Spousta lidí se denně ujišťuje (já jsem ale blbec…, to jsem celý já všechno zpackám…) aniž by tušili jak mohutnou nálož dávají do svého podvědomí.
Přemýšlejte co říkáte sami sobě. Hlídejte svoje myšlenky, je to jednodušší než mít se špatně.
The Symphony No. 9, in E Minor "From the New World" (Op. 95), popularly known as the New World Symphony, was composed by Antonín Dvořák in 1893 during his visit to the United States from 1892 to 1895. It is by far his most popular symphony, and one of the most popular symphonies in the modern repertory. It is in four movements: 1. Adagio -- Allegro molto 2. Largo 3. Scherzo: Molto Vivace -- Poco sostenuto 4. Allegro con fuoco Dvorak stated that the third movement scherzo was "suggested by the scene at the feast in Hiawatha where the Indians dance". "The Song of Hiawatha" is an 1855 epic poem by Henry Wadsworth Longfellow based on the legends of the Ojibway Indians. Berlin Philharmoniker Conducter: Claudio Abbado Symphony No.9 in e minor "From the new world" ,Op.95 --- IV. Finale, Alegro con fuoco (Dvorak) 1/2...odebráno-nahrazeno Music: Symphony No. 9 in E Minor, Op. 95 'From the New World': II. Largo (Opening) Composer: Antonín Dvořák Artists: Mariss Jansons & Oslo Philharmonic Orchestra Video Scenery: The Manila Peninsula (a very elegant 5-star hotel in Makati City, Philippines)
Kde jsou hodnoty dneška, vytvořené internetem, počítači, výzkumem vědy a proti tomu vývoj zbraní, války deprivantů, souboj náboženství, kultur, peněz a světů bez jasných cílů. Těžké to má americký president Obama dnes. Proto mu moudří přidělí včas uznání jako Price Nobel. S hudbou Světoobčana Antonína Dvořáka je svět jiný, čistý a surový, naturální. Byla to doba, kterou můžeme hudbou vnímat...a v Bílém Domě jeho hudba zní, Američané ho znají (Novosvětská symfonie) V Novosvětské symfonii přetavil černošské spirituály a work-songy, nádherné Largo prý inspiroval zpěv černého uklízeče, kterého zaslechl v chodbách školy. Vedle Ódy na radost je to nejslavnější symfonie všech dob a její nahrávka putovala s americkými astronauty v Apollu 11 i do vesmíru. Premiéra 16. prosince 1893 v Carnegie Hall byla světovou senzací. Rád bych se podělil a porovnal hudbou předchozí kritické články. O velikánech se něco píše , traduje, přečtěte si sami. Nejvíce se mi líbil článek hudební kritičky barancicova.cz. Popisuje z té doby život Antonína Dvořáka nejvíce poutavě a podrobně. Wikipedie tentokrát by potřebovala editovat a rozšířit o další ověřené události ze života skladatele. Není to zase tak hluboko do historie... Antonín Dvořák, 8. 9. 1841 Nelahozeves - 1. 5. 1904 Praha Skladatel, varhaník, dirigent, violista, ředitel newyorské a pražské konzervatoře, doktor h.c. mnoha univerzit a čestný člen hudebních institucí po celém světě. Složil 9 symfonií, 11 oper, 5 koncertních overtur, 4 koncerty, 4 symfonické básně, 13 smyčcových kvartetů a množství další komorní hudby. Nejznámější skladby: Humoreska pro housle, Dumky, Slovanské tance, Cellový koncert h moll, 9. symfonie Z Nového světa“, Requiem, Stabat mater, Rusalka, Biblické písně, Cigánské melodie atd. Přece jen něco, co se traduje z jeho života: Antonín Dvořák mimo jiné řekl: „Krásné Angličanky se koupou v moři jen lehounkým plátnem přikryté. Tu je vidět hezkou ručku, tu zas buclatou prdelku a ty vyčnívající kozičky a tu zas stará bába ošklivá – a tisíce lidu chodí okolo, a jako by nic!“
„Vandrováním zanedbám mnoho času. Nejradši sedím na zadku mezi svými, všude dobře – doma nejlíp,“
„Nebaví mě vymýšlet skladbičky pro slečinky k nerušenému trávení! Můžu a budu dělat jenom to, co mi nadělí Bůh!“ A. Dvorak - Humoresque No.7 Dvorak is really a genius. His music pieces are brilliant!! I enjoyed this one! So proud to be born on earth where there is such beautiful music. Thank you, Dvorak Poznámka: aktualisováno video opět kdosi pro zištné účely stáhl z You Tube video: A. Dvorak - Humoresque No.7 Itzhak Perlman , Yo-Yo Ma
Aktualizováno! klasickým videem s foto A. Dvořáka. Itzaka Perlman tedy uvidíte, ledaže byste si ho opět nahráli, nejlépe s německým textem na You Tube pak už vydrží. Podobný problém je s Krtečkem, vydrží jen německý nebo polský krtek! Co je to za lidi v Česku? Hamouni.
