupunktura byla původně jen pomocnou metodou, kterou vykonávali jacísi lazebníci a pomocníci. Čínská medicína byla daleko bohatší a měla osm ramen. Základním byl herbalismus, léčení čínskými květinami, dále sem patřila relaxace, meditace, lázeňství, aktivní pohyb, ale i rozmluva s pacientem, prostě celé široké, komplexní spektrum medicíny. Z tohoto celku byla uměle vytržena jenom akupunktura. V důsledku toho se u nás akupunktura považovala za synonymum čínské medicíny.

V zahraničí, zejména ve Spojených státech, se pěstuje daleko více forem akupunktury, zejména ta, která je založena na pěti elementech, nikoli na zdůrazňování jinu a jangu. Vybudovali ji jak ucelený systém Japonci. Ti ji přenesli do Británie a Angličan Worsley ji přepracoval do dnešní podoby. Rozdíly mezi různými školami jsou velké a časté jsou také konflikty mezi nimi.

Diagnostika

Diagnóza se v Číně určovala složitým a pro nás cizím způsobem. Celkové fyzikální vyšetřování se nedělalo. Číňané ani neznali, jak vypadají vnitřní orgány, protože se mrtvá těla nepitvala. Vyšetřoval se proto především jen jazyk, dále dech pacienta a na břiše se dělala tzv. Hara-diagnostika (na základě projekce „pěti elementů“ a jednotlivých orgánů na povrch břicha), přičemž např. plíce se hledaly pod pupkem. Zvlášť důležitá byla pulzová diagnostika. Pulz se vyšetřoval třemi prsty na dvou různých místech a ve třech různých hloubkách, takže se celkem rozlišovalo 28 různých pulzů, které měly umožnit diagnózu chorob jednotlivých drah a orgánů. Objektivně se však nikdy nezdařilo různé pulzové kvality prokázat. Na základě vyšetření pulzu, tepu, částečně i anamnézy a pomocí složitých mystických pravidel se vybíral vhodný lék, především soubor bylin. Současně byly určeny body vhodné pro akupunkturu.

To be continued...čtěte více
V tématu bude pokračováno na stránkách webu Medicina.

Imámovo utrpení

Íránské pohledy kolem večerní bohoslužby

Včera (2008 Irán) jsem udělal svojí první telefonickou rezervaci hotelu v Qomu v perštině. Stačily k tomu dvě slova: „fárda“ – zítra a „do“ – dvě. Můj protějšek znal night a tím jsme to dali dohromady. Trochu mě strašilo, když děda taxikář v Kášánu říkal, že je v Qomu svatá pouť. Do města jsme přijeli v 9 večer. Bylo úplně ucpané lidmi a auty všude davy prodírající se přes sebe. Když jsme se prodrali do hotelu, vítala nás cedule „we have no empty“. Zkrátím to; hoteliér sice rezervaci pochopil, ale pak na něj všichni okolo mluvili a on pak usnul a zapomněl na ni. Když obvolal všechny ostatní hotely ve městě a zjistil, že jsou všechny úplně plné, ubytoval nás ve své direktorské oficíně. Vyrazili jsme do města a teprve v ten moment jsme pochopili, kam jsme se to vlastně dostali.

Duchovní
Qom je druhé nejsvětější město v Íránu (po Mashadu, kde je hrobka imáma Rézy). Střed města tvoří rozlehlý chrámový komplex, ve kterém je hrobka sestry imáma Rézy. A dnes, shodou okolností, si muslimové připomínají výročí úmrtí (tedy zavraždění; v tomhle světě málokdo významný sejde přirozenou smrtí) 6. imáma a v jeho rámci konají poutě do různých svatých míst, včetně Qomu. Měli jsme to z hotelu k chrámu s hrobkou co by kamenem dohodil. Přešli jsme most a už jsme byli před vchodem; všude okolo davy lidí proudící oběma směry. Chceme dovnitř. Mezi strážci směrujícími poutníky (barevnými oprašovadly na nábytek) se strhla hádka o to, jestli můžeme coby nemuslimové dovnitř. Jeden říkal v žádném případě, druhý říkal ale prosím tě proč ne, vždyť se chtěj jen podívat. Dalo mu to spoustu práce a běhání, ale nakonec nás dovnitř dostal. Řekl kam opravdu nemůžeme (k hrobce samotné a tam kde se lidé modlili), kam jo a zmizel.
Chvíli jsme bloumali sem a tam, koukali se na řady modlících se muslimů a snažili jsme se zahlédnout hrobku. Třpytila se v jasné záři sodíkových výbojek, bohatě zdobená a vykládaná zrcátky. Na jednom z vedlejších nádvoří komplexu se ozývaly náboženské chorály. Šli jsme tam, sedli si a dělali neviditelné. Pak to přišlo. Dav asi 300 lidí obcházel nádvoří a jako v tranzu vykřikoval tryznu za imáma.

