Možná si je posadím na klín a budu v klidu |
jako by mi někdo poslal nějakou kostičku po sv. Kateřině, nějakej drápek nebo pařátek ve sklenici od okurek, nějakou relikvijku, poslední slinu rabi léviho nebo kus mozku alberta einsteina, co s tím...
zakopat, pohřbít ?...i když teda představa, že jdu někam kopat a pohřbívat pět bílejch plyšovejch koček, mě dost děsí. Nebo polejt vaječnym koňakem, kterej měla babička tak ráda, zapálit a pak se jít udat nejdřív hasičům a pak hned na psychiatrii. A když si tady ty bílý plyšový kočky smrti nechám, tak se jich budu bát. Protože já se takovejch věcí prostě kurva trochu bojím...
teď jsem si přečetla dopisy, který jsou u toho bordelu přiložený ...jeden začíná Janinko a druhej Renuš...nasraně jsem právě zjistila ,že ty čtyři brambory nejsou moje, ale mojí sestry ! Kočky smrti jsou pochopitelně pro mě s větou...víš, jak měla babička ty kočičky ráda ...tahle věta přichází hned po axiomatickém sdělení... je tady větší zima než v létě ...a stýská se mi po vás, i když mě rozčilujete … se poseru ...odcházím prát ty kočky, co s nima ale pak udělám, fakt netuším.
Možná si je posadím na klín a budu v klidu očekávat smrt. Tak na to je ještě trochu brzy. Nemám splacenej konto korent. Tak je schovám do skříně a požádám aničku, aby mi je posadila na klín, až na mě půjde smrt, jak je v rodině zvykem. Do tý doby se budu okolo tý skříně plazit v hrůze, že uslyšim zlověstný zamňouknutí, že tam někde v hloubi skříně polehávají dvě bílý kočky smrti sešitý s pěti malejma koťátkama, bílý plyšový kožichy jim svítěj do tmy v radostném očekávání, až mě půjdou mrchy vyprovodit ... a já se vždycky, když si půjdu do skříně pro ponožky nebo pro kabát zhroutím hrůzou, že na mě ty mrchy tentokrát už naskáčou...
se poseru ...těším se, moc, až mi matka zase něco pošle …
ostatně vyslovil hypotézu, která nemusí být tak úplně nereálná, po darech většinou následují prosby, je taky dost možný, že jí na dveře buší exekutor a ona ten domeček tak jako nenápadně a lstivě pomalu vyklízí a připravuje si půdu, aby se k nám mohla přestěhovat ...kočky jsou jako nenápadný předvoj
Poznámka z debaty pod textem:
- vono v každý rodině je něco....můj strýček mi odkázal kdysi třináct nočníků....byly schovaný ve starý pračce....od jisté doby doporučuju vyhazovat a vyhazovat....ty plyšový sešitý kočky nevěstěj nic dobrýho...pohřbi je někam....
- ona teda babička je už pohřbená s nějakejma plyšovejma zvířátkama, ale menších rozměrů, matka je narvala společně s našima fotkama do takovýho keramickýho obalu na urnu. když tam rvala ty fotky nás a našich dětí, tak nás to se sestrou trochu rozhodilo,
sestra řekla : tak a jsme tam teď všichni !
Autor textu: Renata Zdroj: sociální sítě facebook.com editoval a doplnil fotografie