Zobrazují se příspěvky se štítkemMyslivecké pověsti. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemMyslivecké pověsti. Zobrazit všechny příspěvky

SRNEC OBECNÝ. Vyprávění o prvním srnci, pasování, troubení, schůzi a zvěřinovém guláši pro všechny. Šest ran na jednoho srnce!

Srnec obecný.   Capreolus Capreolus

Libor se připravoval na výroční schůzi jejich mysliveckého sdružení. Měla to být jeho první výroční. Byl trochu nervózní a všecek nedočkavý, jak bude slavnostní schůze probíhat. Slíbil, že k občerstvení uvaří pro všechny guláš


Jako hostinskému mu vaření nedělalo žádné problémy. Manželka ho brzo po obědě odvezla i s gulášem do nedaleké vesničky. Na okraji byl samostatný obecní domek, jehož část sloužila k uskladnění požární techniky a na druhém konci si myslivci opravili a vyzdobili jednu místnost a malou kuchyňku.
 Jeli raději o hodinu dříve. Cestou se kochal zasněženou krajinou. Byla druhá půlka února, takže mrazivé počasí k tomuto období patřilo. V místnosti ho přivítali slavnostně oblečeni dva myslivci. Mireček a pan Josef, jejichž úkolem bylo včas rozdělat v kamnech a topit, aby v místnosti bylo dostatečně teplo. Několik prázdných lahví od piva a načatá láhev rumu byly svědkem toho, že začali topit včas a přikládání dřevěných špalků do praskajícího ohně se věnovali opravdu poctivě.

Vlastní schůze trvala něco přes hodinu. Každý z odpovědných členů výboru a předseda dozorčí komise přednesli svou zprávu. Zhodnotili uplynulý rok. Myslivecký hospodář navrhl řadu opatření ke zlepšení chovu zvěře. Myslivecká kasa byla naplněná, protože v závěru loňského roku se podařilo ulovit za poplatek se zahraničním hostem dvě stě bodového muflona. Skončila diskuse, odhlasovalo se závěrečné usnesení. Libor si myslel, že už je konec a půjde ohřát guláš, když najednou předseda hlasitě promluvil: "Tím jsme vyčerpali oficiální část dnešní schůze a máme tu ještě jednu slavnostní záležitost.

Je mezi námi myslivec, který v loňském roce ulovil svého prvního srnce. Všichni mu srdečně gratulujeme a já ho žádám, aby před nás předstoupil k pasování na lovce srnčí zvěře". S Liborem to trhlo. Na takovouhle věc nebyl připraven. Trochu roztřesen předstoupil před předsednický stůl.

Musel pokleknout na pravé koleno a myslivecký hospodář provedl tesákem pasování. Předseda sdružení mu pak předal pamětní pasovací list. Byl dojat, a protože on jediný ve sdružení troubil, vzal lesnici a zatroubil myslivecké halali. Když usedli za stoly, opět promluvil předseda: "Nu, a než se ohřeje guláš, vyprávěj nám Libore jak jsi střelil svého prvního srnce v životě. Ale podle pravdy, ne aby sis vymýšlel!" Libor se zarděl, vždyť to stejně již všichni vědí jak se vyznamenal, tak proč ho trápí?

Po chvilce přemýšlení začal: Víte o tom, že jsem měl povolenku lovit srnce první věkové třídy. Věnoval jsem hodně času, než jsem odstřelového srnce obeznal.

Byl to špičák, jeden parůžek dlouhý asi tři a druhý pět centimetrů. Několikrát jsem ho viděl v jeteli, jak je posed na ořechu. Vždycky byl ale hodně daleko, nebo mne navětřil a utekl, než jsem stačil vystřelit. Jednou, bylo to začátkem června, pozdě odpoledne a těsně po silné bouřce, mi volá náš myslivecký hospodář: "Libore, skoč do auta a rychle sem přijeď. Jsem na ořechu. Jak přestala bouřka, pase se v jeteli na dostřel".

 Rychle jsem se převlékl, popadl dalekohled, kulovnici, pět patron a již jsem uháněl autem k zmíněnému posedu na ořechu. Těsně před odbočkou na louku jsem potkal Zdeňka, který mě chtěl zastavit, abych k ořechu nejezdil, protože tam sedí hospodář. Odbyl jsem ho jen mávnutím rukou a popojel ještě sto metrů, až k autu mysliveckého hospodáře. Vyskočil jsem, opatrně přivřel dveře a maximálně rychle, ale také tiše, jsem stoupal ke hřebenu kopce, kde stál starý ořech. 

Pole s jetelem bylo na samém vrcholu a ze země bylo vidět jen kousek před sebe. Konečně jsem nahoře. "Vydejchej se, klid. Pase se v klidu," uklidňoval mě myslivecký hospodář. A opravdu, srnec okusoval mladé jetelové hlavičky a vybíral si ty nejchutnější trávy. Po bouřce a silném dešti chytal teplé paprsky zapadajícího slunce. Uklidnit se. Ono se to řekne. Jak má být člověk klidný, když je to první srnec.

Libor po chvilce čekání, až bude srnec pěkně na široko, uchopil svoji novou kulovnici a namířil. Na svoji zbraň byl pyšný. Byla nová, s novým puškohledem, speciálně upravená pro leváka. 

