Cesty do světa - Švédsko 1998 v Zoologické zahradě

Cesty do světa - Švédsko 1998

Cesty do světa - Švédsko 1998

Švédská snídaně. Jakou snídani máte rádi vy? Já anglickou snídani a dobrou kávu (čaj) bez cukru...

Swedish pancakes

Švédská snídaně - často zahrnuje švédský lívanec, známý jako Pannkakor. Je to tenký plochý koláč z těstíčku a smažené na obou stranách - podobně jako krep. Je to obvykle podávané se sladkou ovocnou náplní.

Jakou snídani máte rádi vy?

Já anglickou snídani a dobrou kávu (čaj) bez cukru...

Švédská snídaně je bohatá, obsahuje zpravidla maso, vejce, sýry, ovesnou kaši se smetanou, máslo, chléb nebo pečivo, džem a kávu, čaj nebo kyselé mléko.
K obědu se obvykle podávají studené pokrmy nebo jednoduché teplé pokrmy z masa a vajec, doplněné brambory či chlebem. Polévka se v poledne nepřipravuje.

Večeře:
Hlavním jídlem je večeře. Skládá se z polévky, různě připravených ryb, masa, drůbeže nebo plněných omelet, doplněných malou porcí různě upravených brambor, vařenými těstovinami, zadělávanými hnědými fazolemi, pečenými žampiony a velkými porcemi různých druhů zeleniny v teplé úpravě nebo zeleninovými saláty. Jako hlavní chod se podávají někdy také husté, vydatné polévky s větším obsahem masa. Velmi oblíbené jsou pokrmy z jemně mletých mas, připravené s různými přísadami. Známé jsou například masové knedlíčky, šištičky nebo placičky.

Ryby se připravují nejčastěji vařené, polité rozehřátým máslem. Často se připravují takzvané kastrolky, což jsou maso, ryby nebo korýši připravované společně v jedné nádobě s přílohou. Po večeři se obvykle podává ovoce.


Palačinky - recepty na  ==>     české palačinky jsou tady.

Během výletu k nejvyšším švédským vodopádům Njupeskar (97m)

Nejvyšší vodopád Švédska Njupeskar leží na konci kaňonu v severovýchodní části pohoří Fulufjället. Jedná se spolu s okolím jezera Femunden o v zimě nejchladnější oblast Skandinávie.

Skanzen ve Stockholmu - Stříbrné doly

Medvědi v zoo zahradě Skanzenu ve Švédsku

Území Švédska bylo obýváno již v době kamenné.

Vlci v areálu zahrady (Skanzenu)

Nejstarší obyvatelé byli zřejmě lovci a sběrači, kteří se živili tím, co jim poskytovalo moře (dnes označované jako Baltské moře). Je neznámo kdy Švédské království vzniklo, ale už v roce 98 n.l. římský historik Tacitus píše o panovníkovi který vládl nad zemi Svealand.
Historici ale většinou považují vznik Švédska spojení území Svealand a Götaland pod jedním panovníkem, králem jménem Erik VIII (970-995). Začátkem středověku patřili Švédové mezi Vikingy. Pokřesťanštění ve 12. století přispělo ke vzniku jednotného švédského státu.
V roce 1389 se tři státy Norsko, Dánsko a Švédsko sjednotily do jedné monarchie (tzv. Kalmarská unie). V 15. století vzdorovali Švédové snaze centralizovat moc pod korunu Dánska, což vyústilo v ozbrojené konflikty. Švédsko se nakonec odpojilo v roce 1521, kdy Gustav Eriksson Vasa, od roku 1523 známý jako Gustav I Vasa založil dědičnou monarchii a tím moderní Švédský stát.
Gustav Vasa je tak Švédy považován za otce národa. 17. století bylo ve znamení rychlého rozmachu, který zařadil Švédsko mezi evropské velmoci.

Skanzen ve Stocholmu - Švédsko - fotografie II. Cestování.

Skanzen ve Švédsku

Zvěř ve skanzenu

Skanzen Djurgården je vlastně takový zábavní park, kde se můžete pobavit i poučit. O víkendu je zavalený spoustou rodinek s malýma dětma. Mají tu pikniky na trávě, leží mezi rackama a slepicema na dekách, diskutujou, jedí, pijou, děti rozhánějí ptactvo nebo se honí navzájem. Zatímco racků si švédské děti moc nevšímají, slepice jsou pro ně exotický druh.
Ve skanzenu jsou posbírané historické (většinou dřevěné) stavby z celého Švédska. Kromě toho tady můžete vidět i typické skandinávské zvířectvo. Takový výcuc z celého Švédska na ploše jednoho stockholmského ostrova. tak konečně vidíme naživo soby a losy, ale jsou tu i medvědi, zubři, prasata, tuleni, rysové... V každém starobylém stavení je dobová postava v kroji a předvádí nějakou typickou činnost – tkaní, vyšívání, sekání trávy apod. Jedna přadlena nám ukazuje a vysvětluje, jak funguje kolovrat a jak se na něm předou nitě. Materiálem je vlna z ovcí, které se pasou před domem. Jsou pěkně oškubaný. Snad jim to brzy doroste.

