PERSIE - ÍRÁN Skutečné příběhy ze vzdálené země - osy zla?

V Íránu jezdí neskutečná kvanta aut a motorek. Na poměr k počtu lidí je to sice stále méně než u nás, ale Íránci to zase doženou tím počtem lidí. Téměř veškerá produkce aut je domácí. Je tu několik značek. Ikonou Íránu je Paykan v několika jeho generacích. V té nejnovější připomíná poslední bolševickou Volhu (čtyřkvaltovou). Místním symbolem statusu je Iran Khodro – něco jako naše Octavia, nebo licenční Peugeot 406, vyráběný dodnes. Ten se dělá v super basic výbavě. Žádné airbagy ani ABS. Pohon má paradoxně na zadní kola. Kromě něj se vyrábí a prodává i 206. Kromě těchhle značek existuje ještě několik dalších, vyrábějící malá vozítka typu Hyundai Getz. Jedno z nich velmi nápadně připomíná Renault 5, tentokrát ale pod místním názvem. Motorky si mohou obyčejní smrtelníci pořizovat jen do objemu 125 ccm. Silnější stroje můžou používat jen policajti. Stopětadvacítky ale v pohodě stačí na odvezení čtyřčlenné rodiny nebo deseti krabic nákladu.
S autobusy je to tu podobné. Jsou tu kvanta starých Mercedesů, které Německo mohly brázdit tak někdy v 60, 70 letech. Tady byly zřejmě licenčně vyráběny donedávna. Dále licenční Volva a Scanie, ty už vypadají velmi moderně.
Benzín mají paradoxně Íránci jakoby na příděl. Mají tu totiž sice kvanta ropy, ale málo zpracovatelských rafinérií. Obyčejný smrtelník dostane tedy na měsíc kvótu 100 litrů. Benzín v rámci kvóty si kupuje za 2 kč litr. Nad kvótu o polovinu dráž (to už je vážné).
Pump je velmi málo, typicky v každém městě jedna nebo dvě, na dálnicích po padesáti kilometrech a stojí před nimi dlouhé fronty. Majitelé všech našich tédéíček, by tu zažívali ráj na zemi. Nafta tu stojí necelých 30 haléřů za litr. Pump kde je k dostání je ještě méně než benzínových.
V nehodovosti jdou Íránci nejhorší na světě. Není divu, jezdí se tu naprosto živelně. Íránec na motorce, byť veze manželku a mezi sebou mají namačkané dvě děti nikdy nepoužije přilbu. Viděli jsme jich pár co jí alespoň měli, i když ji jen vezli na řidítkách (pravda – když začalo pršet, přileb přibylo). Íránec se zpravidla nepásá, zadní sedadla sice pásy mají, ale už nemají spony do kterých by se zapnuly. Íránec rozsvítí až tehdy, kdy opravdu nevidí na cestu. Ve městech je zpravidla veřejné osvětlení, takže se po ulicích v noci prohání spousta naprosto neosvětlených motorek a paykanů.
Při míjení mimo město se Íránci navzájem problikávají dálkovými světly, „aby o sobě věděli“. Neustále na sebe troubí, není to ale ono agresivní troubení v českém pojetí, v podstatě jsme na silnici neviděli lidi se rozčilovat. Červená se trochu dodržuje, až na motorkáře, kteří se (v noci neosvětlení) proplétají skrz proud aut jedoucích na zelenou.
Přecházení ulice je vcelku adrenalin. Proud aut a motorek nikdy nepřestává a chodec musí ukázat svoje odhodlání přejít, jinak se nikdy nikam nedostane. Když člověk dá najevo, že to myslí vážně a pustí se do silnice, auta ho začnou objíždět tu zprava, tu zleva, někdy dokonce přibrzdí a člověk se zpravidla dostane tam kam chce.

Zdroj:T.M

Lada Video nesem Vám noviny Vánoční písně

Vánoční stromeček s dárky a osvětlením

Ladovy obrázky dýchají pohodovou vánoční atmosférou v jednoduché nenapodobitelné kresbě:

Celtic Woman Jesu Joy of Man's Desiring (live)

Hudební show Celtic Woman.