Vzdálenost byla asi osmdesát metrů, slunce ještě svítilo, takže cíl viděl jasně v zorném poli. Hrot záměrného kříže se jen těžko dařilo udržet na komoře. "Bác!" Okolní svahy několikrát opakovaly ozvěnu výstřelu.
  "Člověče - ani se nehnul. Střílej!" šeptal kolega. Druhý výstřel zazněl nad údolím. "Padnul - vlastně nepadnul. Pase se klidně dál. Dělej, střílej!". Začaly pracovat nervy. Poměrně hlasitě přebil a následoval třetí výstřel. Po něm čtvrtý a nakonec pátý. 

Hospodář sledoval bedlivě srnce dalekohledem, aby zaregistroval byť sebemenší značení po výstřelu, ale pořád nic. Tolik chtěl, aby Libor svého prvního srnce ulovil za jeho doprovodu. Záleželo mu na něm. Chtěl by z něho vychovat dobrého myslivce.
Nespouštějíc dalekohled od očí, dále Libora povzbuzoval: "Dělej, střílej, teď je dobře natočený." Libor ale bezradně koukal na srnce. "Víte, už mi došly patrony. Já jsem jich vzal jenom pět." Po chvilce překvapení bylo rozhodnuto. "Vezmi si moji kulovnici. Zkus to ještě. Takhle ti hned tak stát nebude." Libor uchopil sousedovu kulovnici, pevně ji stiskl a hrot kříže ustálil na chvilku přesně na komoře.
Třeskl šestý výstřel a srnec se, jako podťatý, skácel do jetele. "Leží!" vítězoslavně hlásil myslivecký hospodář. "Ten si ustlal," zaznělo jeho oblíbené rčení po dobrém zásahu. Zmatený lovec nemohl uvěřit, že se opravdu konečně trefil. 

Cigareta mu vypadla z třesoucích se prstů. Po chvilce napjatého čekání slezli oba muži z vysokého posedu a s připravenou zbraní pomalu postupovali jetelem k místu, kde ležel srnec. Byl zhaslý. Libor pečlivě prohlížel tělo ulovené zvěře, žádnou stopu po střele však nemohl najít. "On snad zhasl od leknutí," divil se.

Hospodář znalecky pohlédl na srnce a již ukazoval překvapenému lovci vstřel i výstřel. Zasáhl první krční obratel - atlas - a moc nechybělo a o parůžky mohl přijít. "Dobrá rána," uznale pokyvoval myslivecký hospodář. Libor se trochu zmateně a koktavě přiznal: "Víte, já jsem mířil na komoru." To už kolega sháněl větévky na poslední hryz a úlomek úspěšnému lovci. Gratulaci a první minuty nad uloveným srncem vnímal Libor celým srdcem i duší. Slzy měl na krajíčku. Byl neskonale rád, že není v těchto chvílích sám. Než stačili srnce vyvrhnout, přispěchal k nim další myslivec z jejich sdružení, Zdeněk. Nebyl sám. Před ním běžela na vodítku Aida, mladá fenka bavorského barváře. Měla za sebou již několik úspěšných dohledávek. Zdeněk, když slyšel kanonádu, byl přesvědčen, že je srnec postřelen a bude potřeba pes na dohledání, proto již dlouhou dobu hlídkoval poblíž aut a čekal až uvidí lovce.

Radost byla ve tvářích všech přítomných. Za hlasitého hovoru donesli srnce k autům a odjeli k Liborovi do hospůdky oslavit jejich úspěšný lov. 

Ještě dlouho do noci se z mysliveckého salonku ozývalo troubení halali a myslivecký popěvek: "Lovu zdar, lesu zdar, lovu lesu lovu zdar..." Mladý myslivec dovyprávěl svůj příběh. Tázavě se podíval na Mirečka: "Míchal jsi s gulášem? Úplně jsem na něj zapomněl!" "Neboj, bude za chvilku, já ho hlídám!" usmíval se Mirek. Uvolněnou atmosféru hlasitě přehlušil Josef. Patřil mezi ty, co již něco pamatují, a proto všichni zmlkli a čekali, co z pana Josefa vyleze. "Šest ran na jednoho srnce je dost, ale nebožtíkovi Toníkovi se stal příběh, že jich jeho host potřeboval sedm," naladil Josef přítomné k historce, na kterou si při Liborově vyprávění vzpomněl.

Příběh se udál asi před třiceti lety. Antonín byl předsedou sousedního mysliveckého sdružení. Les navštěvoval každý den. Znal spády zvěře, nory, kde hnízdí jestřábi nebo straky. Jednou doprovázel na srnce nového fořta, který nastoupil na polesí. Byl, jak se říká, žhavý na ránu, a vždy se on, profesionální lesák, nadřazoval nad myslivce civilisty. Pozvání na lov srnce ale rád přijal. 

Byl začátek června, když ve smluvený den uháněl na motorce k Antonínovi. Nemuseli chvátat, měl obeznaného srnce kousek za vsí. Vypili šálek kávy a pomalu kráčeli návsí směrem do polí. Ušli v tichosti asi sto kroků úvozovou cestou. Toník gestikulací znázorňuje hostovi, že teď vylezou na mez ke staré švestce. Tam se uvelebili v trávě a pozorovali lán obilí před sebou. Neseděli ještě hodinku, když Toník zaregistroval kus srnčího asi sto metrů od jejich stanoviště.

Po chvilce pozorování dalekohledem šeptal: "Je to on. Nepravidelný šesterák. Už jde zpátky." 
Host poklekl na levé koleno, opřel se o švestku a dlouze mířil.

