 |
| Domove, domove podzimní...ty v barvách odcházíš... |
Neklamná znamení
Můžeš si stále říkat: To nevěstí přece nic zvláštního, ta mlha tam nad
údolím, ty řady špačků na dálkovém vedení, ty jemné pavučiny plující
zlátnoucím povětřím …
údolím, ty řady špačků na dálkovém vedení, ty jemné pavučiny plující
zlátnoucím povětřím …
ale když potom, jakoby potřísněn je pojednou břeh na podhájí krevními
obrazy vřesovišť – když pojednou odloupne se z ničeho nic javorový list
u lesa na pokraji a spadne před tebe do trávy – když v závratných výškách
přelety tryskáčů doprovázejí nejen bělostné beránky mlhovin ale i černé
šípy divokých ptáků – když pojednou uvidíš na louce fialové kalíšky růst
a dozrávat jalovec a modré hořce zavoní jak při klekání a jeřabiny
počnou krvácet a usazovat se v zpěněné krevní koláče a dým začpí ti
z ohníčků že oči máš jak od pláče –
obrazy vřesovišť – když pojednou odloupne se z ničeho nic javorový list
u lesa na pokraji a spadne před tebe do trávy – když v závratných výškách
přelety tryskáčů doprovázejí nejen bělostné beránky mlhovin ale i černé
šípy divokých ptáků – když pojednou uvidíš na louce fialové kalíšky růst
a dozrávat jalovec a modré hořce zavoní jak při klekání a jeřabiny
počnou krvácet a usazovat se v zpěněné krevní koláče a dým začpí ti
z ohníčků že oči máš jak od pláče –
a na stráni, když nad dolinou se klikatí tam a sem drak z bájných světů
(ale jen papírový) pak už je odtroubeno bez pochyb velké
halali na rok hojnosti, že je podzim, je podzim
chvěje se širokou ozvěnou
do dáli
(ale jen papírový) pak už je odtroubeno bez pochyb velké
halali na rok hojnosti, že je podzim, je podzim
chvěje se širokou ozvěnou
do dáli
Ze sbírky Petra Flejberka „Neklamná znamení“
