Sníte o noci plné vášně v náručí profesionálů? |
a co je prodejná láska a její kolizní situace mohou
být už dalším tématem úvah. Poznatky jsou asi
takové:
Prodejná láska
Nevím jak ženy, ale každý chlap by si určitě i rád zaskočil za nějakou to "zkušenou" děvou a prožil vášnivou noc. Ale není až tak dobrý nápad.
Sníte o noci plné vášně v náručí profesionálů, kteří vám splní všechny vaše sexuální sny a touhy?
Představujete si zážitky, které budou tak krásné a dokonalé, že vám utkví v paměti natrvalo a nic je už nepřekoná? Pozor! Všechno může být úplně jinak!
Výzkum veřejného mínění v sousedním Německu ukázal, že většina mužů i žen, kteří zažili sex s profesionály, poznala i jeho slabší stránky. Touha poznat nepoznané dokáže člověka do náručí žen i mužů prodávajících lásku dohnat poměrně snadno, ale nikde se už nepíše o tom, co se děje pak.
37 % respondentů uvedlo, že se nemohli zbavit dojmu, že "tam" nepatří a oddělit tělesné prožitky od těch ostatních nedokázali. U dalších 50% z nich to dokonce vedlo až k sexuálnímu selhání.
Podle sexuologů takové riziko hrozí především u těch, kteří jinak žijí v pevném partnerském svazku, ale bez rizika nejsou ani ostatní. Splnění životního snu se tak může lehce změnit v noční můru.
Jak se slavil svátek práce v zemích reálného socialismu?
Veřejné domy jako na obrázku nebyly veřejné, slýchali jsme o Perlové ulici a Alhambře jako
studenti...
Svátek práce v zemích reálného socialismu:
V socialistických zemích patřil tento svátek mezi nejdůležitější, organizovaly se masové prvomájové průvody, které procházely městem, často před tribunou s místními představiteli moci. Účast na oslavách prvního máje byla obvykle nepsaně povinná a nadřízení a učitelé měli nařízeno kontrolovat účast svých podřízených a žáků. V průvodu byly zastoupeny podniky, školy i různé zájmové organizace (např. organizace Svazarmu či Červený kříž). Kromě pěších účastníků městem projížděly i alegorické vozy. Neodmyslitelnou součástí průvodů byly nejrůznější transparenty a mávátka.
V historickém smyslu, jsou "pravé" oslavy máje jako svátku, jara, lásky či plodnosti nejen stovky, ale tisíce let staré.
Svátky jara a plodnosti slavily všechny pohanské společnosti. Ve středověku se rytíři sjížděli k turnajům vždycky začátkem května, na letnice a o masopustu. Největší přehlídka zbraní a rekrutů byla už v roce 755 v tehdejším Franckém království přeložena králem Pippinem (otcem Karla Velikého) z března na 1.května.
V literatuře minesingrů se už ve 13. století vypráví o Libesmaien zelených ozdobených větvičkách jako důkazu lásky. Také zásnuby, při kterých se dívka předávala mládenci jaksi za zkušenou do opatrování na rok, kdy pak následovala svatba, se konávaly v květnu.
Popisovány jsou, a mnohde se uchovaly až do dnes, slavnosti s výběrem královen a králů, "nejvonačejšího hocha", kteří pak vyjeli koňmo do máje. Májové průvody a tance jsou známé v Itálii, Německu i ve Švédsku… Právě už od časů Franckého království se konaly v květnu vždycky odvody (zase si můžete připomenout odvody v Babičce a jiných české literatuře). Odvedení rekruti prováděli různé žertíky o hlučné oslavy v předvečer prvního máje (Freinachte).
Stavění májů pod okny dívek s nimi bylo spojené.
Byl to projev lásky a pocty k dívce. Stejně jako jedna velká májka pro celou obec, obojí jsou tradicí nejen u nás. Doklad v literatuře o takovém stavění máje, kdy za něj dostal ruku své nevěsty je z roku 1422. Obecní májka stála obvykle na návsi nebo před hospodou a musela se hlídat, aby ji sousedští neskáceli, aby vydržela až do konce měsíce, kdy se slavilo kácení vlastní. Spojené s hrami a předváděním síly a umu mládenců.