Tvoříme se smíchem skvělý domov. Ty ženy, když se se odbourají...tak se nakažlivě smějí a kamera jede pořád. A je to. Zachycení smíchu při předpovědi počasí, nejlepší reklama. Co na tom, že povídá německy, my rozumíme, smích je univerzální. Koště do ruky, kbelík, vysavač připravit a vymeťte ty pavučiny... Jaro přichází.
Co na to říká naše Dagmar Honsová, známá z televizní obrazovky? Ing. Dagmar Honsová Ph.D (*1980), meteoroložka, absolventka České zemědělské univerzity v Praze. Během studia se orientovala na biometeorologii. V současnosti pracuje jako meteoroložka a už více než tři roky ji můžete vídat ve vysílání kabelové televize MeteoTV. Její jméno na veřejnost proniklo díky televizním zprávám a novinovým článkům s tématikou počasí. Počasí ji fascinuje a přesně vám z paměti řekne, jak bylo třeba vloni touto dobou. Publikuje vědecké články se zaměřením na klimatické změny a trvalé travní porosty.
Cituji přepověď od Dagmar: Astronomické jaro sice letos přivítáme až 20. března, ale to meteorologické už doslova klepe na dveře – hovoříme o něm od 1. března. Na teploty nad 15 °C, které nám přinesl závěr února před 2 lety, sice v těchto dnech zcela určitě nedosáhneme, ale meteorologická zima, které zbývá několik posledních desítek hodin, jako by nám přece jen na svém úplném konci chtěla ukázat i svoji vlídnější tvář – při protrhané oblačnosti a 10 °C mám radost nějak více energie a radosti. Zároveň mám ale radost, že se zima 2009/10 svými extrémy v počasím zapíše také do statistik.
Každodenní předpověď počasí si totiž „užívám“ už šestou zimu a každá z nich má nějaký ten statistický zářez. Zima 2004/2005 přinesla výraznější sněžení až v únoru a na počátku března, kdy došlo k přechodu několika frontálních systémů, které přinesly vydatné sněžení i do nižších poloh. Celkové množství sněhu pak v horských oblastech místy dosáhlo do té doby rekordních hodnot za posledních cca 40 let, např. na Lysé hoře leželo 14. března 300 cm sněhu. Zima 2005/2006 byla vůbec tou nejdelší a na sníh nejbohatší za posledních 60 let. Mimořádné bylo především dlouhodobé setrvání sněhu právě až do druhé poloviny března. Podle měření na stanici Praha-Ruzyně byl březen 2006 s průměrnou měsíční teplotou 1,2 °C v pořadí desátým nejchladnějším od roku 1961. Zároveň byl březen na našem území velmi vlhký, přičemž bylo zaznamenáno na většině území 150 až 250 % běžného měsíčního srážkového úhrnu. „Letní“ zima 2006/2007 přinesla všechny tři zimní měsíce teplotně nadprůměrné a průměrná teplota za zimní období prosinec až únor byla nejvyšší za posledních 85 let.
