 |
| Prof. MUDr František Koukolík DrSc |
Lze se domnívat, že ve skrytých nebo obtížně rozlišitelných podobách je v současnosti deprivantství hromadné a výskyt deprivantů epidemický.
Lze se také domnívat, že epidemie deprivantství souvisejí s vývojem soudobé společnosti a jsou v mnoha ohledech jak důsledkem tak jeho pohonem.
Ve velmi obecné poloze může být deprivantství způsobeno:
- populační explozí (prostý numerický fakt + narůstající agrese)
- rozpad hodnot podmíněný oběma světovými válkami
- zvyšující se hladina úzkosti z jaderné války
- zaměření na hmotné stránky života, jež je většině lidí nedostupná
- vliv televize...
Domníváme se, že vliv deprivantů ve společenských institucích, kultuře, vědě, veřejném životě roste. Máme dokonce za to, že projevy skupinového deprivantství dosáhly v současnosti takového stupně a rozsahu, že je možné mluvit o vzpouře deprivantů. Tato vzpoura reálně ohrožuje lidství.
Základní znaky deprivantů jsou následující:
- nedostatek síly vůle, sebezaměření
- neschopnost tvůrčí spolupráce
- ničivost vůči čemukoliv odlišnému
- parazitizmus
Takže optikou deprivanta:
- vědecká teorie není platforma pro tvořivé myšlení, ale nástroj, jak vyvinout více jaderných zbraní nebo účinnější možnost tajného sledování jiných lidí
- smyslem zpravodajství není poskytovat objektivní informace, ale je nástrojem k jejich zamlčování, deformování a překrucování, je to nástroj manipulace s davem
- smyslem církve není šíření víry a tolerance, ale je nástrojem ovládání lidí a utváření jejich závislostí atd. atd.
Deprivantství může vzniknout poruchou dědičnosti.
Velmi často ovšem vzniká deprivant na základě poruch vazby k matce v ranném dětství. K základnímu negativnímu vtisku dochází do 12 měsíců věku dítěte, pak se celoživotně pouze udržuje. Bezpečná vazba mezi matkou a dítětem (nebo mezi osobou, která ji dokáže v plném rozsahu zastoupit) je pravděpodobně nejdůležitějším mechanismem vývoje normální osobnosti. Je biologickým, psychologickým i sociálním základem lidství.
Má prastaré kořeny sahající k vývoji našich prapředků v třetihorách před šedesáti milióny let.
Jakékoli její vážné porušení neprojde bez těžších, někdy celoživotních následků.
Je nenahraditelná. Dělá nás lidmi. Tenkrát na západě (video)
(Poznámka: zde bylo video, které je střídavě na YouTube vypínáno, tak je to na vás použít sami hledání (zadat do vyhledávače správná hledaná slova)
Italo-Western, Italy 1968 Original Title: C'era una volta il West
(a.k.a. Spiel mir das Lied vom Tod)
Directed by Sergio Leone
Produced by Fulvio Morsella
Music by Ennio Morricone
Starring Charles Bronson, Henry Fonda, Claudia Cardinale, Jason Robards, Woody Strode, Frank Brana & Frank Wolff
Také jste si připomněli pražské jaro? Tenkrát nás fascinoval tento film co vidíte v traileru - upoutávce. Je to historie a filmový skvost, evergreen. Byla to na západě tvrdá doba, ale spravedlnost přicházela, i když pomalu...
Have to love the way Fonda played the heel. Never could have imagined him as such a villian. But after he says" since you mentioned my name" and then shoots the kid, right in the beginning, you know he's evil and there is no turning back. Great work by Leone, and great casting.
Zdroj: k přípravě článku použity zčásti výňatky z přednášek prof. MUDr. Františka Koukolíka DrSc
