Ze života Karla Kryla. Když svět je vůl, já myslím na holky.Děkujeme Karle Kryle za to, že jsi byl a nemlčel

Karel Kryl s kytarou

Svět, který Karla Kryla obklopoval v první polovině 80. let, je na Plaváčkovi vykreslen s takovou přesností a působivostí, až člověku -- podobně jako u Goyových obrazů -- tuhne krev v žilách. Ochrnutý vzduch, vraky vlaků, šedá halda tvárnic. Ticho s hlavou vlčí v době po moru, lidé, kteří mlčí v hovoru.

Texty jako by si nekladly za cíl nic jiného, než co nejvěrněji vykreslit tísnivou atmosféru, v níž lidé žili, aniž ji pro sebe definovali a hledali z ní východiska.

Plaváček k nám připlul z minulosti jako nepohodlný svědek dějů, které se opakují, ať už je u koryta kdokoli. Když Kryl říká „a není proroků, můj malý člověče", nemluví už dávno o době totality. Jeho vyzývavé, vzteklé a úžasně trefné verše lze stejně dobře vmést do tváře těm, kteří se dnes vysmívají mnohatisícovým peticím, popírají ničení životního prostředí, za každou cenu se snaží smést ze stolu návrh na netradiční knihovnu, těm, kteří by prodali vlastní babičku za olympiádu. Kdyby Kryl ožil, dopsal by k původním dvanácti písním ještě další tucet, a všechny by byly o tomtéž: o manipulaci, aroganci, touze po moci a absolutní bezmoci „poddaných".

Je tu ale ještě jedna stránka nekompromisního písničkáře, která se naplno projevila právě až na Plaváčkovi. Kryl coby břitký humorista, hravý žonglér se slovy. Věty z ponuré skladby Jaro desáté můžeme brát smrtelně vážně, anebo je můžeme chápat jako dokonalé hříčky: „Trs trnů tesá 't' a tyran tleská z trůnu, plyš prachu píše po zdech písmena šedivá."

Tohle Dan Landa ve své interpretaci písní Karla Kryla neobjevil, protože on sám smysl pro humor nemá. Zvulgarizovat naštvané žalozpěvy na útočné pochody umí kdekdo. Ale napsat závažné dílo a pak si ze sebe udělat legraci, jako to dokázal Kryl ve své verzi pověsti o dívčí válce („zpola opřen o podušku nafukovací usilovně cucám tužku propisovací"), to už si žádá celého muže. A hlavně: „Když svět je vůl, já myslím na holky." Těžko říci, na co myslí Dan Landa, ale jeho hlasem Kryl k přítomnosti -- narozdíl od čtvrt století starého Plaváčka - určitě nepromlouvá.

(autor textu: Michal Bystrov, denik.cz, 2.5.2008)

Z komentářů: Pro mě vůbec nejkrásnější Krylova píseň (neříkám nejlepší-ačkoliv k nejlepším jednoznačně patří). Pro nás je obrovská škoda, že dnes již nežije. Pro něj je to možná dobře, protože by se ze současného stavu věcí musel zbláznit. Děkujeme Karle Kryle za to, že jsi byl a nemlčel.

México City

Pokud se fotografie opakují, je to tím, že je jich hodně a ztrácím přehled. Komentáře doplním později...jak čas dovolí, ale existují připraveny na disku

México Palenque

Detail památky

Teotihuacan

TLALOC je považován za boha blesku;
TLALOC je považován za boha deště;
TLALOC je považován za boha plodnosti;
TLALOC je považován za boha jaguára (dle Olméků);
TLALOC je považován za boha hadů;
TLALOC je považován za vládce třetího světového období;
TLALOC je považován za vládce období sluncí;
Manželkou boha Tlaloca je Chalchiuhtlicue, což značí "nefritová sukně". Chalchiuhtlicue je bohyně řek, potoků, rybníků, vody etc. Též je vládkyně čtvrtého slunce. Synem boha Tlaloca je Tecciztecatla, což je bůh mésíce. Tecciztecatla se obětoval v ohni (byl obětován v ohni otcem), aby mohl být stvořen měsíc.
Tlaloc je zobrazován tak, že má "vypoulené" oči, široké rty a jaguáří zuby. Možné je též vyobrazení Tlaloca s kukuřicí. Kukuřici drží ve své ruce na dlouhém stonku. Na zádech má koš, ve které jsou též kukuřice.
Modrý Tlaloc je zobrazován s "brýlemi" (které badatel Daniken považuje za brýle kosmonauta v jeho teoriích o tom, že tyto malby nezobrazují bohy, ale návštěvníky z vesmíru). "Brýle" jsou většinou nad jeho očima a v ústech má hadí zuby.
Tlaloc jako "hlídač sklizně" byl znázorňován s bleskem v ruce, jak dohlíží na sklizeň (většinou na sklizeň kukuřice, ale i na její setbu).