Toníkovi v ten moment prolétlo hlavou - když se hodně dlouho míří, tak to vždycky špatně skončí - a tím jako by nadcházející události zakřikl. Srnec měl zrovna sehnutou hlavu v pšenici, když třeskl výstřel. Nejenže se ani nepohnul, ale dokonce nezvedl ani hlavu. S odstupem několika vteřin se ozval druhý výstřel. Po něm třetí. Střelec vztekle přebíjel. Srnec, jako by se nic nedělo, popošel několik kroků a bral dále paši. Rozčilený host se postavil za kmen, založil kulovnici k líci a "bác". Zas nic. Když vsouval do nábojové komory pátou patronu tlumeně klel.

Ani pátý výstřel nezpůsobil, aby srnec alespoň uprchl do lesa. "Tak, a nemám patrony!" bědoval fořt a sedl si vedle svého průvodce. Ten se uculoval: "Nic se neděje, ještě je dost času, skočte na motorku, dojeďte si pro patrony a já tady srnce zatím pohlídám." Zmatený host se na něj překvapeně podíval, nicméně sklouzl z meze a mazal pro motorku. Za chvilku ho smějící se Toník slyšel, jak ujíždí na polesí pro munici. Než se vrátil, srnec se přemístil o dvacet metrů blíže. 

Po šestém výstřelu šesterák neočekávaně zvedl hlavu a hleděl upřeně do míst, odkud se již delší dobu ozývalo hromobití. "Rychle, jinak odskočí," sykl na hosta Toník. Ten krátce zamířil a rychle vystřelil. Srnec vyrazil tryskem směrem k mezi. Těsně před ní však zmizel v obilí. "Konečně," povzdechl si doprovod. Mladého fořta přepadla najednou taková třesavka, že nemohl udržet kulovnici v rukou. Sedl si na mez a zrychleně dýchal.
Trošku se štípavým humorem promluvil Toník nahlas: "Ještě, že jste ho střelil. Ten srnec musel být hluchý. Ten by stejně dlouho nevydržel." Teprve teď si host uvědomil, že tahle historka bude určitě dlouho kolovat mezi mysliveckou veřejností v širokém okolí. Přijal blahopřání a úlomek, ale zbytek dne byl zaražený, nechtělo se mu mluvit a neočekávaně spěchal domů.
Poděkoval, i štamprličku na úspěšný lov odmítl, zabalil do ruksáčku trofej a rozloučil se. Když nasedal na motorku, vypadla mu z kapsy kalhot krabička. Toník ji zvedl. Než mu ji podal, tak si ji prohlédl. Měla označení blanických strojíren a bylo v ní ještě 18 nábojů. Toník se neudržel a uštěpačně prohodil: "Vidíte, ani jich tolik nebylo potřeba, ještě Vám jich hodně zbylo!"

 "Pánové, podává se guláš!" přerušil veselý smích Mireček. Najednou všichni ztichli, protože i myslivec má rád dobré živobytí. Letošní guláš se Liborovi mimořádně povedl. Schůze skončila. Domů se nikomu nechtělo, a tak jak to bývá, když se sejdou přátelé zeleného cechu, hovořilo se a slavilo se do pozdních nočních hodin.

#Srnec, Příběhy, Napište svůj příběh, Kulovnice, Metelescu blescu, Myslivecké pověsti, fotografie, Humor a vtipy, Příroda a myslivost

Lovecké zbraně. Dvoják je dvoják. Heym Jumbo kulový Dvoják. Ráže 600 Nitro Express 460 Weatherby Magnum. Lion attack hunting Safari Africa

Heym Jumbo Kulový Dvoják

Původní náboj dosahoval s 58,3 g těžkou střelou úsťové rychlosti 595 m/s, zatímco slabší verze přibližně 564 m/s. S energií střely na ústí 10323 J představovala silnější varianta na více než padesát let nejsilnější komerčně vyráběný náboj. 

Z tohoto piedestalu náboj 600 Nitro Express ustoupil až v roce 1958, kdy se objevila ráže 460 Weatherby Magnum.

Ráže 600 Nitro Express byla chápána jako jistota k zastavení slona, zvláště pak poraněného prvním, ne zcela podařeným výstřelem.

Dvojáky v této ráži používali profesionální lovci, přičemž jejich zákazníci, lovečtí turisté, bývali ozbrojeni opakovačkami v rážích 404 Jeffery, 416 Rigby nebo dvojáky kalibrů 470 Nitro Express či 500/465 Nitro Express.
Heym oživil proslulou tropickou ráži u svých opakovaček, jeho moderní dvojáky učinily další průlom, když se firma stala jedním z prvních výrobců, kteří začali dvojáky vyrábět sériově a tím výrazně snížili náklady i jejich konečnou cenu. U Heymů to začalo v roce 1981 výrobou modelové řady 88 v malých sériích.
Heym 88 se nejprve vyráběl v ráži 375 Holland & Holland Magnum.

Byl nabízen s modifikovaným bicím mechanismem Anson Deeley nebo s postranními zámky. V roce 1985 podnik přišel s modelem 88 Safari, který se vyrábí dosud až do ráže 500 Nitro Express. Zbraň je opatřena lůžkovým závěrem systému Purdey, tedy dvojitým hákem s prodlouženým podélným uzamykacím klínem. Třetím uzamykacím prvkem je prodloužení lišty mezi hlavněmi, které zapadá do výřezu v lůžku hlavní.


