 |
| Spousta ovoce a zeleniny - také to je o zdraví |
Je to pochopitelné a souvisí to s vysokou, ne-li nejvyšší hodnotou, která bývá přisuzována zdraví a dlouhověkosti a určitým destruktivním tendencím ukrytým hluboce v lidském podvědomí“. (Erich Fromm)
V průběhu dějin lidského rodu se pojetí zdraví a nemoci mění:
magické a sakrální chápání zdraví a nemoci
hlubší pochopení zákonitostí funkce jednotlivých orgánů
přínosné nové poznatky pro péči o zdraví
Problémy:
určité odosobnění nemocného - zajímavý „případ“, nikoli trpící člověk, bližní.
Materialistický (konzumní) pohled na člověka ( jakýsi chemický reakční stroj)
-Úkolem medicíny – „stroj“ zachovat v chodu, práce (výkonu) schopný.
-Pacient – produkt – zisk (ekonomická kalkulace)
Definice zdraví - souvislosti
druhá polovina 20. století - pokusy o celostní chápání lidského zdraví
nemoc není věc sama o sobě přepadající člověka („dostal jsem angínu, mám tuberkulózu, chytil mě žlučník“), nýbrž spíše proces - sled na sebe navazujících epizod (psychosomatika)
„Zdraví je stav úplné fyzické, duševní a sociální pohody, nikoli pouze nepřítomnost nemoci nebo zdravotního postižení.“ [Světová zdravotnická organizace (WHO) 1948]
„K dosažení stavu úplné fyzické, duševní a sociální pohody musí být jednotlivec nebo skupina lidí schopni stanovit a realizovat své cíle, uspokojit své potřeby, změnit své prostředí nebo se s ním vyrovnat. Zdraví je tedy nahlíženo jako zdroj každodenního života, a nikoli jako životní cíl. Zdraví je pozitivní pojem zdůrazňující sociální a osobní zdroje právě tak jako fyzické schopnosti.“
(Otawská charta podpory zdraví 1986)
Souvislosti zdraví a nemoci
Zdraví je částí kvality života, není s ní totožné:
...být šťastný nemusí nutně znamenat být zdravý
...lidé mohou být zdraví, ale nešťastní
řada nemocných působí relativně klidně a šťastně
Nemoc činí nemocným vždy celého člověka.
když člověk trpí - mění se postoj ke každodenním věcem života.
Zdravý člověk život stravuje, nemocný zhodnocuje
Zdroj: theses.cz