Celtic Woman je naplněním snu Sharon Browne a Dave Kavanagha z nahrávacího studia Celtic Collections Ltd. Za pomoci Davida Downese, skladatele a dirigenta, vznikla show spojující výjimečné talenty - Chlöe, Lisu, Méav, Órlu, Máiréad a Deirdre(místo Chlöe).

David Downes patří mezi výjimečné osobnosti irské hudební scény, režíroval například i slavnou taneční show Riverdance. Tentokrát shromáždil množství vynikajících irských hudebníků, mezi nimi například bubeníky Raye Feana a Robbieho Casserlyho, členy Irského filmového orchestru nebo pěveckého sboru Aontas, a s jejich pomocí vytvořil opravdu dojímavou a podnětnou show.

Celtic Woman - vánoce video - Jesu Joy of Man's Desiring (live)

Sen s Mariah vášeň v písni Láska ke koním Video Mariah Carey Butterfly My All All I Want For Christmas Is You

Foto Wild Horses Mustangs

Pokračujeme na oblíbené notě, dárky, skvělá videa fotografie Life Mustangs - koně, sny, i příběhy. Írán počká - Positivní přístup k životu a víra ne. Načerpejme energii s Mariah Butterfly a další videa ze světových video serverů. Počítačové programy dokáží zpracovat videosnímky Marie Šarapovové Ave Maria Pavarotti a další...hledejte i na souvisejících webech svoje oblíbené



Mariah Carrey My All a All I Want For Christmas Is You

Jedeme s kopce a slavíme Jubileum i Vánoční svátky s autorem.

Pozvání autora webu na jubilejní dny práce na webu. A proto bavíme se s příchodem svátků, konce roku.

Na foto klikněte - případně (F11)
Příprava na obdarování všech zvláště nejbližších přátel a rodiny.
Opus Live is Life


Další pecka, jedno z nejlepších rytmických videí Haddaway What is Love

Náladu ovládej, pokud neposlouchá, vládne.

Něco moudrých vtipů pro hezké dny

* ˝Slečno,˝ táže se reportér sekretářky ˝udělala jste v podniku kariéru přes noc. Jak jste začínala?˝
˝Od piky,˝ přiznává lepá dívka, zatímco žurnalista pokyvuje hlavou a praví:
˝Urkitě?˝

* Mladý byznysmen se první den nastěhuje do nových prostor a zahajuje činnost.
Pár minut po deváté kdosi zaklepe a vejde do přijímací místnosti. Mladík si říká, že by nemělo být poznat, že je to první zákazník. Tak vezme do ruky telefon a začne předstírat obchodní jednání.
Háže velkými čísly a termíny. Když má pocit, že nechal zákazníka čekat dost dlouho na to, aby udělal dojem, ˝hovor˝ rychle ukončí a říká:
˝Dobrý den pane. Mohu pro vás něco udělat?˝
˝Jasně. Když dovolíte, přišel jsem zapojit telefon.˝

Moudro na cestu k úspěchu:
Spousta lidí zapomíná proč (jaký důvod) proč dělají to nebo ono.
Je velice důležité pro každého z nás, vědět, kam kráčíme. Co chceme, proč děláme věci, které děláme, co si od toho slibujeme.
Mnohdy se lidé brání tomu, co vlastně chtěli dosáhnout. A pak psychicky trpí.
Neustále mějte na mysli kam jdete a proč. Jen tak zůstanete na cestě k úspěchu.

Zdroj: Foto ScanLife google OrliensPolice

Milování v přírodě Myslivost Videa Příroda ve verších Zelené Jehličí Jelen Evropský se svým harémem Sexy Jelena video

Zelené jehličí a květ borovice

Jelen a jeho harém

Josef Soukal:

ZELENÉ JEHLIČÍ

Vše, co mne v létě tolik těšilo,

již v neprospěch se vlastní změnilo,

jen vy jste beze změny, lesy!

Jsou pole holá, zvolna zpustl sad,

kde hřálo slunko, nyní fičí chlad,

a mlha na větve se věsí.

Jen tebe, zelené ty jehličí,

nic nenadálého tu nezničí,

ty přečkáš všecky roční změny!