V tomto prodloužení je kruhový otvor, kterým prochází příčný čep. Tento třetí uzamykací prvek je nazýván podle svého vynálezce, birminghamského puškaře Greenera. Toto od počátku osvědčené a dnes klasické uspořádání bylo a je základem robustní a spolehlivé konstrukce. Žádné experimenty, solidní klasika.
Dnes stojí základní model 88 B Safari lehce pod 14 000 eur. To není pakatel, ale ve srovnání s cenami zakázkově vyráběných zbraní od puškařských firem, vyrábějících individuálně, je to citelně méně.

Dvojáky v superrážích 600 Nitro Express a 577 Nitro Express byly a dosud jsou zakázkovými výrobky.
Žádná malosériová výroba, která vše zlevní, ale výroba kusová na objednávku. Částka 50 000 euro v těchto případech není až tak neobvyklá. Záleží na značce. Čím vyhlášenější nebo spíše proslulejší, tím více se platí. Ale i zde přišel Heym s příjemnou novinkou-redukcí ceny.
Nejnovější přírůstek Heymovy rodinky dvojáků se jmenuje Jumbo, přesněji 88 B/SS Jumbo a je jakousi korunou nebo spíše třešničkou na dortu řady 88 B Safari. Vyrábí se na rozdíl od zbraní týchž ráží u konkurence v malých sériích. Předpoklad celkově nevelkého počtu vyrobených kusů, stejně jako výroba nového upraveného systému postranních zámků vedla k zdvojnásobení ceny oproti klasickému modelu 88 B Safari.

 Základní verze v ráži 600 Nitro Express stojí 30 400 euro, ale je to stále méně než individuální výroba třeba u vyhlášených fírem v Anglii. I tak je částka kolem 750 000 našich korun úctyhodnou investicí do nové, v zásadě minimálně zdobené zbraně. K dispozici jsou i ráže 470 Nitro Express, 500 Nitro Express a 577 Nitro Express.

To je možná také váš sen lidového myslivce.

Pracujte, učte se ,ať si jednou pořídíte flintu svých snů. Dnes jen fotografie a článek. Na videu Safari v Africe měli co dělat se lvem (lion) shlédněte video.

Čtěte více zde: →→   Optika a nastřelení lovecké zbraně  Lion Attack hunting Safari Africa


Zdroj: guns-info.cz

POVĚSTI a příběhy o myslivcích pro dlouhé zimní večery. Čert a myslivec. Myslivecké pověsti, #LIŠKA POVĚSTI BAJKY

Pekelníci v příběhu Čerti a pekelníci
ČERTI PEKELNÍCI
A CHYTRÁ BABKA

Pověsti a příběhy pro dlouhé zimní večery


O HAMRECH



Kdysi prý se zamiloval jeden myslivec do hezkého děvčete, ale to prý jeho lásku odmítlo. On se však zapřísáhl, že musí být děvče jeho žena a když se mu naskytla příležitost, dal duši svou zapsat čertu, aby dosáhl svého cíle. 
Čert to skutečně zařídil tak, že si děvče myslivce vzalo, ale vymínil si, že za dvacet let pro myslivce přijde.
Když doba uplynula, odešel myslivec smuten do Hamrů, kde s čertem ujednal smlouvu a tam očekával svůj osud. Přišel na místo, naposledy se ohlížel po milovaných lesích, když spatřil jednu starou bábu, která sbírala chrastí. Jindy by si byl s chutí zasakroval, ale dnes ve své tísni, zavedl s babkou přátelský hovor a za řeči se jí zmínil o svém osudu.


 Babka ho rozšafně vyslechla a pak povídá: “Nic se nebojte pantáto, já toho čerta oklamu. Sežeňte všelijaké peří a hrnec kolomaze.“ Myslivec vše obstaral a babka se namazala celá kolomazí a pak se vyválela v peří, které se na ni nalepilo. Potom si vylezla na jedli a uvelebila se na větvi.


Netrvalo dlouho a čert se objevil, vyzývajíc myslivce, aby ho následoval. „Půjdu s tebou,“ povídá myslivec, „ale pod jednou podmínkou, že mi uhodneš, co je to tam na té jedli za ptáka.“
Čert se dívá, dívá, kroutí udiveně hlavou, a přece ptáka poznat nemůže. Mumlá si: “Pamatuju zde třikrát les, třikrát ves, ale takového ptáka jsem dosud nespatřil.“
Pak zařval, až se les otřásl. Babka se lekla a žuch dolů z jedle.
 Čert vylétl do povětří a ten tam, jen trochu smradu po něm zůstalo.

Pověsti a příběhy pro dlouhé zimní večery

Zdroj: Stanislav Barák Pamětní kniha obce Horních Borů (založená 1947)


#LIŠKA POVĚSTI BAJKY #LOVECKÉ PŘÍBĚHY #LOVECKÁ VIDEA LUK ŠÍPY #DIVOČÁK #ČERNÁ ZVĚŘ #Bow Hunting #Čert #Pověsti

Jelen evropský - Slavnostní myslivecké menu. Myslivecká kuchařka a recepty i sv.Hubert

Hubert nepřerušil onu bohulibou činnost a pozvedl číš levou rukou.
Na fotografii je stádečko jelení zvěře...

