 |
| Senior někdy potřebuje zdřímnout i přes den... |
Spánek je zároveň doba, kdy tělo prochází složitou regulací imunitního systému. Studie ukazují, že když se lidem odepírá spánek nebo je chronicky omezen, snižuje se jim počet lymfocytů typu T a naopak stoupá počet zánětlivých cytokinů. Jsou náchylní k nachlazení a chřipce.
V průběhu hlubokého spánku se uvolňují svaly a rozšiřují se cévy, což vede k lepšímu krevnímu oběhu a přenosu informací v mozku. Spánek tudíž není pasivní proces, nýbrž aktivní. Lidé, kteří se domnívají, že spát je ztráta času, a pokoušejí se spánek umělými prostředky zkrátit, se dočkají výrazného úpadku zdraví.
Kolik spánku bychom si měli dopřát, záleží na našem věku. Čím jsme starší, tím méně ho potřebujeme. Nemluvně potřebuje mezi 14 a 15 hodinami, batole 12 až 14 hodin, dítě školního věku 10 až 11 hodin a nám dospělým stačí 7 až 9 hodin.
U těch, kdo mají chronické problémy se spánkem nebo ti, jejichž spánek je chronicky nekvalitní, anebo těhotné ženy mohou potřebovat zvýšenou dávku spaní. U seniorů může docházet k přerušovanému spánku a tak si možná musí zdřímnout i přes den.
Obecně řečeno, mohou mít dospělí jedinci, kteří spí méně než šest hodin a více než devět hodin, kratší délku života. Dřívější výzkumy se zaměřovaly na zjišťování toho, co se stane, když je lidem odepírán spánek po dobu 48 – 96 hodin. Příznaky, které se objevily, zahrnovaly ospalost, ztrátu vlasů, podrážděnost, nervozitu a psychózu.
Dnes se vědci zaměřují na výzkum zkracování spánku a bádají, co se stane, když se v noci spí méně než šest hodin. Někteří lidé mají tendence k hyperaktivitě a neklidu, zatímco druzí se cítí unavení a ospalí.
V současnosti se lidem radí, aby chodili do postele i vstávali každý den ve stejnou dobu, nicméně velmi málo vědců hovoří o tom, kdy je ten pravý čas jít spát.