Ať mlha tebe zrána zakrývá,

neb slunce za poledne zahřívá,

tvá zeleň nepozbude ceny.

Za dlouhé zimy, v čase mrazivém,

ty jedině mne plníš obdivem

a činíš les mi vždycky milý.

Buď pozdraveno nyní v jeseni,

žes jediné, co se tu nemění,

a nade mnou se s láskou chýlí.

Láska je pro všechny táž

Myslivost Jeleni a Lovci (Myslivci) Lucky deer (šťastný jelen) video o štěstí jelena

Troubící jelen u lesa

Pověry v myslivosti

   
Jelen
Jelen - nejnádhernější zvěř našich lesů došla také zasloužené pozornosti u našeho lidu. Městský lid zná jelena ovšem jen z vyobrazení, zato vesničané na blízku lesů bydlící vypravují si o jelenu mnohé věci. Lid ví, že jelen shazuje parohy, ale zajímavo je, jak si toto shazování představuje. Jelenu dají se do parohů červi, až mu konečně paroh dole přehryží a on upadne, nebo si ho jelen urazí, jak běhá houštinami. Že by jelen shazoval paroží pravidelně, nikdo nevěří.
Proč by to dělal? Ale kdo takový uražený paroh najde, bude míti štěstí. Jelen stále po lese běhá a od toho běhání dostane mnohdy souchotiny a kašle jako člověk. Takový nemocný jelen najde si pak bylinu zvanou "veronika" (rozrazil lékařský) a sežere ji. Kdyby měl už jen polovinu plic, naroste mu scházející polovina. Proto tato bylina je také dobrá pro lidi s prsními chorobami. 

V době říje je jelen zlý a napadá lidi jdoucí lesem. Zejména napadá ženy, když mají právě čmýru. Lidu je známo, že jeleni v době říje spolu zápasí, zápasí-li však dva jeleni spolu mimo říji, bude do dvacetičtyř hodin pršeti. Jelení paroh obsahuje líh, který pomáhá proti psotníku dětí. Líh tento lze koupiti v lékárnách. Dostane-li dítě záchvat psotníku, natře se tímto líhem pod nosem a kolem pupku a záchvat hned zmizí. Není-li honem po ruce lahvička s jelením líhem, může se páliti kus jeleního parohu a dáti ten čmoud nemocnému dítěti čichati.
Za starodávna přivazovali pytláka na jelena a pouštěli ho do lesa, aby jelen odsouzeného usmýkal. Dokud nosili sedláci kožené kalhoty, bývaly nejváženější koženky z kůže jelení a říkalo se jim "zvířecí". Daly se nejlépe práti, ožlutiti a také nejdéle vydržely. Jelení lůj je dobrý na bolesti, protože chladí, lze ho i za dnešních dnů koupiti v lékárně. Jméno jelena přichází často v místopise (Jelenice, Jelenec, Jeleniště, Jelenky) i jako příjmení - Jelen, Jelínek a bylo v Čechách i šlechtickým přídomkem pánů z Jelení.

Lucky deer- Jelen měl prostě štěstí. že ten střelec (Lovec) nebyl opravdový myslivec. Dobrý myslivec má jeden zásah jistý, zvláště na tak velký cíl, jako je jelen a ve dne!

Poznámka autora:  Jelena - tak krásnou zvěř jen tak pro trofej zabijí jen taky lovci a blbci - a to Bůh potrestá. Na nočním lovu na černou (divočák) to nebylo snadné a byly to ty nejlepší zážitky při svitu měsíce - čekaná i setkání s bachyní a selaty ve volném prostoru potmě na louce.
Tam ztratí hrdinství každý lovec, bachyně ho vyplatí snadno.

