 |
| Angelina Jolie na ilustrační fotografii nemá osobnostní patologii |
Jestliže překonáš toto, věř, že ostatní věci budou snadnější.
Osobnostní patologie :
Afektivní labilita – dlouhodobá citová odpověď na podnět je nepřiměřená, přecitlivělost, podrážděnost, snadné propuknutí zlosti;
Úzkostnost – nerozhodnost, snadno vznikající pocit viny, dlouhé a neplodné přemítání nad maličkostmi;
Surovost – egocentrismus, pohrdání okolím, využívání druhých lidí, neodpovědnost ve vztahu k druhým lidem, nedostatečná nebo žádná schopnost vcítit se do pocitů jiných lidí, nejsou výčitky svědomí, sadistické rysy;
Poruchy poznávání – jedinec má pocit, jako by se skutečnosti, jichž je účastníkem nebo svědkem, týkaly někoho jiného;
Nutkavost – nadměrná potřeba pořádku, přesnosti, nadměrná puntičkářská svědomitost;
Porucha chování – (týká se dětí a dospívajících) – násilné, antisociální chování, různé druhy chemické závislosti, neschopnost přijmout společenské normy;
Potíže s identitou – neschopnost mít z něčeho radost nebo aspoň dobrý pocit, dlouhodobé pocity prázdnoty, pesimismus, kolísavá představa o sobě samém;
Nejistá vazba – trvalé až nutkavé vyhledávání něčí blízkosti, neschopnost být sám;
Potíže s intimitou – přitlumená sexualita, touha po zlepšení vazby, vyhýbavá vazba;
Narcismus – trvalá potřeba obdivu, souhlasu, velikášství;
Opoziční porucha – pasivita, opoziční chování „za každou cenu“;
Odmítání – nepřátelství v mezilidských vazbách a v soudech, nedostatečně pružný, „strnulý“ způsob poznávání;
Omezené (sebe)vyjadřování – malá nebo žádná schopnost citově vyjádřit sama sebe jak kladně, tak záporně;
Sebepoškozování – jak v představách, tak ve skutečnosti;
Sociální vyhýbavost – malá potřeba nějakého vztahu k druhým lidem, porucha společenských dovedností a obratností, strach z představy, že by sociální vztah mohl být zraňují;
Vyhledávání podnětů – vyhledávání senzací, podléhání okamžitým nápadům a podnětům, bezohlednost;
Podrobivost – služebníčkování, snadná ovlivnitelnost, trvalá potřeba rady;
Podezíravost.
Základní charakteristiky každé specifické poruchy osobnosti
F60.0 Paranoidní – charakterizuje ji celoživotní nedůvěřivost vůči druhým, „konspirační“ vysvětlování událostí
F60.1 Schizoidní – vyznačuje se emočním chladem, nadměrným zabýváním se fantazií, neschopností vytvářet vztahy a žít v nich
F60.2 Dissociální – centrální je uspokojování vlastních potřeb bez ohledu na jiné, chování jedince se tak dostává do rozporu se společenskými normami
F60.30 Emočně nestabilní, impulzivní – v popředí stojí emoční nestálost, impulzivita, „explozivní“ chování
F60.31 Emočně nestabilní, hraniční – je navíc charakterizována pocity prázdnoty, nejasnou identitou, nestabilními vztahy, sebepoškozováním, suicidálními pokusy
F60.4 Histriónská – typická je teatrálnost, neustálé zabývání se vlastním zjevem, tím, zda jedinec vzbuzuje pozornost druhých
F60.5 Anankastická – hlavní je zabývání se detaily, nadměrná svědomitost a opatrnost, které vyplývají z pochybností
F60.6 Anxiózní (vyhýbavá) – vyznačuje se pronikavými pocity napětí, méněcennosti, obavami z kritiky a odmítnutí
F60.7 Závislá – charakteristická obavami, že jedinec není schopen postarat se sám o sebe, potřebuje druhé, aby za něj dělali rozhodnutí
F60.8 Jiné specifické poruchy osobnosti – tj. ty, na které se nehodí žádný ze specifických popisů uvedených výše
Poznámka: toto je přesné diagnostické rozdělení.
Porucha osobnosti se obvykle projeví v období puberty a dospívání, a přetrvává prakticky celý život. Poruchou osobnosti trpí v celosvětovém průměru asi 8-10% populace. Což znamená,že by v ČR mohlo být okolo 1 milionu lidí s touto poruchou. Společně s touto poruchou se mohou objevit i jiné psychické potíže jako jsou úzkosti, deprese, sklony k zneužívání alkoholu či drog, nebo závislost na nich, tendence k sebepoškozování, pokusy o sebevraždu, psychosomatické potíže (zdravotní potíže bez jasného tělesného původu), depersonalizace a derealizace, i přechodné psychotické stavy.
