 |
| Karel Schwarzenberg a Condolenza Riceová |
Josef Havránek
..."a maminka mi ještě stačila udělat křížek na čele. Dozorce ji málem tu ruku urazil, ale ten křížek mě potom celá ta léta ochraňoval..."
Je to i po těch desetiletích pořád ještě příšerné poslouchat ty výpovědi dnes už starých, opotřebovaných lidí, kteří se kdysi provinili jenom tím, že chtěli žít po svém - odmítli vstoupit do JZD. To neodpustitelné ukřižovávání prostých lidí - zemědělců, neobyčejně působivě zaznamenala Olga Sommerová v jednom z dílu televizního cyklu Ztracená duše národa, který ČT 2 v tomto týdnu reprízovala. Režisérka nic nevysvětluje, nerozmazává, jenom nechává mluvit ty svědky děsivé doby, jejichž vzpomínky spolehlivě vyvolávají slzy v očích.
Po zhlédnutí takového silného dokumentu potom není jednoduché vrátit se zpět do reality. Ve zpravodajských a publicistických pořadech sledovat ty spokojené, sebevědomím překypující tváře vědomých dědiců těch , kteří způsobili statisícům, miliónům spoluobčanů tolik utrpení, neštěstí a v tom lepším případě je připravili alespoň o svobodu, či lidskou důstojnost.
Opravdu to, alespoň pro mne, není vůbec snadné vídat všechny ty, jakoby minulostí nedotčené, Filipy, Grebeníčky, Dolejše, Jičínské a spol. - stvrzující tu známou pravdu, že drzé čelo je lepší, než poplužní dvůr.
Zdroj: http://www.virtually.cz/?art=16764