ÍRÁN - Isfahán Mešity Synagogy i Kostely - Vyprávění o skutečnosti vzdálené země

Jedna strana náměstí sousedí s rozlehlým trhem. Na druhé straně trhu je židovská čtvrť a v ní je Páteční mešita (Jameh Masdžet). Největší a nejstarší mešita v Íránu. Je velmi rozlehlá, stavěná z nepálených cihel. Její hlavní kopule byla postavena před 1000 lety a je to první kupole postavená bez nosných podpor. S kupolí sousedí řada dalších sekcí mešity, které byly postupně dostavovány, přestavovány a sloužily k nejrůznějším účelům. Mešita prý přežila 9 zemětřesení, takže tehdejší mistři stavebníci odvedli dobrou práci. Mešita není příliš zdobená, na mnoha místech jsou rozpadající se místa, někde jsou podepřené stropy, sloupy nesoucí klenby jsou mnohdy dost nakřivo, ale z celého místa dýchá historie a patina a je dobře, že pořád slouží svému účelu. Ostatně jako další místa, která se třikrát za den zavřou, aby v nich mohly proběhnout modlitby.

Isfahán je turistické město a je to na něm vidět. Trhovci a jejich naháněči jsou na turisty velmi dobře připravení. Scénář je vždy stejný: zeptají se odkud člověk je a pak začnou mluvit v jeho jazyce. Jsou opravdu dobří, zabírají i na takové státy jako je Estonsko. Jen na Albánii byl jeden z nich krátký. Říkal ale, že z Albánie ještě žádného turistu nepotkal, tak je možné, že teď už má příslušné fráze v krvi. Po úvodní spršce v rodné řeči se začne konverzovat v angličtině a naháněč neomylně vede oběť do spřízněného krámku „na čaj“. Zdejší trh je vyhlášený tím, že je nejlepší na pořízení všech možných „handicrafts“ a pravda je, že tu mají opravdu krásné věci. Vázičky, mísy a hrnky z jemného modrého malovaného materiálu, rámečky a krabičky vykládané kovem a barevnými ploškami, věci tepané z nejrůznějších kovů, ubrusy s tištěnými vzory ze zaručeně přírodních barev, zlato, stříbro, drahé kamení a samozřejmě koberce. Navíc ceny které si trhovci řeknou vypadají na evropské poměry velmi dobře. Nepoučený Evropan už sahá pro peněženku, ale pak ho napadne: no jo, jsem ale na trhu, měl bych asi smlouvat. Srazí cenu o 20% a má radost. Do chvíle, než o dvě ulice dál najde danou věc v ofiko obchodě za poloviční cenu. Ale jinak jsou trhovci opravdu milí a nikdo nikoho koneckonců nic nakupovat nenutí.

V Isfahánu jsou velké židovské a arménské komunity. Synagogy i kostely připadají neznalému člověku jako mešity a židovky i křesťanky také chodí zahalené. Zasvěcenec je ale pozná podle typu úboru a hedžábu co mají na sobě. Byli jsme v jednom místním kostele, který slouží Arménům jako jejich centrum. Byl celý pestře vymalovaný výjevy z bible s velmi jednoduchým oltářem. Jeho součástí je i muzeum, které velmi dobře popisuje život Arménů v Persii a jejich začleňování do zdejší společnosti včetně role Íránu za turecké genocidy v roce 1915.

Zdroj: T.M

Írán - Persie - Fotografie - Příběhy - Vyprávění o skutečnosti vzdálené země

Pobyt v místní rodině

nám nedává ani chvilku volna. Přes den se snažíme chodit a poznávat město, večer se na nás chodí koukat, nebo jsme voženi k nejrůznějšímu příbuzenstvu. Návštěvy tu vypadají tak, že okolo 9 se někam vyrazí. Předvádí se byt, prohlížejí se fotky, Masha simultánně tlumočí 20 lidem (poor girl). V 10 se začíná vařit. Po 11 se začíná večeřet. Od stolu se nevstává, dokud do nás hostitelé nenacpou všechny typy jídel, které pro nás připravili. Pak se sedí, probírají se ceny, profese, nadává se na vládu, znovu se ukazují fotky, atd. Typicky po druhé hodině se s omluvami odvalíme do auta a jedeme spát.
Protože Mahsa musí přes den aspoň na čas do práce, průvodce nám dělá její maminka, která neumí anglicky. Dorozumívání je vcelku zábava. Ona má svojí představu o tom, co nám chce ukázat, my máme naší představu, co a jak chceme vidět, takže je to občas docela přetahovaná.