V zimě 2007/2008 byl atypický leden - o +4,1 °C teplejší než dlouhodobý normál. Loňská zima s sebou přinesla pořádné mrazy - sice se dostavily až 26. prosince, ale poté vydržely až do 10. ledna. Výjimečná byla loňská zima také minimem slunečního svitu, kdy převládalo zataženo a slunce jsme zahlédli až na jaře.
Sami vidíte, kam dospěla morálka a uvědomění našich představitelů. A to mají být vzorem pro český národ.
Není to povinnost lékařů řídit zdraví v Česku.
Kdo to sledujeme, víme, jaký je přístup ke zdravotnictví ve světě, zejména v Americe. Američané věří v Boha a milují svou vlast. Rady lékařů si váží a respektují je, nic není zadarmo, ani zdravotní péče. Všechno stojí peníze.
V Česku zůstal sociální přístup, zvaný Zadarmo. Poškozené vědomí a manipulace nedovolí svobodnému rozvoji myšlení, přijmutí rad lékařů a dehonestují medicinu na službu zadarmo, a neznáme ani děkuji. Hlavně, že nedáme 30 korun. Ale dáme příležitost civilizačním chorobám. Všichni pak zaplatíme jejich léčbu v tisících i milionech korun. Věčné sváření nesvobodných, nesvéprávných, malinkých Čechů.
Prodejme katedrálu, na co víra v Boha, neplatí a nedá 30 korun. Na co láska k vlasti, sebereme bohatým budeme se mít dobře, máme rádi sebe, svoje břicho, svoje supermarkety, pivo a hokej. Někteří jistě čekají na Ilju Muromce, ten vše vyřeší. Blaničtí rytíři fuj, to je šlechta - dávno znárodněná pro potřeby strany. Jan Hus je pravda? Ne, jen manipulace a cílená dezinformace totality pro hlupáky co ovládáme.
Komentuji: co je zdarma, stojí v očích člověka za nic, nemá to žádnou hodnotu. Lenin a Marx vám to jistě vysvětlí.
- lidská morálka, slušnost, moudrost českých lidí je v krizi. Nechme ekonomiku ekonomům, ale sledujme je a vychovejme si je. Co se potom s nimi stane, když jsou většinou (a to je hloupý dav) zvoleni do funkcí vysoko, v parlamentě, senátu a tak dále... Sledujme naše úředníky u moci a sledujme jejich jednání s lidmi (někdy je adekvátní a odraz na chování lidí k nim) Jednejme sami slušně a vyhněme se situacím, které tak přiléhavě a s emocí zpívá autor básnických textů českého národa Karel Kryl. Přece Gott je jen náhražka pro davy normalizace, nebo to necítíte, nevíte? Zeptejte se, ale ne v hospodě u piva. Tam moudrost vymizela. Zůstala deprese, rozčarování a bída neúspěšných. Propad situaci a závist neúspěšných ...ovšem citlivě rozlišujme kdo upadl sám a kdo je zátěží (přítěží) ve stylu seberte bohatství úspěšným a revoluční změny ve stylu úspěšní, dejte všechno co máte hlupákům, my už si to rozdělíme.!