MÍSTA UCTÍVÁNÍ:
Mexiko, Tenochtitlan, Tula, Teotihuacan

Popocatépetl Kouřová hora México

Popocatépetl (čti popokatepetl), zkráceně označovaná také jako El Popo, Popo nebo Don Goyo, je aktivní sopka a s 5426 m také druhý nejvyšší vrchol v Mexiku (nejvyšším je Pico de Orizaba s 5636 m).

 Název Popocatépetl pochází z indiánského jazyku Nahuatl, ze slov popōca "kouřit" a tepētl "hora". V překladu se tedy jedná o Kouřovou horu. Popocatépel je spojena se severně ležícím vulkánem Iztaccíhuatl horským sedlem Paso de Cortéz. Obě sopky ležící ve východní polovině trans-mexického sopečného pásu. Popocatépetl je jednou z nejaktivnějších sopek v Mexiku. Od roku 1519 bylo zaznamenáno více než 20 velkých erupcí. Poslední vulkanická série započala v roce 1947. Největší erupce byla 21. prosince 1994. Plyn a popel byl díky převládajícím větrům rozptýlen až do vzdálenosti 25 km. Takto velká aktivita vedla k tomu, že sopečná aktivita začala být sledována vědci. Poslední velká erupce byla v roce 2000 a na základě varování vědců byly evakuovány desetitisíce lidí. Popocatépetl je vzdálena 70 km jihovýchodně od města Mexico City, odkud je, podle povětrnostních podmínek, viditelná. Obyvatelé 40 km vzdáleného Puebla si pohled na zasněžené a ledovcové pláně užijí téměř celý rok. I přesto, že je Popocatépetl považována za posvátnou, byl první výstup uskutečněn již v době přítomnosti španělských kolonizátorů v roce 1519, v čele s Diegen de Ordaz. Počátkem 16. stolení se na svazích začaly budovat kláštery. Popocatépetl je zařazen do Světového kulturního dědictví.

Jak se staví dům

Dům se zahradou

Doplňte sami komentáři. Je to akrobacie lidí dřiny a práce na stavbě. Stroje se nevedou, pracovní síla je šikovná a vydrží všechno. Ten chlapík co nosí ty cihly na hlavě je akrobat!

Naše slepičky plymutky

Kohouti plymutky 

Plymutky
Plemeno má několik uznávaných barevných rázů, například žíhané, bílé, žluté, modré i koroptví. Mně se nejvíce líbí plymutky černé. Když k této barvě přimyslíte zelený lesk peří, červený hřeben, ušnice a laloky, žlutý zobák a běháky, tvoří pěkně sladěný obrázek.
Nosná užitkovost těchto slepic se pohybuje mezi sto osmdesáti až dvěma sty deseti vejci. Průměr je dvě stě vajec na slepici za rok. Vajíčka jsou světle až tmavohnědá o váze padesáti osmi až šedesáti gramů...
Plymutky ještě jednu velkou přednost – nekvokají. Slepice, která kvoká nenese a navíc v snáškových hnízdech přihřívá vajíčka, které tam její družky snesou. Zkracuje tím dobu jejich čerstvosti a vejce se nemohou dlouho skladovat. Kvokající slepice musí chovatel hlídat a odkvokávat.

Slepice, které spolehlivě snášejí i v zimě

Plemeno dosahuje průměrné nosnosti i v zimních měsících, někteří chovatelé však prodlužují drůbeži den elektrickým osvětlením. Dokonce tvrdí, že plymutky nesou lépe v zimě. Ve vedrech, kdy rtuť teploměru ukazuje 28 až 30 °C, přerušují snášku. A tak udržet slepici v letní kondici je prý větší umění než v mrazech.
Plymutky jsou hodně otužilé. Měli jsme před několika roky hejno, které jsme nedostali celou zimu do kurníku. Nechávali jsme kuřatům příliš volna a zvykla si tak, že nocovala venku. Když vyspěla, do kurníku chodila pouze snášet vajíčka. Jinak slepice spaly na zahradě pod přístřeškem, a to bylo mnohdy až – 12 °C. Přitom průměrná snáška vůbec nepoklesla...