Pěkná chaloupka

Los

ABBA na léto 2008 Mamma Mia filmové zpracování

Film Mamma Mia! úspěšně prochází světovými kiny a následuje tak úspěch divadelní předlohy - muzikál měl premiéru v roce 1999 v Londýně, od té doby vydělal téměř dvě miliardy dolarů a zhlédlo jej přes 30 milionů diváků, drží světový rekord v počtu představení nazkoušených různými divadelními soubory.

Ve filmu doplňuje spolehlivý potenciál skupiny ABBA i hvězdné obsazení rolí v prostém příběhu (osmnáctiletá Sophie se snaží před svatbou zjistit, kdo je vlastně její otec)
- roli dívčiny matky, tedy titulní roli, ztvárnila Meryl Streepová, možné otce hrají Pierce Brosnan, Colin Firth a Stellan Skarsgård. Do českých kin se muzikál dostane počátkem srpna.
Písně, které byly úspěšné:

Ring, Ring, I Am Just a Girl, People Need Love (1973)
Waterloo, Hasta Mañana, Honey, Honey (1974)
S.O.S, Mamma Mia, I Do, I Do, I Do, I Do, I Do, Rock Me (1975)
Fernando, Dancing Queen, Money, Money, Money (1976)
Knowing Me, Knowing You, The Name Of The Game (1977)
Take a Chance On Me, Thank You For The Music, Eagle, Summer Night City (1978)
Chiquitita, I Have a Dream, Voulez-vous, Angeleyes, Gimme! Gimme! Gimme! (A Man After Midnight) (1979)
The Winner Takes It All, Super Trouper, Happy New Year (1980)
Lay All Your Love On Me, On And On And On, One Of Us (1981)
Head Over Heels, When All Is Said And Done, The Visitors, The Day Before You Came (1982)

Fotografie je z premiery filmu ve Stockholmu:
Premiéra filmu Mamma Mia! ve Stockholmu (4. 7. 2008). B. Andersson první zleva, A. Fältskog pátá zleva, vedle ní vpravo A. Lyngstad, B. Ulvaeus druhý zprava. Photo: Daniel Åhs Karlsson

Na panelu videa na blogu můžete si přehrát písně skupiny ABBA, je to snadné, přepíná samo, možnosti přístupu na YouTube, nebo přehrávání na stránce.

O Švédsku - předávání Nobelových cen Alfred Nobel otec dynamitu- Historie - Skanzen ve Stockholmu

Předávání Nobelových cen. Od roku 1902 je většina z nich předávána za vynikající činy v pěti oblastech lidské činnosti švédským králem na slavnostním večeru, který se koná vždy 10. prosince, v den výročí Nobelovy smrti.

Cena za fyziku a chemii je udělována švédskou Královskou akademií věd, cenu za fyziologii a medicínu uděluje Královský Karolinský medicínsko-chirurgický ústav ve Stockholmu, Švédská královská akademie uděluje cenu za literaturu a za Nobelovou cenou míru se musí až do Osla, jelikož ji uděluje Norský Nobelův výbor v Oslo, který je jmenován parlamentem.

Roku 1968 se Švédská národní banka rozhodla založit Nobelovu cenu za ekonomii pod názvem „Cena Švédské národní banky za rozvoj ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela“. Tuto cenu uděluje švédská Královská akademie věd, ale jelikož není zmíněna v Nobelově závěti, peněžní odměna se nevyplácí z Nobelova fondu. Nejedná se tedy technicky vzato o Nobelovu cenu. Přesto se uděluje společně s ostatními cenami.