>>> Žiješ Karle Kryle, ano, stále nacházíme neznámá videa i písničky - objevují se nové na webu YouTube. Lidé komentují, citují tvoje texty a přemýšlí. Vždyť jen se podívejme na obrazovku, co za lidi se tam mezi dobrými (dobro) a zlými (zlo) presentuje. Už vím, proč na internetu někteří uživatelé zvrací pod diskuzemi (alespoň přes smajlíky)
Přidejme se do diskuze (politické - chybíte tam) vy i vy, co jste slušní, stateční, dobří. Po vašich zádech právě lezou a šlapou deprivanti. Přirozeně ti jsou ze samé podstaty svého postižení aktivní. Tak se vetřou všude a škodí i lidem, co jsou prostí (nízké IQ) a nevědomí (chtějí mít klid). Stojíte stranou od dění v politice a nevolíte s rozvahou? Čekejte útisk, bídu a šikanu. Podlehli jste právě propagandě a manipulaci? Jak se v tom jen vyznat, co je dobro a co zlo?
CUM AMES, NON SAPIAS, AUT CUM SAPIAS, NON AMES (Publilius Syrus, Myšlenky C32) Je nemožné být rozumný a milovat. Je den bláznů Valentýna a jak je to tedy s láskou a moudrostí? Věřím, že se nevylučuje navzájem. Pokud to dočtete do konce a myšlence porozumíte, za odměnu čeká neznámá píseň a video Sedm prázdných dnů. V citátech si mnozí doplnili "nemůže ani Bůh" ti co to na internet pověsili pro zábavu Googlebota nejsou ti moudří, ale neznalí fantastové. Tolik poznámka autora.
Bůh může být rozumný i milovat zároveň, o tom nelze pochybovat ve vaší fantasii a představě. Pokud Boha vidíte v sobě, cítíte ve své duši a ne na nebesích. Karel Čapek: Kniha Apokryfů Agathon čili o moudrosti
Boiotší akademikové pozvali z Athén filozofa Agathona, aby jim přednášel o filozofii. Ačkoliv Agathon nebyl vynikajícím řečníkem přece přijal pozvání, aby dle svých sil přispěl k propagaci filozofie, jež dle slov dějepisce "zdála se upadati". V ustanovený den přijel do Boiotie, ale bylo ještě časně; i procházel se Agathon za soumraku kolem města a těšil se z letu vlaštovek nad jeho krovy.
Úderem osmé odebral se do přednáškové síně, ale našel ji skoro prázdnou; jen pět šest mužů sedělo v lavicích. Agathon usedl u katedry a rozhodl se počkati trochu, až se sejde větší množství posluchačů; zatím otevřel svitek, ze kterého chtěl čísti, a pohřížil se do něho.
Tento svitek obsahoval všechny základní otázky filozofie; počínal teorií poznání, definoval pravdu, odbyl drtivou kritikou bludné názory, to jest všechny filozofie světa krom Agathonovy, a podával nárys nejvyšších idejí. Když Agathon dospěl až sem, zvedl očí; viděl, že všech posluchačů je devět, i popadl ho hněv a lítost a on, uhodiv svitkem o stůl, začal takto:
"Dámy a pánové,či spíše andres Boiótikoi, nezdá se, že by vaše město mělo veliký zájem o vznešené otázky, které máme na programu. Vím, mužové boiotští, že vás právě zaměstnávají volby do místní bulé a že v takové chvíli není místa pro moudrost, ba ani pro rozum; volby jsou příležitost chytráků."
Tu se Agathon trochu zarazil a přemýšlel trochu. "Počkejme," začal opět, "právě mně vyklouzlo z úst něco, o čem jsem dosud neuvažoval. Řekl jsem tři slova: chytrost - rozum - moudrost. Řekl jsem je v hněvu. Všechna tři znamenají jakousi schopnost intelektu; cítím, že mají docela různý smysl, ale stěží bych dovedl říci, čím se liší. Odpusťte, hned se vrátím k programu; jen ta tři slovíčka si musím drobet objasnit.