V centru davu bylo nějakých 50, 100 lidí, kteří si rytmicky bušili vší silou do hrudí. Jak v extázi skákali do rytmu tryzny a mlátili se do hrudi až to dunělo. Stáli jsme a koukali na to jak omámení. Chlapi pořád dokola vykřikovali tu tryznu, a každou chvilku vystupňovali novou vlnu šíleného bušení si do hrudi, které vždycky trvalo tak půl minuty. Byli přímo před námi a obřad jako by nebral konce. Byla v tom davová psychóza, ale zároveň si nás nikdo nevšímal a necítili jsme se nijak v nebezpečí. Nikdo nám ani nedával najevo, že tam nemáme co dělat. Pak jsme se dozvěděli, že bušení do hrudi znamená symbolické sdílení imámovy bolesti. Šli jsme se kouknout na další nádvoří paláce a cestou jsme bohužel narazili na dalšího velmi snaživého strážce, který nás, coby nemuslimy, vyhodil. Šli jsme se ještě trochu projít. Bylo poměrně pozdě v noci, lidé se ukládali ke spánku všude možně okolo chrámu, na chodnících, na ulici. Spousta z nich měla s sebou malé děti nebo i mimina. Říkal jsem si, že jsme nakonec nemuseli direktora tolik dusit skrz tu jeho kancelář, někdo by nás určitě vzal k sobě na deku.
Íránská dívka
Původně jsme chtěli zůstat v Qomu 2 noci, ale po zkušenosti s hotelem jsme se rozhodli odjet druhý den do Teheránu. Za oficínu, byť poměrně nepohodlnou nám totiž byla naúčtována plná cena (můj herecký výstup předvádějící noční hluk televize z recepce a neustálé dohadování hostů s recepčním pozdě do noci a brzy od rána pomohl jen k bezplatné snídani). Ráno jsme vyrazili znovu k chrámu. Lidí od večera ještě znova přibylo. Chtěli jsme se ještě jednou dostat dovnitř a okouknout věci za denního světla. Bylo to ale ještě obtížnější než večer. Nakonec se nám to asi napočtvrté podařilo. Chovali jsme se podle večerního scénáře (být neviditelní), ale po chvíli sezení a sledování obřadů k nám přišel nějaký pohůnek a že prý račte za mnou. Odvedl nás přes nádvoří do přebohatě vyzdobené místnosti nadepsané „Bureau of Foreign Affairs“. Chvilku jsme nevěděli co se bude dít, ale po chvíli se z toho vyklubalo posezení a rozhovor s mollou (šiítský duchovní s turbanem na hlavě).

Tvrdil, že nám zodpoví jakékoliv otázky a vyptával se nás co jsme zač a jak vidíme Írán. Strávili jsme s ním asi hodinu a nakonec jsem nabyl dojmu, že to byl nacvičený postup jak elegantně uklidit zevlujícího turistu. Když jsme naznačili, že půjdeme, vybavil nás dárky – svěceným cukrem a karamelem, knihou o islámu očima člověka západní kultůry a časopisy pro mladé popisující průběh íránského mírového jaderného programu, konverzi mladé Kanaďanky k islámu a obsahující doporučení kterak vychovávat děti. Poté řekl pohůnkovi ať nás doprovodí k východu. Naštěstí se nám podařilo se mu v davu ztratit, takže jsme na hlavním prostranství před hrobkou mohli ještě nějakou chvíli sledovat různé skupinyprovozující tryznu za zemřelého imáma.

Obřady byly velmi emotivní a i v nezaujatém člověku zanechaly hluboký zážitek. Způsob jakým muslimové uctívají svoje zemřelé náboženské idoly není myslím v Evropě příliš k vidění. Těla zbitá dlaněmi nebo řetězy do ruda, pláč a slzy a extatické vykřikování žalmů si budu asi dlouho pamatovat. Byť bylo v tom všem spousta davové psychózy, předvádění se a manipulace.