V pondělí ráno jsme vyrazili na prohlídku isfahánského náměstí. Je to údajně druhé největší náměstí na světě (větší je jen v Pekingu – Tien-an-men). Jsou na něm dvě velké mešity, královský palác a podloubí obepínající celý obdélník. Náměstí je plné bazarových krámků.
Královský palác (Ali Qapu) nechal postavit na konci 16 století šáh Abbás I. Jeho dominantou je velká terasa s 18 vysokými dřevěnými sloupy, které podepírají krásně zdobený a vykládaný dřevěný strop.

O Imámově mešitě Íránci skromně prohlašují, že je nejkrásnější na světě. Její krása spočívá v bohatosti zdobení dlaždic, které pokrývají téměř veškeré plochy. Byla postavena na začátku 17 století a stavitel nechal udělat při stavbě několik chyb porušujících dokonalou symetrii stavby, aby tak demonstroval svoji omylnost před Alláhem. I když portál mešity je posazen do profilu náměstí, zbytek stavby je našikmo – směrem k Mekce.
Mešita šejka Lutfullaha (tchán šáha Abbáse) byla postavena ve stejné době. Doplňuje imámovu mešitu a v minulosti sloužila pouze ženám.

 Čtěte Více zde!

T.M.

Neuvěřitelné - Karel Kryl žije! Žije s mladými na YouTube Přesvědčte se sami! Co chceme tedy? Máme křehkou trochu nahnilou svobodu na rudém podhoubí! Děkujeme Karle Kryle za to, že jsi byl a nemlčel!

Google Scan LIFE Amerika

Nemohl jsem tomu uvěřit.

Stále jsem chtěl pro čtenáře pěkné písničky a videa k vánocům a ani opakované hledání s programem AshampooClipFinder = nic. A podívejme se, jak mají rádi Karla mladí na YouTube. Vytváří videa, diskutují o době zpěváka a jeho písních. Mají ho rádi, jen čtěte v názorech pod písněmi.

Žádné extrémy ze soutěží, žádná Langerová, Horwáth a jiné umělé stvořené celebrity. Ani Vondráčková, ani Gott - naši zbohatlí zpěváci na bídě socializmu, ale stále živý Karel - ne Gott -Karel je náš ....Kryl zpívá Vánoce.

Má trvalé místo v našich srdcích a pozná se komu předali rodiče tiché genetické poselství   s v o b o d y.
Karel a Vánoce Karel a Martina Fotografie Písně Videa Karel Kryl Vánoční Song a jiná videa:

Můj dárek pro věrné čtenáře s přáním krásných svobodných dnů a vánoční pohody. Nenechte se otrávit a přestaňte číst ty brepty některých sociopatů a deprivantů. Budeme si vyprávět i během svátků o tomto světě a sledovat fotografie z "Říše Zla" Íránu - poznáme jak to skutečně je, milí lidé, přátelští a zlo je lokalizováno jako u nás, do stejných struktur deprivantů (co je to najdete na stránkách) 

Read More   Čtěte více zde !

Írán - Persie - Fotografie - Příběhy - Vyprávění o skutečnosti vzdálené země

Jak jsem přišel o jednu iluzi
Jak říkám, Teherán je vcelku ošklivý, ale je v něm pár pozoruhodných míst. Jedním z nich je Golestánský palác - komplex veliký asi čtvrt čtverečního kilometru, jehož nejstarší část je stará asi 800 let. Do dnešní doby procházel neustálým vývojem, budovy se bouraly, rozšiřovaly, přestavovaly, stavěly se nové, a každá dynastie v něm chtěla zanechat trvalou stopu. Až do islámské revoluce sloužil palác vládnoucí suitě a odehrávaly se v něm všechny oficiální ceremonie. Dnes je veřejnosti přístupná pouze jeho zanedbatelná část, ale i tak návštěva určitě stojí za to. Co nás zaujalo:
- Zrcadlové sály. Výzdobu ohromných, členitých místností tvoří ornamenty vykládané zrcadlovými sklíčky. Ornamenty jsou plastické, vytváří někdy neuvěřitelně složité plochy a tvary.
- Úžasný ohromný trůn z bílého průsvitného mramoru - byl schovaný v jednom ze zrcadlových sálů, který byl zakrytý plachtou. Naštěstí nikomu nevadilo, když člověk plachtu odhrnul z vlezl dovnitř.
- Fotografická galerie ukazující život z té doby (okolo 1850). Šáh Nasr-e-din (neznám to jméno z pohádek?) byl zřejmě vášnivý fotograf. U půlky fotek zobrazujících jeho, jeho klauny a šašky, děti a prostory paláce byl uvedený jako autor.
- Prázdné kašny - zahrada paláce obsahuje řadu kašen a fontánek, které jsou vzájemně pospojovány soustavou potůčků a propustí. Zároveň do nich může proudit voda z fontánek uvnitř budov. Celý tenhle systém je dnes ale prázdný. Nikde ani kapka vody.