"To je jasné," pokračoval po chvíli, "protiva chytrosti je hloupost, kdežto protiva rozumu je bláznivost. Ale co je protiva moudrostí? Jsou myšlenky, pánové, jež nejsou ani chytré, neboť jsou příliš prosté, ani nejsou rozumné, ježto se podobají bláznovství, a přece jsou moudré. Moudrost se nepodobá ani chytrosti, ani rozumu. Mužové boiotští, v běžném životě se ani za mák, jak po řecku říkáme, nestaráte o definice pojmu, a přece je přesně odlišujete. Řeknete o někom, že je chytrý zloděj; nikdy se však neříká , rozumný zloděj nebo dokonce "moudrý zloděj". Chválíte svého krejčího, že rozumné ceny, ale neřeknete, že má ceny moudré, je tu zřejmě jakýsi rozdíl, který vám brání mísiti slova.
Řeknete-li o někom, že je chytrý sedlák, myslíte tím patrně, že umí dobře prodat na trhu; pravíte-li, že to je rozumný sedlák, chcete tím asi říci, že umí vůbec dobře hospodařit; ale nazvete-li ho moudrým sedlákem, tu to snad znamená, že dohře žije, že mnoho ví a dovede ti poradit vážně a s účastí.
Nebo, dejme tomu, chytrý politik může býti docela dobře taškář a škůdce republiky; ale rozumným politikem nazveš jen toho, kdo dovede řídit věci k obecnému užitku a chvályhodně; kdežto moudrý politik, pánové, to jistě cítíte všichni, zkrátka takovému se říká otec vlasti nebo podobně; z toho je vidět, že má moudrost něco zvlášť srdečného.
Když o někom řeknu, že je chytrý, myslím tím pozoruhodnou zvláštnost; je to, jako bych třeba řekl, že včela má žihadlo nebo slon chobot. Docela jinak řeknu, že včela je pracovitá nebo že slon je silný náramně; v tom už je uznání, vážím si té síly, ale nevážím si chobotu. Stejně vážně říkám o někom, že je rozumný. Ale řeknu-li, je moudrý, to je, holenku, jiná věc; to je, jako bych řekl, že ho mám rád. Zkrátka chytrost je dar nebo talent; rozum je přednost čili síla, ale moudrost je ctnost.
A teď už vím, jaký je rozdíl v těch třech slovech. Chytrost je obyčejně krutá, zlomyslná a sobecká; vyhledává na bližním jeho slabost a dovede jí využíti k svému zisku; vede k úspěchu.
Rozum bývá krutý k člověku, ale je spravedlivý k účelům; hledá zisk obecný; najde-li na bližním slabost nebo zpozdilost, hledí ji odstraniti poučením nebo kázní; vede k nápravě.
Moudrost nemůže býti krutá, neboť je sama blahovůle a sympatie; nehledá už ani obecný zisk, neboť příliš miluje lidi, než aby mohla milovat nějaký další účel; najde-li slabost či ubohost bližního, odpouští jí a miluje ji; vede k harmonii.
Mužové boiotští, slyšeli jste někdy, že by se dávalo jméno ,moudrý` člověku nešťastnému? nebo šprýmaři? nebo člověku žlučovitému a zklamanému? Povězte, proč je zvykem, aspoň v životě nefilozofickém, nazývati člověkem moudrým muže takového, který chová nejméně nenávisti a který si se světem dobře rozumí? Řekněte si pro sebe mnohokrát a mnohokrát slovo, moudrost; řekněte si to slovo, když jste v radosti nebo v žalu, unaveni, rozhořčeni a netrpěliví; budete v něm slyšeti smutek, ale už usmířený, radost, ale stále jemně opakovanou, únavu, ale plnou pobídek, trpělivost a odpuštění bez konce; a to vše, přátelé, je zvuk rozkošný a teskný, hlas, kterým zvučí moudrost.
Ano, moudrost je tesknota jakási. Rozum svůj může člověk cele vložit do svého díla, může jej uskutečnit svou prací. Avšak moudrost vždy zůstane nad každým dílem. Moudrý člověk je jako zahradník, který mrví záhon nebo přivazuje růže k tyčím, a při tom myslí třeba na boha. Jeho dílo nikdy neobsáhne ani neztělesní jeho moudrost. Rozum je v činu, ale moudrost je v prožití.