Spousta lidí nás od Qomu zrazovala – nic tam není, jen spousta mollů a bubáků v čádorech, co tam budete dělat. Ale my se tam naštěstí ocitli v ten správný čas.
Zdroj: cesta po vzdálené zemi

Mediální násilí Násilí a sexualita se dobře prodávají

Pyšná princezna
 Pyšná princezna 1952
Stále častěji se objevují ve zpravodajství příhody masového útoku jedince na okolí. Frustrovaní jedinci, nespokojenci, napodobovači mediálních dějů, filmů a agrese. Kde se stalo, že se přesmykne pud sebezáchovy a života do agrese proti všemu a všem (i cíleně proti škole, šikanujícím, úspěšným)
Nezřídka je na vině více faktorů, zejména v dětství. Podezříváme rozvoj také při umývání podvědomí a vědomí krvavými agresivními filmy, hrami, střílečkami i trápením zvířat zabíjením pro maso. Výchova a násilí všude, ale zejména v rodině - otec - matka. Ztráta radostných životních emocí a hodnot. Peníze a majetek. Závist úspěšným. Pocity vlastní nedostatečnosti postupující k agresi. Otevřených návodů je na internetu a filmu dost. Hry nejsou soutěživé s pozitivní motivací, ale vítězí ten kdo dřív zabije, rozbije, zničí, demoluje.
Bulvární technologie zábavy v televizi. Násilný perverzní sex ve filmu, na internetu, v televizi.
Násilí a sexualita se dobře prodávají.
  • Popírá se, že mezi násilím a dalšími projevy sociální patologie a destruktivním chováním jedince (dětí, dospívajících i dospělých) je příčinný vztah. Tento vztah však byl již bezpečně doložen. Spolu s dalšími vlivy působí výše uvedené situace.
  • Námitka: Nemusíte se dívat, nemusíte to poslouchat, vypněte to. Právo na čistý vzduch, čisté bydlení bez hluku, prachu konfliktu násilí je také právo pro zdraví jedince a společnosti. Nedivme se pak střílení a vraždění, které sociopati, frustrovaní jedinci, psychopati i jedinci s deprivací provedou. Je to návodné a snadné. Pro ně je to únik z komplikací života. 
Vliv televizního násilí na malé děti:
  • děti se naučí agresivním postojům, chování a násilí jako způsobu řešení problémů
  • vnímavost vůči skutečnému násilí se sníží
  • vzniká obava nebo strach z násilí i u něho samého
Způsob ovlivnění:
  • agresivní jedinci jsou odměněni, nebo nejsou potrestáni
  • násilné chování se zobrazuje jako oprávněné chování
  • podněty k násilí se podobají podnětům ve skutečném životě
  • dramatickými situacemi, které zvyšují míru identifikace (ztotožnění) s útočníkem
  • zobrazením násilí s motivem uškodit, zranit
  • důsledky se málo zobrazují (neodpovídá skutečnosti, není bolest, osoby bojují i zasažené několika střelami a krvácením - neskutečné) Zásah střelnou zbraní působí šok (to nevidíme nikde a na šok se umírá!) 
  • důsledkem násilí je velký počet obětí
  • násilní propuká i mezi přáteli, spojenci
Ještě, že existují pozitivní filmy z prostředí nemocnic, moudrých lidí a pozitivní motivace některých amerických seriálů, kde už je vidět, že myslí na to, že vždy provedou zhodnocení a pozitivní výklad a jednání herců má znaky kladného přístupu k životu a lidem.
Chyba je v realitě - v realitě je skoro vždycky chyba (Occamova břitva kritického myšlení) Dr.House

To be continued...

Smrt tajemství zbavená. Významný člověk, osobnost a vědec. Myšlenky důležité pro život

LIFE Scan Google
In Medio Sedet Inclita Virtus (Walther)

Proslulá ctnost uprostřed sedí To nejlepší, co má pravou míru je uprostřed (myšlenka antiky - zlaté střední cesty)


Smrt tajemství zbavená?

MUDr. František Koukolík, DrSc.
Poznámka autora k prof. MUDr. Koukolíkovi:
Významná osobnost a vědec. Přednáší poutavým a zároveň přesným postupem a popisuje člověka i svět v přesném analytickém poznání. Takových lékařů vědců je opravdu velmi málo (prakticky nejsou)
Byli vyhubeni rozsáhlými stranickými (socialismus, komunismus) zásahy do vědy, lékařství - karierního vývoje. Na těchto stránkách jeho myšlenky a pevně formulované věty jsou často citovány a přebírány. Je nadčasový autor i populární...