Půlroční slepičky již snášejí

Plymutky jsou rychle rostoucí slepice, pouze u kohoutků se stává, že pomaleji opeřují. Slepičky začnou snášet vajíčka v šesti nebo sedmi měsících a jsou zcela vyspělé. Vejce však nikdy neměla hmotnost, jakou mají mít podle standardu. Plymutka patří k středně těžkým plemenům a vývoj u ní trvá trochu déle než u lehké slepice.

Kohouti snadno ztloustnou

Výborná je také zmasilost. Kohouti plymutky černé se dají téměř srovnat s brojlerovými kohouty. Na stehnech a po těle jsou hodně masití a už v šesti měsících se mohou kuchyňsky zpracovávat. V tomto věku má vykuchaný kohout zhruba 1,60 kg.
Dospělý kohout má hmotnost 3 až 4 kg a slepice 2,5 až 3 kg.

Írán Kandovan ukázka fotografie

ÍRÁN  Kandovan Lidské termitiště

Írán - Kandovan

Írán Persie Upoutávka na zajímavé příběhy z cesty, už publikované na stránkách SkalWebSite a NiniveWebSite.

Fotografie prohlížejte ve zvětšení na celou display (klik do foto)

Slunce a vlci neboli fakta o slunci a obrázek vlků zoologické zahrady

Vlčí pár v Zoo Stockholm

Vlci ve Stockholm zoo zahradě
jsou v pohodě a vypadají velmi dobře. I když je to severská země a sluníčka je málo.

Něco o sluníčku, ale báseň to není. Fakta přátelé.

1) Slunce se otáčí podobně jako Země. Aby se celé otočilo, potřebuje 27,4 dne.
2) Každou vteřinu Slunce spálí 4 miliony tun vodíku.
3) Každých 11 let narůstá sluneční aktivita. Skvrny na Slunci explodují a vytvoří obří oblaka plynu zvaná CME.
4) Vzniklo zhruba před 4,5 miliardy let a právě je v polovině svého života. Takže poplašné zprávy, že brzy vyhasne, jsou tak trochu mimo, svítit bude minimálně další 4 miliardy let.
5) Je klasifikováno jako hvězda střední velikosti. Přesto je oproti Zemi obrovské, do jednoho Slunce by se vešel víc než milion Zemí. Je celkově zhruba 100x větší než naše planeta. Opravdu velké hvězdy jsou však 400x větší než Slunce.
6) Vzdálenost Slunce od Země je 149,60 milionů kilometrů.
7) Nejteplejším místem na zemi je Dallol v Etiopii. Průměrná denní teplota tam činí 34,4 °C.
8) Slunce vydá každou vteřinu tolik energie, jako bychom odpálili 100 miliard tun dynamitu najednou.
9) Přibližně každých 11 let Slunce změní své magnetické pole. Ze severu je jih a obráceně.
10) V jádru Slunce je teplota 15 milionů stupňů Celsia. Nejchladnější místa na Slunci mají 6000 stupňů Celsia.
11) Gravitace na Slunci je 28x větší než na Zemi. Člověk, který váží 70 kilogramů na Zemi, by na Slunci vážil 1960 kilogramů.
12) Staré civilizace jako Egypťané nebo Májové uznávali Slunce jako jediné božstvo.
13) Aztékové přinášeli Slunci lidské oběti, aby si ho usmířili.
14) Kdysi lidé věřili, že Slunce je ohnivá koule stvořená bohy.
15) V Libyi byli všichni mrtví tetováni symboly Slunce.
16) Slunce je 333x těžší než Země.
17) Rovník Slunce je dlouhý 695 tisíc kilometrů. Jsou ale hvězdy, které mají rovník dlouhý i několik milionů kilometrů.
18) Slunce tvoří 92 procent vodíku, 7,8 procent helia, zbytek jsou různé další plyny.
19) Říkáme: Svítí měsíc. Pravdou ale je, že Měsíc žádné záření nevydává. To, co v noci vidíme, je odraz slunečního záření.
20) Až 65 % hvězd je dvojitých! Ve skutečnosti se jedná o dvě hvězdy nalepené na sebe. To ale případ Slunce není.