Z vyprávění lesníka


Jako vystudovaný lesník není mi ani vaření a kuchaření cizí. Dovoluji si upřesnit, že nikoli bohyně lovu seděla na klíně lovce, ale lovec Hubert kdesi kdysi ve Francii - později prohlášený za svatého na jakési oslavě po lovu byl na počest hostitele posazen vedle manželky hostitele, prý neobyčejně krásné a pravou rukou se babral kdesi okolo lůna dámy což neušlo pozornosti hostitele a ten tudíž vyzval k přípitku na "Lovu zdar".

Duchapřítomný Hubert nepřerušil onu bohulibou činnost a na přípitek pozvedl číš levou rukou.

Odtud ta tradice dodržovaná generacemi Hubertova cechu a tedy na vysvětlení proč ono charakteristické uspořádání mysliveckého stolování....
Dát tip na slavnostní menu je velmi těžké, řada skutečných odborníků i těch dalších"rádoby" uvedla řadu receptur v různých publikacích typu "Myslivecká kuchařka" Já osobně zjistím-li, že konec receptu zní nakonec dochutíme magi, podravkou chilli už je pro mě takový recept nezajímavý....
   Lesovny, myslivny či fořtovny stály obvykle mimo vsi nezřídka z dnešního pohledu na idylických samotách.
Vše k životu se muselo vypěstovat a podle toho a podle postavení se tvořily zásoby. K objektu obvykle přináleželo i pole či louky. Taková rodina byla nucena se o sebe na celý rok postarat. Nakládané houby do soli, nakyselo, pod sádlo (neexistovaly mrazničky) borůvky, brusinky, ostružiny, místní typy třešní či slív na pálení, šípek či jalovec z čuníka sádlo a slanina jedenkrát týdně se stloukalo máslo. Z předešlého skromného popisu vyplývá že tyto subjekty byly téměř samostatné a do koloniálu se jelo třikrát za rok s potahem pro zásoby. Jídelníček byl skromný.

    Mnozí v dnešní době by se mohli domnívat že na tehdejší dobu dobu žila lesnická elita nad poměry. Vlastní drůbež,zvěřina hojné množství ryb - pstruhů ši lososů. Opak byl pravdou, žili skromně nicméně při množství církevních svátků si dopřáli...
Menu podle Kateřiny

Jako předkrm domácí šunku se zeleninou houby, nakládanou kukuřičkou, okurčičky jako polévka byl vývar z bažantí slepice či křepelky, hlavním jídlem byly jelení, mufloní, dančí či srnčí medailonky jednak s opečeným bramborem či malými bramborovými knedlíky se šípkovou omáčkou tedy přírodně nebo na smetaně s brusinkami či divočák pečený, smažený jako ragů apod.

    Moučník byl koláč s borůvkami či jiným lesním ovocem.
 V různých oblastech se jedlo totéž, záleželo na schopnostech hospodyně, ale na Šumavě to bylo po revírnicku na Benešovsku to bylo podle fořta.
Nakonec se pilo to domácí ostružinové víno, borovicová, jalovcová atd.Takže teď spokojen, apropo recept na 60ti procentní jalovcovou mám vyzkoušený.

-  Zvěřinové recepty si vyhledáte snadno na webu  →  třeba tady.

Z vyprávění starého lesníka
Samostatný příspěvek -->  o myslivosti navštivte zde....Myslivost !


#Příroda a myslivost, Šumava a okolí, Jídlo a zdraví, Příroda a zdraví, Zdraví, Historie, Potraviny, Myslivecké pověsti, Myslivecké menu, Humor

Lovecké zbraně. Kulobrok. Kvalitní špičkové kulovnice nemají namontované předpažbí na hlavni, ale je připevněno k pouzdru závěru. Rovněž optika se montuje na pouzdro závěru a ne na hlaveň.

Kulobrok s optikou
Kulobrok co vidíte na obrázku
je velmi rozšířená varianta s jednou kulovou a jednou brokovou hlavní, pro přesnou, opakovanou střelbu je nevhodný. A přebíjet na posedu kulovnici je snadné. Ne tak kulobrok, když je tam málo místa.

Kulová střelba musí být hlavně přesná. To znamená mimo jiné vlivy, že hlaveň se nesmí nikde ničeho dotýkat a být uložená pouze v pouzdře závěru.

Kvalitní špičkové kulovnice nemají namontované předpažbí na hlavni, ale je připevněno k pouzdru závěru. Rovněž optika se montuje na pouzdro závěru a ne na hlaveň.

V oceli hlavně při výstřelu vznikají tlumené kmity. Z teorie kmitů víme, že existují kmitny a uzly kmitání.
Když je hlaveň podepřena v kmitně, nebo ovlivněna předpažbím, tak se kmity vytvářejí nahodile a tím ovlivňují přesnost střelby.

Kulobrok má spájené dvě hlavně k sobě !

Tím je celá teorie o přesnosti postavena na hlavu. A co víc! Při výstřelu kulovou hlavní se vzniklým teplem hlaveň nepatrně prodlouží a protože broková hlaveň je studená a připájená, tak se celý hlavňový svazek ohýbá ve směru brokové hlavně.
Po vystřelení třech kulových nábojů za sebou je zásah posunut mimo terč! Musíte počkat až  vystydne.
Z kulobroku je relativně přesná pouze první rána.

