 |
| Příznak - bolest hlavy a závrať |
Měření krevního tlaku - metody a techniky
Klasická metoda měření spočívá v tom, že sám vyšetřující odečítá hodnoty krevního tlaku pomocí fonendoskopu. Tlak v manžetě je třeba zvýšit tak, aby na počátku měření převyšoval tlak v tepně. Manžeta tak představuje uměle vytvořenou překážku krevnímu průtoku. Postupným pomalým snižováním tlaku v manžetě dojde v určitém okamžiku k obnovení průtoku krve za místo obstrukce.
Tlak v manžetě však způsobí deformaci tepny, v níž se změní původní laminární proudění krve v turbulentní proudění. Tato hodnota tlaku, při níž začínají být ve fonendoskopu slyšitelné srdeční ozvy, odpovídá hodnotě systolického krevního tlaku.
Ozvy jsou slyšitelné do té doby, dokud tlak v manžetě postačuje k deformaci tepny a tím k udržení turbulentního proudění. Jakmile tlak v manžetě poklesne natolik, že již nestačí tepnu deformovat, obnoví se původní laminární proudění a ozvy přestanou být slyšitelné. Tento okamžik odpovídá hodnotě diastolického krevního tlaku. Není přitom důležité, zda je používán rtuťový, aneroidní anebo profesionální digitální tonometr. Tato poslechová metoda se nazývá auskultační (latinsky auscultare = poslouchat) a stále tvoří základ přesné diagnostiky a léčby hypertenze, ačkoli snaha o vyvinutí plně automatického přístroje na digitální bázi byla nemalá.
Auskultační metoda je považována za nejpřesnější způsob měření krevního tlaku. Třebaže zvládnutí auskultační techniky měření není samo o sobě složité, je třeba počítat s možnou chybou ze strany vyšetřujícího. Je tedy důležité vědět o následujících okolnostech, které mohou mít na změřené hodnoty vliv.
Digitální automatické a poloautomatické tonometry pracují většinou na tzv. oscilometrickém principu (latinsky oscillare = kmitat). Metoda měření je jiná a spočívá v určení takové hodnoty tlaku, při níž jsou největší tlakové změny v tepně. Tonometr tedy nestanovuje hodnoty systolického a diastolického tlaku, nýbrž hodnotu tzv. středního arteriálního tlaku a obě meze dopočítává programové vybavení přístroje. Z toho vyplývají jisté nepřesnosti v měření už jen z hlediska jeho principu. Proto dosud nebylo dosaženo takové přesnosti, aby mohly plně nahradit měření auskultační metodou.
Digitální přístroje se používají především pro měření krevního tlaku v domácích podmínkách a při 24-hodinovém sledování krevního tlaku.
To be continued...životospráva u hypertense. Čtěte článek o životosprávě u hypertense zde.
