To se píše o jaru, ročních obdobích a venku fouká
a padá mokrý sníh.
Prostě kachna bloggerská jako vyšitá. A než ji upečeme, pěkně prochladneme.
Ale kdy jindy si něco povědět o jaru?
Básně Jana Nerudy ? Na roční období...to necháme na jindy.
Co je to tedy... fenologie? Odpověď :
Fenologie je nauka o časovém průběhu základních životních projevů v souvislosti s ročním obdobím.
Přesněji než definice je to takto :
Fenologie se zabývá načasováním opakovaného vývoje organizmů během roku. Díky získaným fenologickým údajům je možno např. vývoj vegetace meziročně srovnávat.
Rozdělení jednotlivých oborů :
Fenoklimatologie se zabývá klimatickou charakteristikou daného místa na základě fenologických údajů.
Fenoekologie je nauka o vlivu prostředí na nástup a trvání fenologických fází.
Mikrofenologie studuje časový průběh mikromorfologických změn organizmů v omezeném prostoru ve vztahu k meteorologickým činitelům a zkoumá také nástup jednotlivých etap tvorby významných orgánů rostliny (tzv. organogenese) z hlediska produkce, rostlinné hmoty a výnosů polních plodin.
Fenometri měří přírůstky rostlinných orgánů v závislosti na průběhu povětrnostních činitelů.
Známým kriteriem je doba vzejití semen, nástup olistění, kvetení, plození (dozrávání plodů) a opad listů. S fenofázemi často souvisí i jména měsíců - květen (kvetení), červen (červené třešně), listopad (padání listí)
Fenofází rozumíme dobře rozeznatelný a zpravidla každoročně se opakující projev orgánů vývoje sledovaných rostlin.
Znáte ještě jiná období než období rašení dřevin, kvetení ovocných dřevin, červenání třešní, zrání borůvek, zrání obilí, žloutnutí bříz a listospad?
Do teplejších oblastí přichází jaro (vlastně jen současná fenofáze určitých druhů) dříve a trvá déle než v oblastech chladnějších, naopak podzim a zima přichází do chladnějších oblastí dříve než do těch teplejších. Zastíněné polohy se chovají jako polohy chladnější a vlhčí (platí pro zahrady). Na vývoji vegetace se podílí řada faktorů jako jsou: doba sněhové pokrývky, množství slunečných, teplých a suchých či naopak vlhkých a chladných dní. Každý teplý den vývoj vegetace urychluje, každý jarní den se sněhovou pokrývkou vegetaci opožďuje.
Letošní jaro přišlo pozdě, nepravidelně, venku se střídají výkyvy počasí, ale teplé dny to srovnaly (průběh jara byl proti jiným rokům rychlejší). Globální oteplování má vliv na množství srážek, počet dní se sněhovou pokrývkou, množství tepla/rok. Spojitosti s fenologií lze nalézt i v pranostikách (únor bílý, pole sílí apod.)
Jak se projevilo Jaro ve studentských lavicích za první republiky...o tom Jaroslav Žák ve fejetonu:
Študáci a kantoři:
„Přilétlo jaro z daleka
a všude plno touhy,
vše tlačilo se k slunci ven,
že snilo sen tak dlouhý.“
„Odkud že přilétlo jaro, Hubáčku?“
„Prosím, z daleka.“
„Odpovídejte celou větou.“
„Jaro přilétlo z daleka.“
„Co tím chtěl básník říci?“
„Básník tím chtěl říci, že jaro bylo pryč a teď najednou přilítlo.“
„Kdopak by mi to vyložil lépe? Nuže, Korecká?“
„Básník nás chce upozornit, že jaro lítá.“
„Jak to myslíte?“
Korecká neumí blíže vysvětliti svoji zajímavou ideu. Hlásí se Troníček.
„Prosím, básník nám tu ukazuje, jak ten čas letí.“
„Nuže, přátelé, přemýšlejte. Létá jaro nebo nelétá?“
„Jaro, prosím, lítat nemůže, poněvadž nemá křídla.“
„Jak si to tedy vyložíme, Hakle?“
„Vyložíme si to básnickou fantazií.“
„Co znamená druhý verš básně, Šaufele?“
„Druhý verš básně znamená, že všude je plno touhy.“
„Jak tomu rozumíte?“
„Prosím, já tomu vůbec nerozumím.“
„Sedněte si hlupáku. Co je tím míněno, Boučku? Copak to tam máte pod lavicí?“
„Prosím nic. Prosím, v tom verši básník praví, že na jaře je všude plno touhy.“
„Jaké touhy?“
„To je, prosím, různé. Lidé touží hlavně po penězích.“....
Více článků a zajímavosti a nové téma čtěte tady....More...
Zdroj:zahradkari.czcs.wikipedie