Něco o myslivosti přídavkem:

Myslivecké zážitky z vyprávění : Jak to už v přírodě bývá, dojde často při toulkách lesní krásou a při loveckých dobrodružstvích zvlášť k setkání, která mnohdy potkají odvážné jen jednou za život. To potom musí být lovci nakloněni jak bohové lovu tak i štěstí, přírodní podmínky, důvěra ve zbraň i v myslivcovy schopnosti. I já se mohu pochlubit během své prozatím krátké lovecké praxe nádherným zážitkem.
Při pohledu na povolenku jsem ani nevěnoval pozornost možnosti lovu jelení zvěře a to holé a jelena I.věkové třídy. V honitbě krom posedů byly asi čtyři zajímavá místa s kazatelnami, které byly opravdu s loveckým citem postaveny na místech ochozů zvěře, závětrných lokalit s četnými rozlehlými mlazinami. Po domluvě s místními zaměstnanci, kteří jak to tak bývá měli svá tzv.místa, jsem se začal více věnovat, zakrmovat a navštěvovat lokalitu, která podle mého názoru mohla být lovecky zajímavá.
Minimálně třikrát v týdnu jsem zahříval desku v kazatelně a toužebně očekával co mi lesní království nabídne.
Ale zvěř přicházela s tmou a v dalekohledu bylo možné obeznat jen její obrysy. Ale já byl rád za každou návštěvu krásné přírody a okolí a tajně věřil, že má trpělivost nakonec své ovoce přinese. Stále jsem však odcházel s nepořízenou. Jedinými, kdo rozptyloval mou pozornost byly sojky, které se s velkou nedůvěrou a ostražitostí slétaly na krmeliště, kde si k mé nelibosti pochutnávaly na klasech kukuřice, podstrojené rytířské zvěři.

Až jednou...

Místní myslivec Václav mi nabídl možnost navštívit jeho kazatelnu. Protože to bylo podle mého názoru lukrativnější místo, s velkou vděčností jsem jeho nabídku přijal. V útrobách kazatelny jsem se uhnízdil již v odpoledních hodinách a netrpělivě sledoval okolí. Snažil jsem se být stále bdělý, i když zadní část těla už naříkala nad nepohodlností sezení. Místo bylo na kraji kmenoviny podrostlé smrkovým zmlazením, což znepříjemňovalo možné zahlédnutí zvěře. Přede mnou byl hustý, rozlehlý komplex mlazin. Po několika hodinách má intenzita pozorování okolí začala postupně ochabovat, když v tom jsem jen na setinku vteřiny zahlédl rezavohnědý flíček mezi podrostem smrčků.

Protože bylo ještě dostatečné světlo, má první úvaha, která se mi vkrádala na mysl, byla, že se jedná o srnčí kus. Ale k tomu, abych zůstal naprosto zkamenělý mi stačila další setinka času. Asi 80 m přede mnou napravo vycházel z náletu jelen. Byl to asi tříletý středně založený šesteráček,slušný ve zvěřině. Zastavil se mezi stromy a nedůvěřivě nahlížel přímo do okénka kazatelny.
 Seděl jsem nehnutě a nedýchal. Po chvilce se sehnul pro trs trávy a tento okamžik jsem využil k zamíření.
Jelen začal odcházet a já jen netrpělivě čekal, kdy vstoupí mezi stromy. Ukazováček něžně pohladil spoušť. Jelínek zůstal v ohni a já nevěříc tak snadnému ulovení přebil a namířil opět na místo, kde zůstal. Po asi pěti sekundách však zvedl hlavu a začal pozorovat okolí. Domníval jsem se, že zásah poranil páteř a tak druhá rána na krk ukončila trápení královské zvěře.

Ještě nějaký okamžik jsem zůstal sedět v kazatelně a přemýšlel o štěstí, které mne v zářijový podvečer potkalo a unavilo se, a netrpělivě pospíchal ke králi vzdát hold a rozloučit se na jeho poslední cestě v prostředí, kde se cítil tak bezpečně.


#Lovecké zbraně, Příroda a myslivost, Jeleni, Lucky deer, Myslivecké pověsti, Příběhy, Šťastný jelen, 

Nejvíce oblíbené a navštěvované stránky

VŠECHNY RUBRIKY a ŠTÍTKY JSOU TADY NĚCO SE PŘECE NAJDE...

