Omezení příjmu kalorií příznivě působí na zdraví, klesá riziko rakoviny, nemocí srdce a cév či cukrovky.
 |
| Husa malá na jaře |
 |
| Čmelák na květu |
Při půstu se na minimum omezí maso, což odlehčí ledvinám a játrům, sníží krevní tlak a cholesterol. Půst není hladovění. Na rozdíl od hladovění, kdy se činnost žaludku postupně zastaví, se při správném půstu jen mírně zpomalí. Pokud člověk doplní půst pohybem, posílí si svaly a zbaví se přebytečného tuku. Při opakovaných hladovkách se naopak svaly ztrácejí a tuku v těle přibývá.
Půst je omezení příjmu energie a přidání vlákniny, vitamínů a minerálních látek do stravy. Nejprve se konzumují jen zeleninové a ovocné šťávy, pak se přidají cereálie, později bílé rybí maso.
Půst není vhodný pro každého - uškodit může diabetikům, lidem s kolísavým tlakem i nemocemi trávicího traktu. Výpadek bílkovin z masa ohrožuje děti, dospívající, těhotné a kojící ženy.
S omezením stravy při půstu klesá příjem tekutin. Dehydratace zvyšuje riziko chyb a zranění. Pitný režim je tedy v období půstu důležitější než při běžném režimu. Jestli normálně vypije člověk 1,5 až dva litry, tak v období očisty by to mělo být zhruba 2,5 litru...
Při půstu by měla být zelenina podávána hlavně ve formě zeleninových polévek. Dny do Velikonoc bývají chladné, a tak je potřeba zahřát tělo, ne ho syrovou stravou ochlazovat. Navíc některé druhy zeleniny jsou po tepelné úpravě stravitelnější a tělo získá víc prospěšných látek, třeba lykopen z domácího kečupu a beta karoten z dušené mrkve.
Příchodem jara by lidé měli využít dní do Velikonoc nejen k tomu, aby si udělali pořádek v jídelníčku, ale také v pohybové aktivitě.
Měla by být pravidelná a natolik intenzivní, aby se udržoval vysoký obrat energie, což je nejlepší cesta k udržení štíhlosti.