Alfred Nobel otevřel na 90 místech ve více než 20 státech Evropy továrny na výrobu dynamitu. Za svůj život získal 355 patentů (mj. 1876 výbušná želatina, 1887 ballistite - výbušný prach). Svou třetí a poslední závěť sepsal v roce 1895, když si uvědomil, jaké škody a utrpení světu přinesl svými vynálezy. Otec dynamitu se stal filantropem a pověřil švédskou Královskou akademii věd rozdělováním cen a obdařil ji částkou 32 miliónů švédských korun. Ceny jsou vypláceny z úroků (asi 160 000 švédských korun) a poprvé byly uděleny roku 1901. V současnosti činí částka rozdělovaná 10 miliónů švédských korun (cca 35 miliónů českých korun

Udělované medaile mají na líci portrét Alfreda Nobela s nápisem udávajícím roky jeho narození a smrti v latině: NAT-MDCCC XXXIII OB-MDCCC XCVI. Na rubu je motiv odpovídající příslušné ceně a nápis: Inventas vitam juvat excoluisse per artes (vynálezy zlepšují život, jenž je zkrášlován uměním). Jde o citát z Vergiliovy Aeneidy. Na Nobelově ceně za mír je nápis: Pro pace et fraternitate gentium (pro mír a bratrství mezi národy), na ceně za ekonomii stojí psáno: Sveriges Riksbank till Alfred Nobels Minne 1968

Přes oficiální uvádění, že z českých vědců získali Nobelovu cenu jen Jaroslav Heyrovský v roce 1959 za chemii a Jaroslav Seifert v roce 1984 za literaturu, byli i další napůl čeští občané, kteří se mohli tímto uznáním pochlubit.

Baronka Bertha Sophia Felicita Freifrau von Suttner, rozená hraběnka Kinská, přišla na svět 9. června 1843 v Praze. Byla to česko-rakouská radikální pacifistka a spisovatelka (Pseudonym: B. Oulot, Jemand).
V roce 1905 se stala první ženou, jíž byla udělena Nobelova cena za mír.
Carl Ferdinand Cori, rodák z pražské židovské rodiny získal Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu i se svojí manželkou Gerty Cori - Radnitz v roce 1947 za objev funkce hormonů předního laloku hypofýzy při metabolismu cukrů.

Nezvyklý osud má český Němec Peter Grünberg, nositel Nobelovy ceny za fyziku z roku 2007. Narodil se v Plzni, odkud byl i se svojí rodinou po roce 1945 odsunut do Německa. Prestižní ocenění mu společně s Francouzem Albertem Fertem přinesl objev fyzikálního jevu, jehož zásluhou je dnes možné načítat data z pevných disků v počítačích a v některých hudebních aparátech.

V oboru Lékařství a fyziologie byl též český lékař Milan Hašek, který roku 1953 objevil, nezávisle na siru Medawarovi (který za tento objev obdržel NC), získanou imunologickou snášenlivost k cizím tkáním - fetální parabiózu, když nalezl experimentálně velmi vhodný způsob k vytváření imunologické snášenlivosti spojováním krevních oběhů ptačích zárodků a výměnou krve v období zárodečného života. (Haškova práce ležela dlouho v šuplíku bez publikování ).

Nobelovu cenu mohl získat rovněž Vratislav Schreiber za objev TRH (tyreotropin-releasing hormon), který se vyplavuje z mozku do hypofýzy, kde spouští sekreci vlastního hormonu TSH řídícího činnost štítné žlázy (T3, T4) . Za tento objev byla o řadu let později (1977) udělena Nobelova cena Rogeru Guilleminovi a Andrewu Schallymu z USA, kteří jej syntetizovali v laboratoři. Nicméně profesor Schreiber objevil aktivitu TRH jako první na světě...

Není bez zajímavosti si uvést i jinou výmluvnou zajímavost; z více než jedné a čtvrt miliardy muslimů má Nobelovu cenu sedm z nich. Z necelých 20 milionů židů jich získalo Nobelovu cenu 170...

Skanzen, též skansen, je národopisné muzeum nacházející se pod širým nebem.

Slovo pochází ze švédského skansen, což znamená hradby, a to podle parku ve Stockholmu, kde bylo první takovéto muzeum lidových staveb v roce 1891 založeno.

Výrazným znakem skanzenu je, že jde o živé muzeum, tedy nikoli jen o vitrinky a exponáty, ale i o ukázku aktivní činnosti, např. venkovská kovárna bude mít kováře tam pracujícího apod.

Slovem skanzen se někdy také označují soubory průmyslových staveb (technický skanzen) nebo rekonstrukce archeologických nálezů (archeologický skanzen). I zde jsou často k dispozici ukázky fungování předváděných exponátů.

Doporučení: foto prohlížejte ve zvětšení(klik na foto, případně F11)

Švédsko - Stockholm - Královská residence Drottningholm

Drottningholmský palác

Zámek Drottningholm a v popředí kašna od Adriana de Vries.