Evropská Unie jako Spojené státy?

Z cest po USA

Obrázky z cesty po USA

Americký sen
Možná. Země je to ovšem velká a krásná. Bílí bojovali s indiány a obsadili území Ameriky. Fakt je, že ač mnozí přihlouplí jedinci ze staré Evropy to nechtějí vidět, dokázala se tato svobodná země sjednotit ve Spojené státy americké.
Evropa jako sjednocená úprava je na začátku. Prozatím experimentuje a má euro měnu. Zapšklí tzv. euroskeptici se šikovně zviditelňují. Češi jsou někteří velcí chytráci a nemakačenkové, nabrat si peníze ze státních to umí dobře. Toto nejsou symptomy svobodné země a i prostí obyvatelé Česka to dobře ví.
Proč tedy odcházíme. Proto. Učit se. Tentokrát už ne Marxe a Lenina tam, kde zítra znamená včera. Upadnu smíchem. Ale velmocensky opatrně a česky chytře vy mladí. Poslouchejte a dívejte se i tam za oceán.
Bude Evropská Unie totéž co Spojené Státy Americké? Svobodní lidé tam, kde říkáme Na Západě dali a tlačí směr v Evropě. Nenechme se balamutit starou ideologií. Stála už mnoho obětí. Zlo je ovšem škodná, pamatujme si!
Pár fotografií ze svobodné země snad vás potěší a dá sílu. Sami se vydejte na cesty, a nebojte se. Strach svazuje myšlenky. Chcete být volní?

Ovoce a naše zahrady. Ovoce je plné vitaminů, vlákniny, antioxidantů, minerálních a jiných látek, které nás chrání před nemocemi tolik typickými pro současný životní styl.

Zahradní jahody

Ovoce tvoří významnou součást našeho jídelníčku. Je chutné, na pohled lákavé, v přípravě ke konzumaci nenáročné (většinou stačí jen omýt nebo oloupat), a co je nejdůležitější – plné vitaminů, vlákniny, antioxidantů, minerálních a jiných látek, které nás chrání před nemocemi tolik typickými pro současný životní styl.

Světová zdravotnická organizace doporučuje sníst denně alespoň 2-4 porce ovoce, přičemž za porci je považováno zhruba 100g.

Mezi ovoce pěstované u nás a zeměpisně spadající do oblasti mírného pásma patří jádrovité, peckovité i bobulovité druhy. V roce 2006 byla celková spotřeba čerstvého ovoce mírného pásma u nás celkem 56 kg na osobu. Mezi nejoblíbenější patřila jablka (27 kg), dále švestky, broskve, vinné hrozny, meruňky, jahody zahradní, hrušky, lesní plody, třešně, rybíz, višně a angrešt.

Ovoce jižní, dovážené ze zahraničí, zahrnuje citrusové, tropické a subtropické plody. V České republice jsme v roce 2006 spotřebovali celkem 32 kg čerstvého jižního ovoce na osobu, což je více než třetina všeho ovoce, které se u nás sní. Nejčastěji konzumujeme pomeranče, banány a mandarinky.

V dnešní době, kdy je exotické ovoce běžně k dostání na pultech, si už jen málokdo vzpomene, že ještě před asi 20 lety byly banány a mandarinky k sehnání jen o před Vánocemi a např. kiwi jsme neznali vůbec. Člověk je však na příjem ovoce ze svého zeměpisného pásma po generace adaptován, je proto dobré nepřeceňovat jižní druhy ovoce a neopomíjet ze současné lákavé nabídky exotických druhů ani naše domácí (ovoce mírného pásma).

Exotické ovoce, na rozdíl od ovoce vypěstovaného u nás, má pro nás několik nevýhod. Za prvé je sklizeno předčasně, ještě tvrdé a zelené. Během převozu se sice nepoškodí a neshnije, ale již nikdy nedosáhne takové kvality, jako kdyby uzrálo na stromě. Ovoce později dozrává ve speciální atmosféře, ale jeho jakost je snížena. Netýká se to jen velikosti či barvy plodů (bez vzduchu a bez sluníčka není červeného líčka), ale především jejich složení – buď jak buď, obsah vitaminů a jiných nutričně významných látek je v uměle dozrálém ovoci nižší.