Sledovali jste jistě se zájmem (alespoň ti, kterým to zapaluje) Český Rozhlas Leonardo, kde pan doktor, lékař vědec, neuropatolog vypráví ...
Mylím, že je to vše třeba publikovat, citovat, vyhledávat jeho názory, vědecké i lidské poznatky a psát jeho myšlenky, tak přesné, že jen věrná kopie a komentář k tomu je vystihují.

MUDr. František Koukolík, DrSc., se narodil 22. 11. 1941 v Praze, v roce 1965 promoval na Fakultě všeobecného lékařství Univerzity Karlovy. Od roku 1983 je primářem patologie Thomayerovy nemocnice v Praze.
František Koukolík je autorem nebo spoluautorem dvanácti vědeckých monografií věnovaných neurobiologii demence, schizofrenie a vztahu mezi mozkem a chováním.

Jako autor nebo spoluautor napsal 15 knih určených laické veřejnosti (např. Vzpoura deprivantů, Mozek a jeho duše a Já - o vztahu mozku, vědomí a sebeuvědomování). Vědecké esejistice se František Koukolík věnuje od r. 1986, o devět let později byl přijat za člena Českého centra mezinárodního PEN klubu.
Z mnoha ocenění vědecké i publicistické práce Františka Koukolíka: Cena ČSAV za popularizaci vědy (1992), Cena Českého rozhlasu nebo Vondráčkova cena společně s MUDr. R. Jirákem, CSc., za monografii Demence. Neurobiologie, klinické příznaky, terapie (2004).

Poznámka autora: Věřte mi, že za x - let jsem poznal jen několik takových osobností, někteří už nežijí, ale vzpomínka trvá. Stejně si to uvědomí jen jedinci po smrti velikánů (trvám na tom slovu) jako i osobnosti v politice, typu knížete Karla Schwarzenberga. Kolem nich jsou jen málo významné, praktické a rigidní nuly.

Doporučení:... na stránkách jsou nové vyhledávače (vlastní) pro nalezení toho, co vás zajímá, stačí slovo a ze všech stránek vyjede hledané téma, kde se vyskytuje. Testoval jsem, vlastní google umí hledat. Denně tady surfuje a čte už přes 800 čtenářů, zdá se tedy, že se zajímáte o dobré a kvalitu. To je dobře. Opustili jste alespoň zčásti bulvár - krvavý život "skandál" a jste na positivní koleji.

Přeji vám hezký den a plno skvělých úspěchů. Vy to dokážete!

O svobodě minulosti Znaky skupinové hlouposti - groupthink (skupinové myšlení) Hlouposti je vlastní, že cizí chyby vidí, na své zapomíná.

Hospodské heligonky hrají pro potěšení není to groupthink
Příslušnost ke skupině
U příslušnosti ke skupině vzniká hierarchie a rozhodnutí spíše než jedinci činí výbory. Důsledkem bývá větší či menší výskyt skupinové stupidity, groupthink (viz přehled níže)
Toto slovo doslova znamená skupinové myšlení.
Ve skutečnosti jde o skupinovou stupiditu obvykle vysoce inteligentních lidí.
Groupthink je  * způsob myšlení, kterému lidé propadnou, jsou-li členy výrazně soudržné skupiny, v níž snaha po dosažení jednomyslnosti zvítězí nad motivací k věcnému hodnocení možnosti jednat jinak  *
O tom jak málo znají lidé minulost vlastního národa, jak ubohé jsou jejich znalosti a jak jim chybí schopnost hodnotit je a zařadit je do širšího historického kontextu, neboť jedině tak je možné dospět k nějakým smysluplným a správným soudům. Co však těmto lidem nechybí, to je sebevědomí a někdy i arogance, s níž torzo svých vědomostí uplatňují. Z jejich postoje vystupuje nejen neznalost historických jevů, ale i něco psychopatického.
K pochopení je nutné se obrátit k poznání k některých problémů a způsobů myšlení - znaky skupinové hlouposti (skupinová stupidita)
Co to všechno znamená si ještě projdeme po částech, aby jste to snáze vstřebali.