Drottningholm je královský letní zámek nazývaný také Versailles Severu , rozložený na královnině ostrově Lovön v jezeře Malar, na předměstí metropole Stockholmu, Švédsko.

Drottningholm palác je soukromou rezidencí švédské královské rodiny od r. 1981. Konstrukce paláce byla zahájena v 1681. Zámek na ostrově Lovön je také jedním z mála historických míst, kde dominovaly především ženy. Palác je zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO a je výjimečně otevřen veřejnosti.
Královna Hedvig Eleonora, vdova po Karlu X. Gustavovi, dala v roce 1662 příkaz postavit na místě zvaném Drottningholm nový zámek. Měl stát přesně na stejném místě, kde původně stála starší renesanční budova, v níž o 100 let dříve pobývala královna polského původu Kateřina Jagellonská.
O 100 let později to byla opět žena, která přikázala zámek rozšířit a zkrášlit. Lovisa Ulrika, sestra Friedricha Velikého a manželka švédského krále Adolfa Fredrika dala nejen postavit působivé postranní křídlo, ale také se zasloužila o novou výzdobu mnoha sálů a salonů.

Švédsko (oficiálně Švédské království), je nordická země na severu Evropy.

Hlavním městem je Stockholm.
Formou vlády je konstituční monarchie, s králem Karlem XVI Gustavem.
Dějiny Švédska
Území Švédska bylo obýváno již v době kamenné. Nejstarší obyvatelé byli zřejmě lovci a sběrači, kteří se živili tím, co jim poskytovalo moře (dnes označované jako Baltské moře). Je neznámo kdy Švédské království vzniklo, ale už v roce 98 n.l. římský historik Tacitus píše o panovníkovi který vládl nad zemi Svealand. Historiky ale většinou považují vznik Švédska spojení území Svealand a Götaland pod jedním panovníkem, králem jménem Erik VIII (970-995). Začátkem středověku patřili Švédové mezi Vikingy. Pokřesťanštění ve 12. století přispělo ke vzniku jednotného švédského státu.
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 9 856 000 (odhad z r. 2007), z toho většina obyvatel (cca 8 500 000) jsou Švédové.

Odhad z roku 2006 hovoří o 1,5 milionu přistěhovalců. Tyto přistěhovalce do země dle názoru některých přivedl štědrý švédský sociální systém a vcelku benevolentní přistěhovalecký režim socialistických vlád. Dále jsou v zemi významné menšiny Norů, Dánů v jižní části země a Finů na severu.
Na fotografiích je Stockholm Staré město - Radnice - staré město Gamla stan.

Zdroj:database autora
cs.wikipedia.org

Stockholm staré město - Švédsko

Stockholm leží mezi jezerem Mälaren a Baltským mořem, prakticky se rozkládá na čtrnácti ostrovech a pobřeží jezera Mälaren a Baltského moře, tedy na východním pobřeží Švédska.
Je hlavním a zároveň největším městem Švédska a kraje Stockholm (Stockholms Län). Stockholm leží na východním pobřeží mezi jezerem Mälaren a Baltským mořem. Počet obyvatel se pohybuje okolo 670 000 (1990) a 761 721 (2004). Stockholm je důležitým obchodním a průmyslovým centrem Švédska.
Ve Stockholmu sídlí švédská vláda a parlament, je také sídlem hlavy státu – krále.

Švédsko - Stockholm - fotogalerie Stockholmská radnice

Stockholm budova radnice

Budova Stockholmské radnice
(Švédsky: Stockholms stadshus or Stadshuset - místní název) je budova Městské rady Stockholmu, hlavního města Švédska. Stojí na ostrově Kungsholmen, byla postavena v místě, kde původně stál Velký mlýn Eldkvarn.

Stockholm

Stavbu navrhl architekt Ragnar Östberg, a byla postavene v letech od 1911 do 1923. Na stavbu bylo použito osm milionů červených cihel. Má dvě velká obdelníková nádvoří se společným středem, vnější nádvoří a vnitřní dvůr. Vnitřní dvůr byl původně zamýšlený v modré barvě a je také nazýván „Modré nádvoří“ (Švédsky: Blå hallen) a to i přes to, že Östberg změnil názor a rozhodl se zůstat u červených cihel. Jejich barvu považoval za krásnější.
Modré nádvoří je pravděpodobně nejznámnější jako jídelní sál užívaný k banketům po každoročním slavnostním předávání Nobelových cen.
Varhany v Modrém nádvoří jsou s 10,270 píšťalami největší ve Skandinávii.

Na vrcholku 106 metrů (348 stop) vysoké věže je vidět Tři koruny, starý národní symbol Švédska.