Přemýšlíte o vlastním businessu? Založte si v Íránu leteckou společnost. Naše zkušenost je, že všechny lety kamkoliv jsou 14 dní dopředu vyprodány. Včera, při posledním zoufalém pokusu vyjednat některou z variant které jsme vymysleli se na nás usmálo štěstí v podobě Íránky, která se nenechala odradit a nakonec někde vyšťourala 2 místa v první třídě jakéhosi charteru do Širázu na druhý den (!). Vyběhla z kanceláře a za půl hodiny se vrátila s letenkami. Takže se vracíme k původní variantě naší cesty, která se zdála už neuskutečnitelná a v pondělí večer letíme do Širázu. Není to sice ta společnost co má výsadu „runs the world’s last Boeing 707 in passenger operation“, ale nevadí. Příliš adrenalinu také škodí.

Od první cesty do Mexika jezdím s "kapsou na krku". Mám v ní všechno bez čeho se neobejdu. Většinou pas a peníze. Nemůžu o ni přijít. Není vidět, je z kvalitního materiálu, vždycky jí cítím a případný útok snadno odrazím. Až do dneška. Jeli jsme metrem na letiště. Vzadu baťoh s věcmi, vpředu baťoh s foťáky. Cestu jsme příjemně strávili s mladými kluky co se nás vyptávali na všechno možné. Pak jsme vystoupili a jdeme. Najednou za sebou vnímám nějaké hemžení. Slyším mister! mister! Ohlédnu se. Přibíhá ke mně uhrovitý klučina a podává mi mojí kapsu. Stojím, čumím. Nechápu to; o tu kapsu přece nemělo jít přijít! Ale ona má přetrženou šňůrku. Než se vzpamatuju, kluk je pryč. Ani poděkovat jsem mu nestačil...

Írán - Persie Íránská kuchyně a pohostinnost - Fotografie - Vyprávění o skutečnosti vzdálené země

Řemeslo má plechové dno

Architektura

Cukrové homole

První den v Teheránu
Přijeli jsme do Íranu. Íránci postavili nové letiště. Do města je to z něj skoro 40 km daleko. V 5 hodin ráno vypadal Teherán dost neutěšeně. Na pár hodin jsme si schrupli a vyrazili zařizovat věci související s další cestou.
Teherán na první pohled vypadá podle našich měřítek ošklivě. Oproti městům jako Tabríz, Isfahán nebo Mašad je to nově postavené město, které působí neuspořádaně, je přeplněné auty, skůtry a lidmi.
Naučili jsme se přecházet ulici - snažíme se o to, aby mezi námi a záplavou najíždějích aut a motorek byl alespoň jeden Íranec. A pak se chováme podle něj.
Pár věcí mě tu dneska zaujalo:
Budují tu teď ve velkém chodníky, hlavně u honosných administrativních budov. lidé, okamžitě začínají využívat položenou dlažbu. Nabaženě šlapou po nově položených dlaždicích, proplétají se mezi dlaždiči, překračují jejich udělátka a vyměřovací struny a dělnící se tváří, jakoby tam žádní překážející chodci nebyli.
Vyměnit peníze v bance, to je tedy procedura. Obnáší zevrubné prohlížení předané bankovky několika lidmi. Pozvání do zámezí pobočky a usazení do křesel v koutku u stolu úřednice. Několik telefonátů (přímá souvislost s výměnou peněz nepotvrzena). Vyplnění dvou formulářů. 3 podpisy - dva z nich na jeden formulář, hned pod sebe. Asi tak za 10, 15 minut je hotovo a odcházíme s paklíkem "chomejní".
Ulice tu mají členěné podle sortimentu, který v nich prodávají. Viděli jsme ulici kabelkovou, zářivkovou, botovou, puškovou, umyvadlovou a další. Opravdu, několik set metrů, jeden a ten samý sortiment, jeden krámek vedle druhého. Člověk snadno vidí čím se kdo živí a jak se věci dělají. Nejzajímavější byl člověk roztloukající homoli na kostkový cukr.
Mají tu pojízdné bankomaty. Přijede dodávka, otevře zadní dveře a hle, dva bankomaty. Přistaví se dvoje schůdky, nasměruje se parabola a už se vybírá...