Znaky skupinové hlouposti - groupthink (skupinové myšlení)
  • iluze nezranitelnosti
  • racionalizace chybných rozhodnutí
  • víra v morální oprávněnost existence skupiny a jejich rozhodnutí
  • autocenzura
  • iluze jednomyslnosti
  • tlak na nekonformní členy skupiny
  • ochrana vlastního vědomí a ochrana vědomí druhých členů skupiny před zápornými informacemi
  • sdílení myšlenkových stereotypů, které řídí rozhodnutí skupiny, včetně sterotypizace jiných skupin
Je to dosti náročné téma na vás některé, postupně si to probereme na stránkách webu Credo Experto, tak aby toho nebylo moc najednou a mohli jste rexalovat s poslechem hudby.
Čtěte více zde...Cippolovy zákony stupidity!

Proprium est stultitiae aliorum vitia cernere oblivisci suorum (Cicero, Tuskulské hovory 3,30) 
 Hlouposti je vlastní, že cizí chyby vidí, na své zapomíná

Zdroj: Koukolík Vzpoura deprivantů (nestvůry,nástroje,obrana)

Pojmem „deprivanti“ jsou označeni lidé, kteří jsou poškozeni nebo dokonce zmrzačeni v oblasti citové a hodnotové.

Prof. MUDr František Koukolík DrSc
Pojmem „deprivanti“ jsou označeni lidé, kteří jsou poškozeni nebo dokonce zmrzačení v oblasti citové a hodnotové.
Lze se domnívat, že ve skrytých nebo obtížně rozlišitelných podobách je v současnosti deprivantství hromadné a výskyt deprivantů epidemický.

Lze se také domnívat, že epidemie deprivantství souvisejí s vývojem soudobé společnosti a jsou v mnoha ohledech jak důsledkem tak jeho pohonem.

Ve velmi obecné poloze může být deprivantství způsobeno:

  • populační explozí (prostý numerický fakt + narůstající agrese)
  • rozpad hodnot podmíněný oběma světovými válkami
  • zvyšující se hladina úzkosti z jaderné války
  • zaměření na hmotné stránky života, jež je většině lidí nedostupná
  • vliv televize...

Domníváme se, že vliv deprivantů ve společenských institucích, kultuře, vědě, veřejném životě roste. Máme dokonce za to, že projevy skupinového deprivantství dosáhly v současnosti takového stupně a rozsahu, že je možné mluvit o vzpouře deprivantů. Tato vzpoura reálně ohrožuje lidství.

Základní znaky deprivantů jsou následující:

  1. nedostatek síly vůle, sebezaměření
  2. neschopnost tvůrčí spolupráce
  3. ničivost vůči čemukoliv odlišnému
  4. parazitizmus
Deprivanti uznávají jediný cíl a tím je moc. Uznávají jen to, co jim moc dává nebo ji posiluje. Moc je totiž nástrojem kontroly nad něčím, co je však naštěstí ve své podstatě nekontrolovatelné – neustále se vyvíjející a nepředvídatelné bytí. Tuto potřebu kontrolovat a ovládat mají proto, že došlo ke zmrzačení či dokonce amputaci jejich niterného základu normality. Projevem normality myslíme schopnost být sám sebou. Okolní svět pak není jevem s objektivní hodnotou, ale nástrojem, prostředkem k dosažení toho, co si usmyslí.
Takže optikou deprivanta:

  • vědecká teorie není platforma pro tvořivé myšlení, ale nástroj, jak vyvinout více jaderných zbraní nebo účinnější možnost tajného sledování jiných lidí
  • smyslem zpravodajství není poskytovat objektivní informace, ale je nástrojem k jejich zamlčování, deformování a překrucování, je to nástroj manipulace s davem
  • smyslem církve není šíření víry a tolerance, ale je nástrojem ovládání lidí a utváření jejich závislostí atd. atd.

Deprivantství může vzniknout poruchou dědičnosti.

Velmi často ovšem vzniká deprivant na základě poruch vazby k matce v ranném dětství. K základnímu negativnímu vtisku dochází do 12 měsíců věku dítěte, pak se celoživotně pouze udržuje. Bezpečná vazba mezi matkou a dítětem (nebo mezi osobou, která ji dokáže v plném rozsahu zastoupit) je pravděpodobně nejdůležitějším mechanismem vývoje normální osobnosti. Je biologickým, psychologickým i sociálním základem lidství.

Má prastaré kořeny sahající k vývoji našich prapředků v třetihorách před šedesáti milióny let.