Avšak moudří básníci a umělci dovedou i toto prožití vložit do svého díla; nepodávají svou moudrost ve skutcích, nýbrž přímo v prožití. To pak jest obzvláštní cena umění, a nic ve světě se jí nevyrovná. Hleďte, odchýlil jsem se již docela od svého programu. Ale co mohu ještě říci? Je-li moudrost v prožití a nikoli v myšlenkách, je zbytečno, abych předčítal svůj svitek."
Rosamunde Škoda láskyBeer barrel polka - Czech hit of the century
Lustige Musikanten in Prag aus dem jahre 1989. Marianne und Michael singen den Böhmischen Klassiker Rosamunde.
Polka Škoda lásky
Marky byly tvrdá měna, kdo to pamatujete a tak se prodalo vše i česká polka Škoda lásky. Ovšem patří všem co bojovali ve 2. světové válce za svobodu.
I hope you will not be cross with me if I speak only about one of the seventeen songs, namely the Czech hit of the century. At the end of our century, the listeners of Český rozhlas (The Czech Radio) have awarded this title to Jaromír Vejvoda’s song "Škoda lásky" (Wasted Love).
You may say that polls mean nothing but "Škoda lásky" has been awarded The Hit of The Century in the Czech Republic quite rightly.
"Škoda lásky" has an interesting history. It originated in 1927 but then its name was "Modřanská polka" (Modřany Polka) and it was played without lyrics. These were added by Vašek Zeman only seven years later, in 1934. The polka set off on its journey to the world soon, and in 1938, under the name of "Rosamunde", it brought a Gold Album to Will Glahé for one million sold copies, and one year later it was published by Shapiro Bernstein under the name of "Beer Barrel Polka". In the same year, the famous Andrews Sisters, Glenn Miller Orchestra and many others (among them for instance Benny Goodman or Billie Holiday) included it in their repertoire. It has been played by an African pianist, it has been sung by country or rock stars. It has even been recorded as a waltz!
Its greatest success was that it was accompanying the Ally armies on their march through Western Europe at the end of World War Two. Reportedly, General Eisenhower claimed that "Škoda lásky" helped to win the war. It is played all over Europe, it is well known in the United States and Japan. There are almost thirty language versions of it. The ex-Minister of Foreign Affairs Hans Genscher made even a bet that it was a German song. There was a post stamp issued in the United States commemorating the song’s sixtieth (and the author’s eighty-fifth) birthday and the ex-President Bush made the song with a photograph of its author a part of his presidential library. In 1995, it was waking up the astronauts on the space shuttle "Discovery". I would say then that "Škoda lásky" is not only Czech but perhaps the world hit of the century. I do not know of any other song that would be so famous.
In two years’ time we will be celebrating one hundred years since the birth of the author, Jaromír Vejvoda. He was born at the beginning of the twentieth century, on 28 March 1902 (the French sculptor Rodin visited Prague in the same year). His father had four brothers (all of them were musicians) and he himself had five brothers and sisters (apart from himself, his brother Václav was also a musician). In 1926 he took over his father’s band at Zbraslav and the first song he wrote for his own band was the mentioned "Modoanská polka". He had the band till 1948 when the totalitarian regime came to power in Czechoslovakia and the profession of a band leader was not licensed anymore, which forced him to disband the band - after twenty-two years. He started working in a warehouse of a factory. His former band operated then under the town of Zbraslav, while using the name "Zbraslavanka". Jaromír Vejvoda occasionally conducted it as a guest. He died one year before the Velvet Revolution, on 13 November 1988, and is buried in a family vault in Zbraslav.