Zralé švestky na stromě

Také kůru ovocných plodů je třeba před dlouhou cestou důkladně chemicky ošetřit, jinak by se během přepravy velká část nákladu zkazila. Při loupání se pak těžko vyhneme kontaktu těchto látek s kůží a u citlivých osob mohou některé z nich vyvolat podráždění kůže či spojivek, popřípadě i alergické reakce.

Vybrané druhy českého ovoce

Jablka

Na světě se pěstuje okolo 7500 odrůd jablek. U nás patří mezi nejčastěji konzumovaný druh ovoce. V přepočtu na osobu a rok se jich v ČR spotřebuje průměrně 24 kg.

Jablka nejsou příliš bohatá na vitamin C (v jahodách je ho asi 13x více), ale jsou obzvláště ceněna pro svůj vysoký obsah vlákniny (pektinu), která je známá mnohými ochrannými účinky na zdraví. Hraje důležitou roli například v prevenci srdečně-cévních onemocnění, střevní divertikulózy a rakoviny tlustého střeva. Jablka obsahují také významné množství flavonoidů, které jako antioxidanty hrají ochrannou roli u různých onemocnění (ateroskleróza, kardiovaskulární onemocnění), ale také rakoviny střev. Jako doplněk je využívána v dietách při léčbě obezity, neboť prodlužuje pocit nasycení.

100 g jablek (středně velké jablko cca 180 g) obsahuje průměrně:Energie 220 kJ Železo 0,1 mg
Sacharidy 14 g Draslík 110 mg
Vláknina 2,5 g Vitamin C 5 mg
Vápník (Ca) 6 mg Vitamin A 55 IU
Fosfor (P) 11 mg Kyselina listová 3 µg
Hořčík (Mg) 5 mg Vitamin B6 0,04 mg

Zdroj: USDA Nutrient Data Laboratory

Švestky

Švestky jsou u nás hned po jablkách druhé nejoblíbenější ovoce (pro některé spíše v tekuté podobě). Obsahují velké množství vitaminu A a také poměrně dost draslíku (dostatek draslíku v potravě může mít mimo jiné positivní vliv na snížení krevního tlaku). Anthokyanová barviva ve slupce švestek mají antioxidační účinky. Jako jemné projímadlo je lze použít při zácpě, sušené mají výraznější účinky.

100 g švestek obsahuje průměrně: Energie 190 kJ Železo 0,2 mg
Sacharidy 11 g Draslík 160 mg
Vláknina 1,4g Vitamin C 9,5 mg
Vápník (Ca) 6 mg Vitamin A 345 IU
Fosfor (P) 16 mg Kyselina listová 5 µg
Hořčík (Mg) 7 mg Vitamin B6 0,03 mg

Zdroj: USDA Nutrient Data Laboratory

Broskve

Broskve jsou bohaté na vitamin A a na železo. Jsou také dobrým zdrojem draslíku a fosforu. Obsahují rozpustnou vlákninu, pektin, která snižuje cholesterol v krvi a pomáhá tak v boji proti srdečně-cévním chorobám.

100 g broskví (středně velká broskev cca 150 g) obsahuje průměrně: Energie 165 kJ Železo 0,25 mg
Sacharidy 10 g Draslík 190 mg
Vláknina 1,5 g Vitamin C 7 mg
Vápník (Ca) 6 mg Vitamin A 330 IU
Fosfor (P) 20 mg Kyselina listová 4 µg
Hořčík (Mg) 9 mg Vitamin B6 0,025 mg

Zdroj: USDA Nutrient Data Laboratory

Vinné hrozny

Vinné hrozny jsou chutným zákuskem, neboť obsahují oproti jiným druhům ovoce poměrně hodně sacharidů a energie. Nejsou to však prázdné kilojouly, jsou dobrým zdrojem mnoha bioaktivních látek, z nichž jmenujme alespoň vitaminy (např. vitaminy skupiny B), třísloviny, pektiny (rozpustná vláknina) a také polyfenoly, především resveratrol (látka obsažená ve slupkách bobulí, zejména těch červených, která má antioxidační a antibakteriální účinky).