Jakékoli její vážné porušení neprojde bez těžších, někdy celoživotních následků.
Je nenahraditelná. Dělá nás lidmi. 
Tenkrát na západě (video)

(Poznámka: zde bylo video, které je střídavě na YouTube vypínáno, tak je to na vás použít sami hledání (zadat do vyhledávače správná hledaná slova)
Italo-Western, Italy 1968 Original Title: C'era una volta il West
(a.k.a. Spiel mir das Lied vom Tod)
Directed by Sergio Leone
Produced by Fulvio Morsella
Music by Ennio Morricone
Starring Charles Bronson, Henry Fonda, Claudia Cardinale, Jason Robards, Woody Strode, Frank Brana & Frank Wolff                                                                         
Také jste si připomněli pražské jaro? Tenkrát nás fascinoval tento film co vidíte v traileru - upoutávce. Je to historie a filmový skvost, evergreen. Byla to na západě tvrdá doba, ale spravedlnost přicházela, i když pomalu...
Have to love the way Fonda played the heel. Never could have imagined him as such a villian. But after he says" since you mentioned my name" and then shoots the kid, right in the beginning, you know he's evil and there is no turning back. Great work by Leone, and great casting. 

Zdroj: k přípravě článku použity zčásti výňatky z přednášek prof. MUDr. Františka Koukolíka DrSc



Nejvíce oblíbené a navštěvované stránky

VŠECHNY RUBRIKY a ŠTÍTKY JSOU TADY NĚCO SE PŘECE NAJDE...

