 |
| Psaní i čtení z historie formuluje myšlenky |
Právě jsem dokončil článek pro jeden časopis o důležitosti
(možná staromódní) dovednosti psaní psacím písmem (ručním, spojovaně psaným, osobitým) rukopisem. A opět nostalgicky vzpomínám na dobu, kdy neexistovala instantní technologická komunikace a lidé trpělivě vyčkávali listonoše, který možná přinese nějaké psaní, které bude osobní, promyšlené a pisatel do něj dá kus sebe, svůj rukopis, vyvine úsilí k zalepení obálky, nalepení známky, návštěvě pošty, atd.
Pamatuji si na dobu, kdy jsem potenciálním zaměstnavatelům rozesílal můj životopis a jednu práci jsem získal na základě mé rukou psané žádosti, která v záplavě na počítači naťukaných žádostí vyčnívala a byla unikátní a pro potenciálního zaměstnavatele zajímavá.
A tak mne napadá znovu obnovit staromódní komunikaci prostřednictvím psaných dopisů či pohlednic a nabízím dopisování klasickou formou (dopisní papír, obálka, známka), protože když si člověk udělá čas na psaní a usedne k papíru, myšlenky formuluje pečlivě a jinak, než když ťuká strohou textovou zprávu na klávesnici či displayi telefonu či počítače.
Zdroj: Z facebookové korespondence
Z komentářů autora: Poznámka je k vývoji a používání Smartphonů a podobných mrvítek lidství...
- Správná volba...než být otrokem podobných hraček, lépe počkat si na změnu. Ty smartphony jsou pěkné sračky a aplikace nás utopí (naše soukromí). Je to vývoj a ten se zanedlouho vrhne ještě tím lidským směrem. A mám zato, že vím o čem píšu. A tedy jsem geek.