.22LR *Úvod do blogu Ninive #O dobrodiních A M E R I K A ABBA ABBA Roxette Karel Kryl Marie Rottrová Adsense Afrodíté Akční příběh - zabijačka a to okolo :: Alcatraz Alina Kabajeva Aljaška Allison Crowe Alpy Dachstein Altcatraz Americký vzdělávací systém Amerika Amerika objevena skrz Google Analýza Anastacia Android Anglie Anna Kurnikova Anna Netrebko Anne Sophie Mutter Antonín Dvořák Antrim Aquaba Architektura Ashley Tisdale Astronomie Ateroskleróza Auto Autobusy Avast Babička BabyBox Bachyně Bedřich Smetana Beer barrel Beethoven Symphony Benátky Bez domova Blogger.com Bloggeři Bludiště Bolest Bolest hlavy Bonnie Tyler Borůvky Bouře Bow Hunting Boys Boys Boys Boží muka Bradley Breakfast Bubáci bubble nebula Budějovická Bůh Slunce Bulvární manipulace Cambridge Caracas Céline Dion Celtic Woman Centrum Cestování Cestování Cruise Rekreace Dovolená Cestování po Chile Patagonie Cestovní rady Cestovníci Cesty Cibule Cipolla CIVILIZACE Click-bait Coca cola Coffee Copyright Corse (Korsika) Cyklistika Cyril a Metoděj Čaj Čaj o páté Čáp bílý Čáp přináší štěstí Čekaná Černá Zvěř Černá zvěřina na česneku Čert a myslivec Čerti Česká písnička Česká spořitelna Český prezident česneková pomazánka s vejcem Čeští skladatelé hudby Čičmundové Čokoláda Daněk Davové emoce a skupinová hloupost Dejvice Delta Goodrem demokracie Den pro tebe Deprese Deprivace Deprivace a skupinová hloupost Deprivanti Deštivý den Děti Dětská moudrost Dětství Diamanty Divoká Příroda Jižní Afriky Divoké kachny Dneska by to šlo Dobro a jeho světlo Dobrý nápad Dobytčí trh Domácí chléb Domácí kuchyně Dopisy Doprava Dovolená Děti Fotoaparát Dragoon Ride Drahé kameny Drogy Dřípatka Dům Dýmka Editace a styl psaní EMO Enigma Enrique Iglesias Eric Clapton Euro Euroamerický životní styl Exekutor v Česku Facebook Fantasie Farmářské trhy Fejeton filosofie flame pod články na webu Flejberk Flora Forum 2000 Fotografie Fotografie jsou velmi kvalitní Fotografie z cest Fotografie z Venezuely Dovolená Francie František Koukolík Freedom Fysikální a sociální teplo Geek Genius loci Google Google +1 Google Street View Google+ Hádanka - Kdo je chytřejší? Muži nebo ženy Helikoptérové matky Hemingway Historie Historie ostrova Korsika Hoax Hodně jíme a rosteme jako z vody Dvojčata 1 rok Hog Hunting Holubi Homeless Hory Houby Hradčany Hroch Hudba z radosti Hudba-videa Humor Humor a vtipy Humor a vtipy nebo moudra HUNTING Hvězdokupa Hyperkinetická porucha Chalupa Charlie Chile Patagonie Cholesterol Chrámy Christina Aguilera Christina Aquilera I T A L I E Internet internet se neustále mění Investiční mince IRAN IRÁN Írán IRSKO Isfahan ITALIE fotopříběh Iva Kubelková Jak mají vypadat správní čerti Jak ochránit děti od cestovního průjmu Jak se staví sen Jak se volí presidenti v Česku recenze Jak šetřit zrak Jan Saudek Jan Werich Jana Doležalová Jaro jaro přijde brzy a léto rychle za ním Jeleni Jeřabiny Jezírko Ježíš Kristus Jídlo a zdraví Jižní Amerika Jižní Čechy John Denver Jordánsko Jordánsko Petra Kalifornie Kámen a bolest Kančí maso Kapitální daněk Kapradí Karel Hašler Karel Kryl Karel Schwarzenberg Kariera Karikatura Karlovo náměstí Karlův most Káva coffee Kde to je? Kelly Family Kemel KFC Klik na obrázek a je to pohádkový kocour Kniha Kocouří siesta Kočky a my Kočky Sobě Komentáře Kominíci Komunita Kongres Konopka obecná Kontakty Korsika korupce Kostely Koukolík Koupelny Krajina Král komiků Královské město Krásné ženy se svlékají Krásné ženy se svlékají Erotika pro rychlé synapse Krásy Severní Ameriky Krby Krční páteř Krevní tlak Kritické myšlení Krmeliště pro zvěř online Krmítko Kruger National Park Křivoklát Kuchyně Kulovnice Kultura Kvalita života Kylie Minogue La Roux Labyrint Lama Lavičky Lawrencova studna Legendy Lenost Les Lesní jahody Léto Lidé Lidový folklor Lidský život Linux Lionel Richie Lisabon Listopad Londýn Lorem ipsum celé vysvětlení pro hledající Bloggery Lov Lovecké zbraně Lucky deer Ludvík Hess Ludwig Van Beethoven Lyžařská Škola :: Blogger se učí stát na lyžích Lyžování Máj Mám dobrou náladu ale srdce je smutné Marcus Tullius Cicero Mariah Carey Marie Rottrová Martina Karel Kryl Masaryk Maturita Medaile Medicina Meditace Memy Mensa Měsíční noc Metelescu blescu Metro Mexico a staré aztécké indiánské tance Mexico Popocatépetl - kouřová hora - sedlo Paso de Cortéz MEXIKO mezinárodní folklorní festival Migrace Milujme svobodu a ztracená duše národa Mince Mireille Mathieu Mládí hledá smysl života Mobilní internet Modrá knížka Modrá planeta Země Modříny Moldau Smetana Momentky Morning Cofee Moře Moře :: Chorvatsko :: Krajina Motivace Motúčko Moudra Moudrost Mozek a jeho duše Music