.22LR *Úvod do blogu Ninive #O dobrodiních A M E R I K A ABBA ABBA Roxette Karel Kryl Marie Rottrová Adsense Afrodíté Akční příběh - zabijačka a to okolo :: Alcatraz Alina Kabajeva Aljaška Allison Crowe Alpy Dachstein Altcatraz Americký vzdělávací systém Amerika Amerika objevena skrz Google Analýza Anastacia Android Anglie Anna Kurnikova Anna Netrebko Anne Sophie Mutter Antonín Dvořák Antrim Aquaba Architektura Ashley Tisdale Astronomie Ateroskleróza Auto Autobusy Avast Babička BabyBox Bachyně Bedřich Smetana Beer barrel Beethoven Symphony Benátky Bez domova Blogger.com Bloggeři Bludiště Bolest Bolest hlavy Bonnie Tyler Borůvky Bouře Bow Hunting Boys Boys Boys Boží muka Bradley Breakfast Bubáci bubble nebula Budějovická Bůh Slunce Bulvární manipulace Cambridge Caracas Céline Dion Celtic Woman Centrum Cestování Cestování Cruise Rekreace Dovolená Cestování po Chile Patagonie Cestovní rady Cestovníci Cesty Cibule Cipolla CIVILIZACE Click-bait Coca cola Coffee Copyright Corse (Korsika) Cyklistika Cyril a Metoděj Čaj Čaj o páté Čáp bílý Čáp přináší štěstí Čekaná Černá Zvěř Černá zvěřina na česneku Čert a myslivec Čerti Česká písnička Česká spořitelna Český prezident česneková pomazánka s vejcem Čeští skladatelé hudby Čičmundové Čokoláda Daněk Davové emoce a skupinová hloupost Dejvice Delta Goodrem demokracie Den pro tebe Deprese Deprivace Deprivace a skupinová hloupost Deprivanti Deštivý den Děti Dětská moudrost Dětství Diamanty Divoká Příroda Jižní Afriky Divoké kachny Dneska by to šlo Dobro a jeho světlo Dobrý nápad Dobytčí trh Domácí chléb Domácí kuchyně Dopisy Doprava Dovolená Děti Fotoaparát Dragoon Ride Drahé kameny Drogy Dřípatka Dům Dýmka Editace a styl psaní EMO Enigma Enrique Iglesias Eric Clapton Euro Euroamerický životní styl Exekutor v Česku Facebook Fantasie Farmářské trhy Fejeton filosofie flame pod články na webu Flejberk Flora Forum 2000 Fotografie Fotografie jsou velmi kvalitní Fotografie z cest Fotografie z Venezuely Dovolená Francie František Koukolík Freedom Fysikální a sociální teplo Geek Genius loci Google Google +1 Google Street View Google+ Hádanka - Kdo je chytřejší? Muži nebo ženy Helikoptérové matky Hemingway Historie Historie ostrova Korsika Hoax Hodně jíme a rosteme jako z vody Dvojčata 1 rok Hog Hunting Holubi Homeless Hory Houby Hradčany Hroch Hudba z radosti Hudba-videa Humor Humor a vtipy Humor a vtipy nebo moudra HUNTING Hvězdokupa Hyperkinetická porucha Chalupa Charlie Chile Patagonie Cholesterol Chrámy Christina Aguilera Christina Aquilera I T A L I E Internet internet se neustále mění Investiční mince IRAN IRÁN Írán IRSKO Isfahan ITALIE fotopříběh Iva Kubelková Jak mají vypadat správní čerti Jak ochránit děti od cestovního průjmu Jak se staví sen Jak se volí presidenti v Česku recenze Jak šetřit zrak Jan Saudek Jan Werich Jana Doležalová Jaro jaro přijde brzy a léto rychle za ním Jeleni Jeřabiny Jezírko Ježíš Kristus Jídlo a zdraví Jižní Amerika Jižní Čechy John Denver Jordánsko Jordánsko Petra Kalifornie Kámen a bolest Kančí maso Kapitální daněk Kapradí Karel Hašler Karel Kryl Karel Schwarzenberg Kariera Karikatura Karlovo náměstí Karlův most Káva coffee Kde to je? Kelly Family Kemel KFC Klik na obrázek a je to pohádkový kocour Kniha Kocouří siesta Kočky a my Kočky Sobě Komentáře Kominíci Komunita Kongres Konopka obecná Kontakty Korsika korupce Kostely Koukolík Koupelny Krajina Král komiků Královské město Krásné ženy se svlékají Krásné ženy se svlékají Erotika pro rychlé synapse Krásy Severní Ameriky Krby Krční páteř Krevní tlak Kritické myšlení Krmeliště pro zvěř online Krmítko Kruger National Park Křivoklát Kuchyně Kulovnice Kultura Kvalita života Kylie Minogue La Roux Labyrint Lama Lavičky Lawrencova studna Legendy Lenost Les Lesní jahody Léto Lidé Lidový folklor Lidský život Linux Lionel Richie Lisabon Listopad Londýn Lorem ipsum celé vysvětlení pro hledající Bloggery Lov Lovecké zbraně Lucky deer Ludvík Hess Ludwig Van Beethoven Lyžařská Škola :: Blogger se učí stát na lyžích Lyžování Máj Mám dobrou náladu ale srdce je smutné Marcus Tullius Cicero Mariah Carey Marie Rottrová Martina Karel Kryl Masaryk Maturita Medaile Medicina Meditace Memy Mensa Měsíční noc Metelescu blescu Metro Mexico a staré aztécké indiánské tance Mexico Popocatépetl - kouřová hora - sedlo Paso de Cortéz MEXIKO mezinárodní folklorní festival Migrace Milujme svobodu a ztracená duše národa Mince Mireille Mathieu Mládí hledá smysl života Mobilní internet Modrá knížka Modrá planeta Země Modříny Moldau Smetana Momentky Morning Cofee Moře Moře :: Chorvatsko :: Krajina Motivace Motúčko Moudra Moudrost Mozek a jeho duše Music