Zdroj:T.M.

Dr. House motorbike CZ Upoutávka na vánoční dárkové balení videí, vtipů a hezkých příběhů pro věrné čtenáře

Dr. House

Pro skalní věrné čtenáře a přemýšlivé odměna na vánoční chvíle v dárkovém balení - go! Přehrávejte, potěšte se a přemýšlejte dále než uvidíte. Svět je v pohybu, važte si zdraví, života a svobody. To nemá každý na světě.

Mimochodem tvář lékaře je to první co uvidíte, když jdete na tento svět a poslední s kým se loučíte, když odcházíte.

Není to přece Bůh, ale je mu tak blízko. Važte si jej a hýčkejte víc než svůj automobil, možná i víc než jiné přátele. Udělejte mu co mu na očích vidíte, je to v podstatě váš další nejbližší člověk, který pomáhá v těžkém životě. Ty peníze mu dejte, ať nemá nouzi. Ten pravý dělá, pracuje, přemýšlí o vás, vašich nemocech, radí když nevíte, stojí u vás, když je vám těžko nejen na těle, ale i na duši.
Život není žádný med (klišé) lékař není otřepaná fráze - je to přítel stojící vedle vás!

Největším životním krédem vám budiž vytvořit si přítelem lékaře, alespoň pokus za to stojí. Stáří vám tu moudrost přinese. Jsou dobří lékaři přátelé, jen si je hýčkat. Co nastrkáte peněz do BMW a Mercedesu a nevrátí se.

Investice do přítele je návratná viz M.T. Cicero Hovory o přátelství Čtěte Více na AmicusWebSite. 

Aktualizováno: 7.10.2010 Video, které bylo na stránce mělo příběh z episody s Dr.Hausem, bohužel (pro peníze) nebylo funkční. Prosím pořiďte si Dr. Hause a zaplaťte komusi, kdo má tak málo, že blokuje videa z komunitního portálu YouTube.


Dr.House and the Repsol Honda 1000RR House MD's Honda CBR 1000RR Repsol Cool Rider House Bicycle House MD Team Nippon Tunning

Zdroj: youtube.com

Oni se mě snaží vzkřísit! Z cesty do nebe...jak to dělají doktoři...

Dr. House

Klepe na nebeskou bránu

Svatý Petr uslyší klepání na nebeskou bránu, otevře a uvidí tam stát muže. Než se ho stačí na cokoliv zeptat, muž zmizí. Po chvíli se klepání ozve znovu. Když svatý Petr otevře, stojí před ním tentýž muž, ale v příští vteřině zmizí. Poslyšte!" zavolá za ním svatý Petr. "Vy si ze mě děláte srandu, nebo co?" "Ne," ozve se v dálce. "Oni se mě snaží vzkřísit."


A  Dr. House ten to přece v televizi umí, nahlédněte video - připomeňte si scénky. Co vy víte, kdy budete doktory potřebovat? Nadává hodně lidí, když jde o peníze, ale doktora může potřebovat každý, ale peníze nejdou do nebe s sebou!?


Read More - Čtěte více na stránkách NiniveWebSite

Celtic Woman / Chloe Agnew - ''O Holy Night'' Vánoční dárek.

Pro všechny čtenáře vánoční dárek a odměna za věrnost. Je tu skvělá "Svatá Noc"

Celtic Woman / Chloe Agnew - ''O Holy Night''