and Humor Muškáty Muzikanti Muži My Story Myslivecké menu Myslivecké pověsti Myšlenka a moudro pro tento den Na horách je dobře Na kulaťáku Na téma tchýně Nebezpečné problémy rodiny Náhlá smrt Napište svůj příběh Násilí Negativní poradna Neklamná znamení NĚMECKO Nemoci Nemocnice Netiquette NIC SE TI NEVYROVNÁ Noční toulky Novinky v hudbě Novinový stánek O demokracii O chamtivosti O nejvyšším dobru a zlu O přátelství O zdraví O žízni Obama Obě dvě i ve vaně Obrázkové příběhy Obrázky a domov Occamova břitva Odposlechnuto Oheň Omáčka Opera Opičky Ornitologie Osvětlení Otčenáš Ovoce Panorama Pavel Kysela Perská kočka Pes přítel domova Pět zásad socialismu Petr Novák Petra Petula Clark Picassa Pikantní historky Písek Pivní etický kodex Pivo Placebo Plaváček Plymutky Počasí Podzim Poezie Pohádka Pohyb Poliklinika Pomazánka Pomlázka Poruchy osobnosti Pošta pro vás Potraviny Práce na počítači Praha Pranostika Pražské Jaro Pražské perličky President Obama Prevence Prezident Prohlížeč Opera a Geek Procházky Projev prezidenta k 28. říjnu Prostřeno Provence první máj Přátelé Přátelství Před koncem vrby Překladač Příběhy Příběhy chlapů od silných motocyklů a krásných žen Příběhy plné slz a zklamání TEEN problémy Příběhy ze života Přílet do Vancouveru Příroda Příroda a jaro Příroda a myslivost Příroda a zdraví Přivítání : průvodce blogem Niniveskal Ptáci Ptačí zpěv PUMBA Půst Pychosomatická medicína Radkin Honzák Radost Radůza Rady a tipy Rakovina Rande Reálný svět bytí Reklama Rekuperace Renata Restaurace Rihanna Risus sardonicus Robbie Williams Rozchod s partnerem Rozum Rusalka Rychlá kuchyně ŘECKO Řeka Římská mythologie S Google do světa internetu S Motorolou RAZR V3 Sabrina Boys Sama doma Sammuel perský kocourek San Francisko Sandra Cretu Santorini Sdílení Selský rozum a kritické myšlení Sen o vlčím máku Seneca Severní Amerika Kanada USA Schwabisch Hall Sinéad O'Connor Single Singles samotáři Skořice Skvělý domov Sladkosti Slepičky Slovensko Slovinsko Slovinsko hory moře pláže a slunce Slunce Slunce zapadá u křížku Slunečné odpoledne Slunečné ráno Sluneční erupce a aktivita Sluneční toulky v přírodě Slunečný den Smartphone Smetiště Smích Smíchov Smokie Smysl života - Životní krédo Láska Úsměv Pohlazení Partnerství Smysl života - Její úsměv a šťastné oči Snídaně Sociální sítě Sociopatie Software upgrade chybová hlášení Socha svobody Sochy Soukromé South Africa South America Spánek Správně vidíme jen srdcem Sprchování Srdce Srdce a kříž Srnec Sršeň Staroměstské náměstí Stáří Stáří a domov State of New York Stavební akrobacie Steak Stoicismus Stres Stromy Střecha isolace Student Agency studentské Suguperge! Sdígilígim naga wegeb! Svátky Svátky jara Svět vítá nový den Světlo Svobodné rozhodnutí Syrenia SYRIE a JORDÁNSKO Škoda lásky Škola Škůdník Šperky Šťastný jelen Šťastný Nový Den Štěstí Šumava a okolí Švédsko Talk TEEN - NEPRIJIMAM KONVENCNI STYL v OBLEKANI Telefon Tenkrát na západě The Cranberries - Zombie The End Of The World The Moon Měsíc Tipy a návody Traktát Tramvaj Translator Trpajzlíci Tučňák Týrání U Anděla u Křížku U řeky U vody Učitel Uličky pražské Umělci Umění lékaře Únavový syndrom United Kingdom USA Úvaha neurochirurga Uzené maso Uzliny Už troubějí V tramvaji Václavské náměstí Vádí Rum Vajíčka Válka Vancouver Vanessa Mae Vánoce Vánoce a svět Vánoce u seníku Vánoční hvězda Vaření Večerní Praha Velikonoce Velký pátek Velký salašnický PES a život je taky PES Velký švýcarský salašnický pes VENEZUELA Venezuela Original Photo Venkov Vepřové Verše Veteran Videa Hudba Hity Videa z domova Vím Vinná réva Vivaldi Vlak Vláknina Vlasta Burian Vlaštovka Vlčí mák Vlk Vltava Vodopády Vojenská služba Volba českého presidenta 2008 Vrba Vše o souhvězdí plejád a mytologie Jízdní řády Vesmíru Všímavost Vtip tvrdý jako kámen Vysoká Vyšehrad Vytápění Vzhůru ke koním Vzpoura deprivantů Vzpoura deprivantů komplexní sdělení problému Wádí Rum Waldemar Matuška WC We Are the World Webové kamery Windows Windows a Apple Youtuberka Zahrada Zahrady Základy stupidologie Zásady Zateplení domova Zážitek Zdraví Země česká Zima Zlatá střední cesta Zlato Zlo Zolpidem ZOO Zpěváci Hity Videa ZPRAVODAJSTVÍ Google News Zrcadla Zrcadlo Zvěř Zvěřinová kuchařka Zvyky že existuješ a svět je tvůj! Ženy Židovský Život tropí hlouposti Historky Veselé Příhody Vtipy Životní krédo Láska Úsměv Pohlazení Partnerství Životospráva

Vybraný příspěvek

Černá Zvěř, Lov, HUNTING, MYSLIVOST, Bachyně, Příroda, S Google do světa internetu, Zlatá střední cesta

Na vnadišti sedíme na posedu Pokud bude ulovena bachyně v době lovu,  bez ohledu zda individuálně nebo na společném lovu, tak není...