and Humor Muškáty Muzikanti Muži My Story Myslivecké menu Myslivecké pověsti Myšlenka a moudro pro tento den Na horách je dobře Na kulaťáku Na téma tchýně Nebezpečné problémy rodiny Náhlá smrt Napište svůj příběh Násilí Negativní poradna Neklamná znamení NĚMECKO Nemoci Nemocnice Netiquette NIC SE TI NEVYROVNÁ Noční toulky Novinky v hudbě Novinový stánek O demokracii O chamtivosti O nejvyšším dobru a zlu O přátelství O zdraví O žízni Obama Obě dvě i ve vaně Obrázkové příběhy Obrázky a domov Occamova břitva Odposlechnuto Oheň Omáčka Opera Opičky Ornitologie Osvětlení Otčenáš Ovoce Panorama Pavel Kysela Perská kočka Pes přítel domova Pět zásad socialismu Petr Novák Petra Petula Clark Picassa Pikantní historky Písek Pivní etický kodex Pivo Placebo Plaváček Plymutky Počasí Podzim Poezie Pohádka Pohyb Poliklinika Pomazánka Pomlázka Poruchy osobnosti Pošta pro vás Potraviny Práce na počítači Praha Pranostika Pražské Jaro Pražské perličky President Obama Prevence Prezident Prohlížeč Opera a Geek Procházky Projev prezidenta k 28. říjnu Prostřeno Provence první máj Přátelé Přátelství Před koncem vrby Překladač Příběhy Příběhy chlapů od silných motocyklů a krásných žen Příběhy plné slz a zklamání TEEN problémy Příběhy ze života Přílet do Vancouveru Příroda Příroda a jaro Příroda a myslivost Příroda a zdraví Přivítání : průvodce blogem Niniveskal Ptáci Ptačí zpěv PUMBA Půst Pychosomatická medicína Radkin Honzák Radost Radůza Rady a tipy Rakovina Rande Reálný svět bytí Reklama Rekuperace Renata Restaurace Rihanna Risus sardonicus Robbie Williams Rozchod s partnerem Rozum Rusalka Rychlá kuchyně ŘECKO Řeka Římská mythologie S Google do světa internetu S Motorolou RAZR V3 Sabrina Boys Sama doma Sammuel perský kocourek San Francisko Sandra Cretu Santorini Sdílení Selský rozum a kritické myšlení Sen o vlčím máku Seneca Severní Amerika Kanada USA Schwabisch Hall Sinéad O'Connor Single Singles samotáři Skořice Skvělý domov Sladkosti Slepičky Slovensko Slovinsko Slovinsko hory moře pláže a slunce Slunce Slunce zapadá u křížku Slunečné odpoledne Slunečné ráno Sluneční erupce a aktivita Sluneční toulky v přírodě Slunečný den Smartphone Smetiště Smích Smíchov Smokie Smysl života - Životní krédo Láska Úsměv Pohlazení Partnerství Smysl života - Její úsměv a šťastné oči Snídaně Sociální sítě Sociopatie Software upgrade chybová hlášení Socha svobody Sochy Soukromé South Africa South America Spánek Správně vidíme jen srdcem Sprchování Srdce Srdce a kříž Srnec Sršeň Staroměstské náměstí Stáří Stáří a domov State of New York Stavební akrobacie Steak Stoicismus Stres Stromy Střecha isolace Student Agency studentské Suguperge! Sdígilígim naga wegeb! Svátky Svátky jara Svět vítá nový den Světlo Svobodné rozhodnutí Syrenia SYRIE a JORDÁNSKO Škoda lásky Škola Škůdník Šperky Šťastný jelen Šťastný Nový Den Štěstí Šumava a okolí Švédsko Talk TEEN - NEPRIJIMAM KONVENCNI STYL v OBLEKANI Telefon Tenkrát na západě The Cranberries - Zombie The End Of The World The Moon Měsíc Tipy a návody Traktát Tramvaj Translator Trpajzlíci Tučňák Týrání U Anděla u Křížku U řeky U vody Učitel Uličky pražské Umělci Umění lékaře Únavový syndrom United Kingdom USA Úvaha neurochirurga Uzené maso Uzliny Už troubějí V tramvaji Václavské náměstí Vádí Rum Vajíčka Válka Vancouver Vanessa Mae Vánoce Vánoce a svět Vánoce u seníku Vánoční hvězda Vaření Večerní Praha Velikonoce Velký pátek Velký salašnický PES a život je taky PES Velký švýcarský salašnický pes VENEZUELA Venezuela Original Photo Venkov Vepřové Verše Veteran Videa Hudba Hity Videa z domova Vím Vinná réva Vivaldi Vlak Vláknina Vlasta Burian Vlaštovka Vlčí mák Vlk Vltava Vodopády Vojenská služba Volba českého presidenta 2008 Vrba Vše o souhvězdí plejád a mytologie Jízdní řády Vesmíru Všímavost Vtip tvrdý jako kámen Vysoká Vyšehrad Vytápění Vzhůru ke koním Vzpoura deprivantů Vzpoura deprivantů komplexní sdělení problému Wádí Rum Waldemar Matuška WC We Are the World Webové kamery Windows Windows a Apple Youtuberka Zahrada Zahrady Základy stupidologie Zásady Zateplení domova Zážitek Zdraví Země česká Zima Zlatá střední cesta Zlato Zlo Zolpidem ZOO Zpěváci Hity Videa ZPRAVODAJSTVÍ Google News Zrcadla Zrcadlo Zvěř Zvěřinová kuchařka Zvyky že existuješ a svět je tvůj! Ženy Židovský Život tropí hlouposti Historky Veselé Příhody Vtipy Životní krédo Láska Úsměv Pohlazení Partnerství Životospráva

Vybraný příspěvek

Černá Zvěř, Lov, HUNTING, MYSLIVOST, Bachyně, Příroda, S Google do světa internetu, Zlatá střední cesta

Na vnadišti sedíme na posedu Pokud bude ulovena bachyně v době lovu,  bez ohledu zda individuálně nebo na společném lovu, tak není...