Jaromír Vejvoda’s family line continues in his three sons (Jaromír, Jioí and Josef) who take good care of his musical legacy. Thanks to them there is, for example, a permanent exhibition about the life and work of Jaromír Vejvoda in the "Škoda lásky" restaurant on the main square in Zbraslav where the famous polka was composed. They also founded an international festival of small brass bands "Vejvodova Zbraslav" (Vejvoda’s Zbraslav).
Moreover, Josef Vejvoda continues also in his father’s tradition as a composer and band leader of "Vejvodova kapela" (Vejvoda’s Band) and "Salonní orchestr Josefa Vejvody" (Josef Vejvoda Parlour Orchestra). It is interesting that Josef Vejvoda had not dared to write any polka or waltz until his father’s death. He composed his first polka ("Kvituška") only in 1995 and dedicated it to his wife Kvituška, and shortly after he composed also his first waltz "Kam se mládí ztrácí" (Where Does the Youth Get Lost). The lyrics for the waltz and other compositions were written by the same lyricist who had been writing for his father - Ladislav Jacura. And if also Josef Vejvoda’s daughter Monika, who is currently studying composition at AMU (the music academy), dares to compose some polkas, three generations of Vejvodas will be connected then through a single lyricist. And maybe a hit will originate, one of the century which is now dawning. Autor Ivan Rössler
Tak dlouho jsem vybíral, až se mi nejvíc líbila trubka. Dobře se poslouchá i akordeon... Milan Vsetula hraje ve Stuttgartu
Zazpívejte si, je to osvěžující a je to polka...česká, známá po celém světě. Starší nahrávka orchestru čs. rozhlasu venku, na schodech...uhodnete kde? Přece v Praze! Ale kde.
Taneční orchestr Československého rozhlasu v Praze (Czechoslovak Radio Dance Orchestra), 1964
Českou píseň "Škoda lásky" složil v roce 1927 Jaromír Vejvoda. Tehdy se ovšem jmenovala Modřanská polka a hrála se bez textu. Ten napsal Vašek Zeman až po sedmi letech (1934). Během druhé světové války byla píseň přeložena do mnoha dalších jazyků a rychle se stala velmi populární mezi vojáky na všech frontách. Stala se oblíbenou písní spojeneckých armád i československých letců v bitvě o Británii. Hrála se ale téměř po celém světě a na obou stranách fronty.
Beer Barrel Polka, also known as Roll Out the Barrel, is a czech song which became popular world-wide during World War II. The music was originally composed by the Czech musician Jaromír Vejvoda in 1927.
Text Písně:
Kvetou růže, kdo ti za to může,
žádný už ti dneska nepomůže,
kvetou, zvadnou, lístečky z nich spadnou,
jako slzy moje na tu trávu chladnou.
Teče voda, dokola se točí,
to jsi nelitoval modré oči,
já bych byla pro tebe jen žila,
že mou lásku zklameš, to jsem nemyslila.
Škoda lásky, kterou jsem tobě dala,
ty mé oči dnes bych si vyplakala,
Moje mládí uprchlo tak jako sen,
na všechno mi zbyla jenom v srdci mém vzpomínka jen.
Názvy v jiných jazycích (Names in other languages)
anglicky (English): Beer Barrel Polka Roll out the Barrel Here comes the Navy
německy (German): Rosamunde Böhmische Polka
francouzsky (French): Frida oum Papa
švédsky (Swedish): Ut i naturen Dags för en polka
dánsky (Danish): Hvor er min Kone
finsky (Finnish): Tonttujen joulupolkka
maďarsky (Hungarian): Sej-haj Rozi
italsky (Italian): Rosamunda
portugalsky (Portugese, Brazil): Barril de Chopp
španělsky (Spanish): Polka del Barril El Barrilito Polca/Polka de la Cerveza
japonsky (Japanese): Beer Taru polka
polsky (Polish): Banda "My młodzi, my młodzi, nam bimber nie zaszkodzi..." Szkoda miłości
lotyšsky (Latvian): Labäkie gadi Pažärnieke un meitenes
