 |
| Je definitivní, že se s ním rozejdu, jelikož mi lhal. Viděla jsem ho ! |
Jelikož mám taký takový menší problém s klukem a nějak se mi moje "zdaleka nejlepší kamarádka" vyhýbá (udajně nemá čas) a já to potřebuju už někam napsat, tak vám to tu napíšu. Sice to bude připomínat román, ale budiž. Ti co nejsou velcí čtenáři, ať nečtou, ale já si hlavně ulevím, když to někam napíšu a třeba se i někdo ozve.
Zkrátka nějakou dobu chodím s jedním klukem.
Všechno je v pohodě, rodiče ho berou (ikdyž to není čech), přátelé si na něho zvykli a kamarádky mi ho někdy i závidí. Opravdu je to báječný chalan, ale v poslední době se děje něco moc divného. Minulý pátek jsme byli domluvení, že si dáme schůzku a zajdeme na drink a půjdeme se bavit. Sám říkal, že se ozve. Mělo to být v pátek. Byl večer a nic se nedělo, neozval se. Pokoušela jsem se s ním navázet spojení, ale nic buď to nebral nebo měl vyplý telefon. Na smsky nereagoval. Rozhodla jsem se, že se půjdu bavit sama. Vlezla jsem do jednoho místního klubu tady u nás a potkám ho tam. Nevšiml si mě. Seděl u baru s nějakou blonďatou nánou a docela si rozumněli. Takže jsem to nechala být, řekla si, že si přece nebudu kazit pátek. Nadruhý den se mi ozval s tím, že u sebe neměl telefon, že ho nechal doma (o jaká to výmluva) a nakonec prý ani neměl čas.
Je definitivní, že se s ním rozejdu, jelikož mi lhal. Viděla jsem ho na 100% a neměla jsem halucinace ani nepožila drogu a nic jiného. A když se teď pokouším o to, aby mi to vysvětlil co to mělo vlastně znamenat...řekne mi, že jsem hloupá, že jsem musela být mimo tak ještě ze mě dělá blbce. Nejvíc by mě na tom zajímalo, proč až v poslední době se tam začal tak chovat, ale na to asi nepřijdu, páč kdyby mi řekl..že to v ten pátek byl on, prokecl by se.....
Proč vsechno musi bolet?
No nekteri lide rikaji ze by bez bolesti byla nuda..ale nevim podle me to pravda neni..bolest se skryva uplne vsude i za tim kde by jste ji nikdy necekali..bohuzel.
ach jo
vím že už ho nikdy neuvidím.. ale nechci aby to tak bylo, kdo by taky chtěl. Toho kluka jsem znala rok, a jenom půl roku stačilo aby se mi začal líbit, abych ho začla mít ráda, abych to zvorala a ještě ho ztratila a to ještě dřív než odjel nesnáším svůj život
Bolest!
To je mi moc líto,co tady píšeš, já mám život taky na nic! Od sedmi nemám mámu, táta je na mě zlej, mám přítele,který mě nekolikrát uhodil:-(,prostě život na nic,bydlim u něj stále...říkám si,že se to zlepší,ale je to jen horší,já ani nemám kam jít,to je to nejhorší...Mám jeho rodinu moc ráda,je to zároveň i má rodina...Mám to komplikovanější, ale to je na dlouho...Drž se holka...Raději bych tady ani nebyla, než mít takový život .
V létě jsem poznala na diskotéce super kluka. Oslovil mě jako první,pozval mě na drink, pak jsme trochu tancovali a vyměnili jsme si čísla na mobil a k ránu mě doprovodil domů. ale zatím se stále jen kamarádíme a k ničemu dalšímu se stále nemá. Vídáme se dost málo, já jsem z jižních Čech a on z Prahy. Taky je o dost starší, je mu skoro 30 a mně bylo nedávno teprve 18. Jinak si ale skvěle rozumíme, máme společnej koníček, muziku, kvůli který se taky scházíme.
Vždycky jsem toužila zpívat alespoň v amatérský kapele, myslím, že se mi sen splnil.
Natočili jsme písničku a jsme prý super duet. Někdy mi to připadá, že to musí být jasný osud, že jsme se my dva potkali, a že právě ON je ten pravý. Problém je v tom, že se právě k ničemu dalšímu nemá, že se scházíme vyloženě jenom za účelem trénování písniček (taky je bariérou ta dálka, co nás dělí). Je to přece zvláštní, když mě tehdy oslovil, nevěděl, že zpívám a tak, musel mě přece oslovit nejspíš pro to, že jsem se mu líbila. Tak proč se nic neděje? na rovinu se ho nezeptám, k tomu mi chybí odvaha. Jsem právě v jeho přítomnosti dost nejistá a roztěkaná, věčně přemýšlím, abych něco nepokazila, např. když omylem plácnu nějakou pitomost, jak jsem nervózní. Nemůže to být tím, že je mezi námi tak velký věkový rozdíl?
Myslím si to trochu, protože si pamatuju, jak mi jednou řekl, že si myslel, že mi je víc, když mě viděl na té diskotéce. Poraďte mi prosíím, jak se mám zachovat, aby se vyjádřil, nebo jak mám vyzkoumat, co ke mně ve skutečnosti cítí (nebo necítí), nebo se asi zblázním.
Zdroj:Lidé.cz
