Český stavitel a architekt |
Byl povolán králem Vladislavem II. ze sousedního Saska. S Rejtovým jménem je spjata velkorysá přestavba Pražského hradu, která započala roku 1485 fortifikací (věž Daliborka a hradby se střeleckým ochozem lemující Zlatou uličku) a pokračovala dostavbou Starého královského paláce. Dále Ried navrhl a realizoval modernizaci opevnění některých šlechtických sídel. Za své dílo byl Rejt povýšen do šlechtického stavu (od roku 1502 byl uváděn jako nobilis Benedictus, lapicida domini regis). V jeho dílech se kombinují principy gotického dekorativismu a renesanční konstrukce v duchu Albertiho.
Na Pražském hradě působil v letech 1498-1511. Podílel se na opravě opevnění hradu (dokončeno v roce 1496), jeho hlavním příspěvkem byla však přestavba královského paláce. V jejím rámci vybudoval Rejt trůnní a rytířský sál, později nazvaný Vladislavský sál (1493-1502), ve své době největší zaklenutý sál bez středních podpěr ve střední Evropě. Sál o rozměrech 62 × 16 × 12 metrů je zaklenut pěti poli kroužené klenby, protínající se v dynamických hvězdových obrazcích. Klenba je podepřena vtaženými opěrnými pilíři, sál byl opatřen renesančními pravoúhlými okny (jedna z prvních stop renesance na našem území)
Zdroj: sociální sítě, cs.wikipedia.org