100 g vinných hroznů (cca 20 bobulí) obsahuje průměrně: Energie 280 kJ Železo 0,4 mg
Sacharidy 18 g Draslík 190 mg
Vláknina 1 g Vitamin C 10 mg
Vápník (Ca) 10 mg Vitamin A 60 IU
Fosfor (P) 20 mg Kyselina listová 2 µg
Hořčík (Mg) 7 mg Vitamin B6 0,09 mg

Zdroj: USDA Nutrient Data Laboratory

Meruňky

Meruňky jsou dobrým zdrojem vlákniny, draslíku, fosforu a kyseliny listové. Jsou doslova nabité vitaminem A, tři meruňky denně pokryjí celou denní doporučenou dávku tohoto vitaminu. Je nezbytný pro dokonalý zrak a jeho nedostatek může vést k šerosleposti. Pomáhá udržovat zdravou kůži a sliznice a jako antioxidant chrání před nádorovými a kardiovaskulárními nemocemi. Snížený příjem tohoto vitaminu může vést k narušení ochrany proti infekcím (časté jsou pak zejména záněty dýchacích cest). Pozor však na předávkování, které může způsobit akutní i chronickou otravu.

100 g meruněk (cca 3 meruňky) obsahuje průměrně: Energie 200 kJ Železo 0,4 mg
Sacharidy 11 g Draslík 260 mg
Vláknina 3 g Vitamin C 10 mg
Vápník (Ca) 14 mg Vitamin A 1910 IU
Fosfor (P) 23 mg Kyselina listová 9 µg
Hořčík (Mg) 10 mg Vitamin B6 0,05 mg

Zdroj: USDA Nutrient Data Laboratory

Jahody zahradní

Jahody obsahují jen malé množství sacharidů a mají proto relativně nízkou energetickou hodnotu. Jejich dužina je plná vitaminu C (8 jahod pokryje doporučenou denní dávku) a kyseliny listové, která je důležitá pro krvetvorbu a jako prevence vrozených vývojových vad plodu. Dále jsou jahody bohaté na vitaminy skupiny B, železo, fosfor, vápník a hořčík.

100 g jahod (cca 8 středních jahod) obsahuje průměrně:Energie 140 kJ Železo 0,4 mg
Sacharidy 8 g Draslík 150 mg
Vláknina 2 g Vitamin C 60 mg
Vápník (Ca) 16 mg Vitamin A 12 IU
Fosfor (P) 24 mg Kyselina listová 24 µg
Hořčík (Mg) 13 mg Vitamin B6 0,05 mg

Zdroj: USDA Nutrient Data Laboratory

Hrušky

Hrušky obsahují ve významnějším množství především vitaminy skupiny B, železo, jsou bohaté na vlákninu, kyselinu listovou a také flavonoidy.

100 g hrušek (1 střední cca 180 g) obsahuje průměrně:
Energie 240 kJ Železo 0,2 mg
Sacharidy 15 g Draslík 120 mg
Vláknina 3 g Vitamin C 4 mg
Vápník (Ca) 9 mg Vitamin A 23 IU
Fosfor (P) 11 mg Kyselina listová 7 µg
Hořčík (Mg) 7 mg Vitamin B6 0,03 mg

Zdroj: USDA Nutrient Data Laboratory

Rybíz

Bobule rybízu jsou v pravém slova smyslu vitaminová bomba. A nejen vitaminová, rybíz obsahuje také velké množství minerálních a jiných bioaktivních látek. Jmenujme alespoň vápník, fosfor, hořčík, draslík, železo, resveratrol, vitaminy B1, B6, C, A, K či kyselinu listovou. Červený a bílý jich obsahuje výrazně méně než černý, ale přesto výrazně více než většina jiných druhů ovoce.

100 g červeného/černého rybízu (1 šálek cca 110 g) obsahuje průměrně: Energie 230/260 kJ Železo 1/1,5 mg
Sacharidy 14/15 g Draslík 275/320 mg
Vláknina 4/? g Vitamin C 40/180 mg
Vápník (Ca) 33/55 mg Vitamin A 40/230 IU
Fosfor (P) 45/60 mg Kyselina listová 8/? µg
Hořčík (Mg) 13/25 mg Vitamin B6 0,07/0,07 mg

Jihoamerické země Chile Patagonie. Cestování po světě...

Patagonie 

Patagonie údolí s vegetací

Patagonie 

Patagonie krajina pod horami

Patagonie - Jihoamerická země. Chystáte se někteří podívat na tento kraj světa. Pro vaši orientaci přidám některé fotografie z cesty, ale prosím, pokud se obrázky z Patagonie opakují o shovívavost při prohlížení - začínám se v tom ztrácet. Nic to nemění na dobrém rozlišení skvělých fotografií.

Prohlížejte ve zvětšení.